Jeová é inexorável
1 Disse-me Jeová: Sl 99.6;Ez 14.14,20Ainda que Êx 32.11-14;Nm 14.13-20;Sl 106.23Moisés e 1Sm 7.9;12.23Samuel Jr 15.19;Jr 18.20;35.19se apresentassem diante de mim, todavia, a minha alma não poderia estar com este povo; Jr 7.15;10.18;52.3;2Rs 17.20lança-os de diante de mim, e Jr 10.20saiam. 2 Quando te perguntarem: Para onde sairemos? Então, lhes responderás: Assim diz Jeová: O que é Jr 14.12;24.10;43.11;Ez 5.2,12para a morte, para a morte; o que é para a espada, para a espada; o que é para a fome, para a fome; e o que é para o cativeiro, para o cativeiro. 3 Lv 26.16,22,25;Ez 14.21Porei sobre eles quatro sortes de castigo, diz Jeová: a espada para matar, e 1Rs 21.23-24os cães para dilacerarem, e as Jr 7.33;Dt 28.26;Is 18.6aves do céu e os animais para devorarem e destruírem. 4 Farei que sejam Jr 24.9;29.18;Lv 26.33um espetáculo horrendo a todos os reinos da terra, por causa de 2Rs 21.1-18;23.26-27;24.3-4Manassés, filho de Ezequias, rei de Judá, e por causa do que fez em Jerusalém.
5 Pois quem Jr 13.14;21.7;Sl 69.20se compadecerá de ti, Jerusalém? Quem Jr 16.5;Is 51.19;Na 3.7se condoerá de ti? Ou quem se desviará para perguntar pela tua paz? 6 Tu me Jr 6.19;8.9rejeitaste, diz Jeová, Jr 7.24;Is 1.4voltaste para trás; por isso, Jr 6.12;Sf 1.4estendi a minha mão contra ti e te destruí; Jr 6.11;7.16cansado estou de me arrepender. 7 Eu Jr 51.2;Sl 1.4os cirandei com a pá nas portas da terra; Jr 18.21;Os 9.12-16já desfilhei, já destruí o meu povo; não voltaram dos seus caminhos. 8 As suas Is 3.25-26;4.1viúvas se me têm multiplicado mais do que a areia dos mares; fiz vir sobre eles, até sobre a mãe de mancebos, Jr 22.7um despojador Jr 6.4ao meio-dia; fiz cair de repente sobre ela angústia e pavor. 9 Desfalece 1Sm 2.5;Is 47.9a que teve sete filhos; exalou o seu espírito, já se pôs Jr 6.4;Am 8.9o seu sol enquanto ainda era dia; ficou Jr 50.12envergonhada e confundida. Jr 21.7Os que ficaram deles, entregá-los-ei à espada diante dos seus inimigos, diz Jeová.
As lamentações de Jeremias e as respostas de Jeová
10 Jr 20.14;Jó 3.3Ai de mim, minha mãe! Porque me deste à luz Jr 15.20;Jr 1.18-19;20.7-8homem de rixas e homem de contendas para a terra toda! Êx 22.25;Lv 25.36-37;Dt 23.19Nunca lhes dei dinheiro à usura, nem me deram a mim à usura; contudo, cada um deles me amaldiçoa.
11 Jeová disse: Na verdade, Sl 138.3;Is 41.10te fortalecerei para o bem; na verdade, farei que Jr 21.2;37.3;38.14;42.2o inimigo te suplique no tempo de calamidade e no tempo de aflição. 12 Acaso, pode alguém quebrar o ferro, Jr 28.14o ferro do Norte, e o bronze? 13 A tua Jr 17.3;20.5substância e os teus tesouros, eu os darei Is 52.3,5sem preço ao saque, por todos os teus pecados e em todos os teus termos. 14 Farei que passes com os teus inimigos para uma Jr 16.13;Dt 28.36,64terra que não sabes; porque Jr 17.4;Sl 21.9o fogo se ateou na minha ira e sobre vós arderá.
15 Tu Jr 12.3sabes, Jeová; lembra-te de mim, visita-me e Jr 15.20;Jr 20.2,11vinga-me dos meus perseguidores; pela tua longanimidade, não me arrebates, eu te peço. Sabe que Jr 20.8;Sl 44.22;69.7-9por amor de ti tenho sofrido afrontas. 16 Acharam-se as tuas palavras, e eu Ez 3.3as comi; e as Jó 23.12;Sl 119.103tuas palavras eram para mim o gozo e a alegria do meu coração. Pois sou Jr 14.9chamado do teu nome, Jeová, Deus dos Exércitos. 17 Jr 16.8;2Co 6.17Não me sentei na assembleia dos que se alegram, nem me regozijei; sentei-me Jr 13.17;Sl 102.7;Lm 3.28;Ez 3.24-25a sós por causa da tua mão, pois me Jr 6.11encheste de indignação. 18 Por que é perpétua a minha dor, e, Jr 30.12,15;Jó 34.6;Mq 1.9incurável, a minha ferida, que se recusa a ser curada? Acaso, ser-me-ás como um Jr 14.3;Jó 6.15,20ribeiro enganoso, como águas que não são fiéis?
19 Portanto, assim diz Jeová: Jr 4.1Se te tornares, então, te farei voltar, Jr 15.1;Jr 35.19;1Rs 17.1para que te apresentes diante de mim; Jr 6.29;Ez 22.26;44.23e, se tirares do vil o precioso, serás como a minha boca; voltar-se-ão eles para ti, mas tu não te voltarás para eles. 20 Jr 1.18-19;6.27;Ez 3.9Dar-te-ei a este povo por um muro fortificado e de bronze; eles pelejarão contra ti, porém contra ti não prevalecerão, porque Jr 15.15;Jr 1.8,19;Sl 46.7;Is 41.10eu sou contigo para te salvar e para te livrar, diz Jeová. 21 Jr 20.13;39.11-12;Gn 48.16;Sl 37.40Livrar-te-ei das mãos dos iníquos e Jr 31.11;50.34;Is 49.26;60.16remir-te-ei das mãos dos terríveis.
1 Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč. 2 A řeknou-liť: Kam bychom šli? tedy díš jim: Takto praví Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meči, pod meč, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetí, do zajetí. 3 Představím zajisté jim to čtvero, dí Hospodin: Meč k zmordování, a psy, aby je rozsmýkali, a ptactvo nebeské i zvěř zemskou, aby je sežrala a zkazila. 4 A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova, krále Judského, pro ty věci, kteréž páchal v Jeruzalémě. 5 Nebo kdo by se slitoval nad tebou, Jeruzaléme? A kdo by tě politoval? Aneb kdo by přišel, aby se zeptal, jakť se vede? 6 Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje. 7 Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této, na sirobu přivedu a zkazím lid svůj, nebo se od cest svých nenavracují. 8 Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni. 9 Zemdlí i ta, kteráž rodívala po sedmerém; vypustí duši svou, zapadne jí slunce ještě ve dne, hanbiti a styděti se bude. Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich, dí Hospodin. 10 Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, muže sváru a muže různice vší zemi. Nepůjčoval jsem jim, aniž mi oni půjčovali, a každý mi zlořečí. 11 I řekl Hospodin: Zdaliž tobě, kterýž pozůstaneš, nebude dobře? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení? 12 Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel? 13 Jmění tvé, ó Judo, i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo, po všech končinách tvých, a to pro všelijaké hříchy tvé. 14 A způsobím to, že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí, když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude. 15 Ty znáš mne, Hospodine, rozpomeň se na mne, a navštěv mne, a pomsti mne nad těmi, kteříž dotírají na mne. Shovívaje jim, nezachvacuj mne; věz, že snáším pro tebe pohanění. 16 Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů. 17 Nesedám v radě posměvačů, aniž pléši; pro přísnost tvou samotný sedám, nebo prchlivostí naplnils mne. 18 Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé? 19 Protož takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, také tě zase obrátím, abys stál před oblíčejem mým; oddělíš-li věc drahou od ničemné, jako ústa má budeš. Nechť se oni obrátí k tobě, ty pak neobracej se k nim. 20 Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou. Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval, dí Hospodin. 21 Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků, a vykoupím tě z ruky násilníků.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.