Jeremias 7

Promessas e ameaças proferidas à porta do templo

1 A *Jr 26.1-2Palavra que da parte de Jeová veio a Jeremias, dizendo: 2 *Jr 17.19Põe-te em pé na porta da Casa de Jeová, e proclama ali esta palavra, e dize: *Jr 2.4;10.1;1Rs 22.19;Is 1.10Ouvi a palavra de Jeová, todo Judá que entrais por estas portas para adorardes a Jeová. 3 Assim diz Jeová dos Exércitos, Deus de Israel: *Jr 7.5;Jr 4.1;18.11;26.13Emendai os vossos caminhos e os vossos feitos, e vos farei habitar neste lugar. 4 *Jr 7.8;Mq 3.11Não confieis em palavras mentirosas, dizendo: *Jr 7.9-11,14Templo de Jeová, templo de Jeová é este. 5 *Jr 4.1-2;Is 1.19Se emendardes radicalmente os vossos caminhos e os vossos feitos; se deveras *Jr 21.12;22.3;1Rs 6.12-13executardes o juízo entre um homem e o seu próximo; 6 se não oprimirdes o estrangeiro, *Jr 5.28;Êx 22.21-24o órfão e a viúva *Jr 2.34;19.4e não derramardes neste lugar o sangue inocente, nem, em prejuízo vosso, *Jr 13.10;Dt 6.14-15;8.19;11.28andardes após outros deuses, 7 então, vos farei *Jr 4.1;Dt 4.40habitar neste lugar, *Jr 3.18na terra que dei a vossos pais, desde os tempos antigos e para sempre.

8 Eis que vós confiais em *Jr 7.4;Jr 13.25;23.32;28.15palavras mentirosas, que não vos podem aproveitar. 9 Acaso, *Êx 20.3,13-16furtareis, matareis, cometereis adultério, jurareis falso, *Jr 11.13,17queimareis incenso a Baal e andareis após *Jr 7.6;Jr 19.4outros deuses a quem não conhecestes, 10 e *Ez 23.39vireis a apresentar-vos diante de mim *Jr 7.11,14,30;Jr 32.34nesta casa, que é chamada do meu nome, e direis: *Jr 2.23,35Somos livres, para que pratiqueis todas estas abominações? 11 *Is 56.7Esta casa, que é chamada do meu nome, porventura, se tornou aos vossos olhos *Mt 21.13;Mc 11.17;Lc 19.46um covil de salteadores? Eis que *Jr 29.23eu, eu o vi, diz Jeová.

12 Pois ide, agora, ao meu lugar que estava em *Jr 26.6;Jz 18.31Siló, onde no princípio *Jz 18.1,10fiz habitar o meu nome, *1Sm 4.10-11,22;Sl 78.60-64e vede o que lhe fiz por causa da maldade do meu povo de Israel. 13 Agora, porque fizestes todas essas obras, diz Jeová, porque eu vos falei, *Jr 7.25;Jr 11.7;2Cr 36.15levantando-me cedo e *Jr 35.17falando, mas vós não ouvistes; porque *Pv 1.24;Is 65.12;66.4vos chamei, porém não respondestes; 14 portanto, como *Jr 7.12fiz a Siló, assim farei *Dt 12.5;1Rs 9.7à casa que é chamada do meu nome, *Jr 7.4e em que vós confiais, e ao lugar que vos dei a vós e a vossos pais. 15 *Jr 15.1;52.3Lançar-vos-ei de diante da minha face, como *2Rs 17.23lancei a todos os vossos irmãos, a toda a linhagem de *Sl 78.67;Os 7.13;9.3;12.1Efraim.

16 Tu, pois, *Jr 11.14;Êx 32.10;Dt 9.14não rogues por este povo, não levantes por ele clamor nem oração, não me importunes, porque *Jr 15.1te não escutarei. 17 Acaso, não vês tu o que *Jr 11.13;44.6fazem nas cidades de Judá e nas ruas de Jerusalém? 18 Os filhos ajuntam lenha, os pais acendem fogo, e *Jr 44.17-19as mulheres preparam massas para fazerem tortas à rainha do céu e *Jr 10.13oferecerem libações a outros deuses, afim de me *Jr 11.17;Dt 32.16,21;1Rs 14.9;16.2;Ez 8.17provocarem à ira. 19 *Jó 35.6Acaso, eles a mim me provocam à ira? — diz Jeová; não se provocam a si mesmos *Jr 9.19;15.9;22.22à confusão do seu rosto? 20 Portanto, assim diz o Senhor Jeová: Eis que a minha *Jr 6.11-12;42.18;Is 42.25;Lm 2.3-5;4.11ira e o meu furor serão derramados sobre este lugar, e sobre os homens, e sobre os animais, e sobre as *Jr 8.13;11.16árvores do campo, e sobre os frutos da terra; acender-se-á e não se apagará.

21 Assim diz Jeová dos Exércitos, o Deus de Israel: *Jr 6.20;14.12;Is 1.11;Am 5.21Ajuntai os vossos holocaustos aos vossos sacrifícios, *Ez 33.25;Os 8.13e comei carne. 22 Pois no dia em que os tirei da terra do Egito *1Sm 15.22;Sl 51.16;Os 6.6não falei com vossos pais, não lhes dei mandamento acerca de holocaustos ou sacrifícios; 23 mas dei-lhes este mandamento, dizendo: *Êx 15.26;Dt 6.3Escutai a minha voz, *Jr 11.4;13.11;Êx 19.5-6;Lv 26.12e eu serei o vosso Deus, e vós sereis o meu povo; andai por todo o caminho que vos ordeno, para que *Jr 38.20;42.6;Is 3.10te vá bem. 24 Porém *Jr 11.8;Sl 81.11;Ez 20.8,13,16,21não escutaram, nem inclinaram os seus ouvidos, *Jr 15.6mas andaram para trás em vez de irem para diante. 25 Desde o dia em que vossos pais saíram da terra do Egito até o dia de hoje, tenho-vos *Jr 7.13;Jr 25.4;2Cr 36.15;Lc 11.49enviado todos os meus servos, os profetas, levantando-me cedo cada dia e enviando-os. 26 Contudo, *Jr 7.24não me escutaram, nem inclinaram os seus ouvidos, *Jr 17.23;19.15;Ne 9.17mas endureceram a sua cerviz: *Jr 16.12;Mt 23.32fizeram pior que seus pais.

27 *Jr 1.8;26.2;Ez 2.7Dir-lhes-ás todas estas palavras, porém *Jr 7.13;Ez 3.7não te escutarão; chamá-los-ás, porém não *Is 50.2;65.12;Zc 7.13te responderão. 28 Dir-lhes-ás: Esta é a nação que *Jr 6.17;11.10não escutou a voz de Jeová, seu Deus, *Jr 5.3;Sl 50.17nem recebeu instrução; *Jr 9.5;Is 59.14-15já pereceu a verdade, e está exterminada da boca deles.

A abominação de Tofete e o seu castigo

29 *Jr 16.6;Jó 1.20;Is 15.2;22.12;Mq 1.16Corta os teus cabelos, Jerusalém, e lança-os fora, *Jr 3.21;9.17-18e levanta um pranto sobre os altos escalvados; porque Jeová *Jr 6.30;14.19rejeitou e desamparou a geração, objeto do seu furor. 30 Pois os filhos de Judá fizeram o que é mau aos meus olhos, diz Jeová; *Jr 32.34-35;2Rs 21.4;2Cr 33.4-5,7;Ez 7.20;Dn 9.27;11.31puseram as suas abominações na casa, que é chamada do meu nome, para a profanarem. 31 *Jr 19.5;2Rs 23.10Edificaram os altos de Tofete, que está no vale do filho de Hinom, *2Rs 17.17;Sl 106.38para queimarem no fogo seus filhos e suas filhas, coisa *Dt 17.3que não ordenei, nem me veio à mente. 32 *Jr 19.6-7Portanto, eis que vêm os dias, diz Jeová, em que não se chamará mais Tofete, nem vale do filho de Hinom, mas vale de matança; *Jr 19.11;2Rs 23.10e enterrarão em Tofete, por não haver mais outro lugar. 33 *Jr 12.9;Dt 28.26;Sl 79.2Os cadáveres deste povo servirão de pasto às aves do céu, e aos animais da terra; e ninguém os enxotará. 34 Então, das cidades de Judá e das ruas de Jerusalém farei *Jr 16.9;Is 24.7-8;Ez 26.13;Os 2.11cessar a voz de gozo e a voz de alegria, a voz do noivo e a voz da noiva; porque *Jr 4.27;Is 1.7a terra se converterá em ermo.

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí: 2 Postav se v braně domu Hospodinova, a ohlašuj tam slovo toto, a rci: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž vcházíte do bran těchto, abyste se klaněli Hospodinu. 3 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Polepšte cest svých i předsevzetí svých, a způsobím to, abyste bydlili na místě tomto. 4 Neskládejte naděje své v slovích lživých, říkajíce: Chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův jest. 5 Ale jestliže všelijak polepšíte cest svých, a předsevzetí svých, jestliže spravedlivě soud konati budete mezi mužem a mezi bližním jeho; 6 Přichozího, sirotka a vdovy neutisknete, a krve nevinné nevylejete na místě tomto, a za bohy cizími nebudete-li choditi k svému zlému: 7 Tedy způsobím, abyste bydlili na místě tomto, v zemi, kterouž jsem dal otcům vašim, od věků až na věky. 8 Aj, vy skládáte naději svou v slovích lživých, kteráž neprospívají. 9 Zdaliž kradouce, mordujíce a cizoložíce i křivě přisahajíce a kadíce Bálovi; též chodíce za bohy cizími, jichž neznáte, 10 Předce choditi a postavovati se budete před oblíčejem mým v domě tomto, kterýž nazván jest od jména mého, a říkati: Vyproštěni jsme, abyste páchali ty všecky ohavnosti? 11 Což peleší lotrovskou jest dům tento před očima vašima, kterýž nazván jest od jména mého? Aj, takéť já vidím, dí Hospodin. 12 Ale jděte aspoň na místo mé, kteréž bylo v Sílo, kdež jsem byl způsobil příbytek jménu svému z počátku, a vizte, co jsem učinil jemu pro nešlechetnost lidu svého Izraelského. 13 Protož nyní, že činíte všecky skutky tyto, dí Hospodin, a když mluvím k vám, ráno vstávaje, a to ustavičně, tedy neposloucháte, a když volám na vás, tedy neozýváte se: 14 Protož učiním domu tomuto, kterýž nazván jest od jména mého, v němž vy doufáte, i místu tomuto, kteréž jsem dal vám a otcům vašim, jako jsem učinil Sílo; 15 A zavrhu vás od tváři své, jako jsem zavrhl bratří vaše, všecko símě Efraimovo. 16 Ty tedy nemodl se za lid tento, aniž pozdvihuj za ně hlasu a modlitby, aniž se přimlouvej ke mně; nebo tě nikoli nevyslyším. 17 Zdaliž sám nevidíš, co oni činí v městech Judských a po ulicích Jeruzalémských? 18 Synové zbírají dříví, a otcové zaněcují oheň, ženy pak zadělávají těsto, aby pekly koláče tvoru nebeskému, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne popouzeli. 19 Zdaliž to proti mně jest, že mne oni popouzejí? dí Hospodin. Zdali není proti nim k zahanbení tváři jejich? 20 Pročež takto praví Panovník Hospodin: Aj, hněv můj a prchlivost má vylita bude na místo toto, na lidi i na hovada, i na dříví polní, i na úrody země, a hořeti bude, tak že neuhasne. 21 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Zápaly své přidejte k obětem svým, a jezte maso. 22 Nebo jsem nemluvil s otci vašimi, aniž jsem přikázal jim v ten den, v kterýž jsem je vyvedl z země Egyptské, o zápalích a obětech. 23 Ale toto přikázal jsem jim, řka: Poslouchejte hlasu mého, a budu vaším Bohem, a vy budete mým lidem, a choďte po vší cestě, kterouž jsem vám přikázal, aby vám dobře bylo. 24 Však neposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale chodili po radách, a podlé zdání srdce svého zlého. Obrátili se ke mně hřbetem a ne tváří svou. 25 Od toho času, jakž vyšli otcové vaši z země Egyptské, až do tohoto dne posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, každý den ráno vstávaje, a to ustavičně. 26 Však neposlechli mne, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdivše šíji svou, hůře činili nežli otcové jejich. 27 Když jim mluvíš všecka slova tato, ani tebe neposlouchají, a když voláš na ně, neohlašují se tobě. 28 Protož rciž jim: Tento jest národ, kteříž neposlouchají hlasu Hospodina Boha svého, aniž přijímají naučení. Zhynula pravda, a vymizela z úst jejich. 29 Ohol vlasy své a zavrz, a naříkej hlasem na místech vysokých; nebo zavrhl Hospodin a opustil rodinu, na kterouž se velmi hněvá. 30 Èinili zajisté synové Judovi, což zlého jest před očima mýma, dí Hospodin. Nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby poškvrnili jej. 31 Nadto vzdělali výsosti Tofet, kteréž jest v údolí syna Hinnom, aby pálili syny své i dcery své ohněm, čehož jsem nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé. 32 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, kdyžto nebude slouti více Tofet, ani údolí syna Hinnom, ale údolí mordu, a pochovávati budou v Tofet, nebo nebude dostávati místa. 33 I budou mrtvá těla lidu tohoto za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským, a nebude žádného, kdo by odstrašil. 34 Způsobím také, aby přestal v městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty; nebo pustinou učiněna bude země.