Jeremias 14

Jeremias intercede pelo povo

1 A palavra de Jeová que veio a Jeremias a respeito da *Jr 17.8seca.

2 *Jr 4.28;Is 3.26;Jl 1.10Pranteia Judá, e desfalecem as suas portas, sentam-se de *Jr 8.21luto no chão, e já subiu *Jr 11.11;46.12;Zc 7.13o clamor de Jerusalém. 3 Os seus nobres *1Rs 18.5enviam os seus inferiores procurar água. Estes vão aos *Jr 2.13;2Rs 18.31poços e não acham água; voltam com os seus cântaros vazios, ficam *Jó 6.20;Sl 40.14envergonhados e confundidos e *2Sm 15.30cobrem as suas cabeças. 4 Por não ter *Jr 3.3caído chuva *Jl 1.19-20sobre a terra, esta se fende, e, por esse motivo, *Jl 1.11ficam envergonhados os lavradores e *Jr 14.3cobrem as suas cabeças. 5 Até a veada no campo pare e abandona a sua cria, porque não há *Is 15.6relva. 6 *Jr 2.24;Jó 39.5-6Os asnos selvagens põem-se nos altos escalvados e, ofegantes, sorvem o ar como chacais; desfalecem os seus olhos, porque *Jl 1.18não há erva.

7 Ainda que *Is 59.12;Os 5.5as nossas iniquidades dão testemunho contra nós, opera tu, ó Jeová, *Jr 14.21por amor do teu nome, porque muitas são *Jr 5.6;8.5as nossas apostasias; contra ti *Jr 14.20;Jr 3.25;8.14temos pecado. 8 *Jr 17.13Ó Esperança de Israel, *Is 43.3;63.8Salvador seu *Sl 9.9;50.15no tempo de aperto, porque serias tu como peregrino na terra e como um viandante que se desvia para passar a noite? 9 Por que serias como homem surpreendido, como um valente *Nm 11.23;Is 50.2que não pode salvar? Contudo, *Jr 8.19;Sl 46.5tu, Jeová, estás no meio de nós, e somos *Jr 15.16;Is 63.19chamados do teu nome; não nos desampares.

Jeová declara ser inútil a intercessão

10 Assim diz Jeová a respeito deste povo: *Jr 2.25;3.13Gostam de andar errantes, *Sl 119.101não retêm os seus pés. Por isso, Jeová *Jr 6.20;Am 5.22não os aceita; agora, *Jr 44.21-23;Os 8.13se lembrará da iniquidade deles, e visitará os seus pecados. 11 Disse-me mais Jeová: *Jr 7.16;11.14;Êx 32.10Não ores por este povo para o bem seu. 12 Quando jejuarem, *Jr 11.11;Is 1.15não ouvirei o seu clamor; quando oferecerem *Jr 6.20;7.21holocaustos e oblações, não os aceitarei; porém os *Jr 8.13consumirei *Jr 21.9pela espada, e pela fome, e pela peste.

13 Disse eu: Ah! Senhor Jeová! Eis que os profetas lhes dizem: *Jr 5.12;23.17Não vereis espada, nem tereis fome; mas vos darei *Jr 6.14;8.11verdadeira paz neste lugar. 14 Disse-me Jeová: *Jr 5.31;23.25Os profetas profetizam mentiras em meu nome. *Jr 23.21,32;27.15Não os enviei, nem lhes dei ordem, nem lhes falei; eles vos profetizam *Jr 23.16,26;27.9-10;Ez 12.24uma visão mentirosa, e adivinhação, e vaidade, e o engano do seu coração. 15 Portanto, assim diz Jeová acerca dos profetas que profetizam em meu nome, acerca desses profetas que eu não enviei e que contudo *Jr 5.12dizem: Não haverá espada nem fome nesta terra. Esses profetas hão de ser consumidos *Ez 14.10à espada e à fome. 16 *Jr 6.11;Is 9.16;Mt 15.14O povo a quem eles profetizam *Jr 7.33;15.2-3;Sl 79.2-3será lançado nas ruas de Jerusalém por causa da fome e da espada; e não haverá *Jr 8.1-2quem os sepulte a eles, a suas mulheres, a seus filhos e a suas filhas, porque *Jr 13.22-25;Pv 1.31derramarei sobre eles a sua maldade. 17 Dir-lhes-ás esta palavra: *Jr 9.1;13.17Derramem os meus olhos lágrimas de noite e de dia e não cessem de chorar, porque a virgem, *Jr 8.21;Is 37.22;Lm 1.15;2.13filha do meu povo, sofreu uma grande brecha e foi *Jr 10.19;30.14-15mui gravemente ferida. 18 Se eu *Jr 6.25;Lm 1.20;Ez 7.15sair ao campo, eis os mortos à espada! Se eu entrar na cidade, eis os enfermos de fome! Porque *Jr 6.13;8.10tanto o profeta como o sacerdote vão rodeando a terra *Jr 2.8;5.5e não têm conhecimento.

19 Porventura, já, de todo, *Jr 6.30;7.29;12.7rejeitaste a Judá? Acaso, aborreceu a tua alma a Sião? Porque nos tens ferido, sem que haja para nós *Jr 30.13cura alguma? *Jr 8.15;Jó 30.26;1Ts 5.3Aguardamos a paz, porém não chegou bem algum; e o tempo da cura, e eis o pavor! 20 *Jr 3.25;Ne 9.2;Sl 32.5Reconhecemos, Jeová, a nossa maldade e a iniquidade de nossos pais, porque contra ti *Jr 14.7;Jr 8.14havemos pecado. 21 *Jr 14.7;Sl 25.11Por amor do teu nome, não nos aborreças; não tragas opróbrio *Jr 3.17;17.12sobre o trono da tua glória. Lembra-te, não anules a tua aliança conosco. 22 Acaso, entre as *Jr 10.3;Is 41.29vaidades das gentes, há quem possa *Jr 5.24;1Rs 17.1fazer vir a chuva? Ou podem os céus dar chuvas? *Is 41.4;43.10Não és tu, Jeová, nosso Deus, o que fazes isso? Portanto, por ti *Lm 3.26esperaremos. Pois tu tens feito todas essas coisas.

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu. 2 Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde. 3 Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou. 4 I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi. 5 Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude. 6 A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy. 7 Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili. 8 Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu? 9 Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás. 10 Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich. 11 Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému. 12 Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je. 13 Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto. 14 I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám. 15 Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou. 16 Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich. 17 Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou. 18 Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají. 19 Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Èekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza. 20 Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě. 21 Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi. 22 Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.