Jeremias 42

Jeremias exorta o povo a não ir à terra do Egito

1 Chegaram todos os capitães das forças, *Jr 40.8,13;41.11,16e Joanã, filho de Careá, e Jezanias, filho de Hosaías, e todo o povo *Jr 42.8;Jr 6.13;8.10;44.12;At 8.10desde o menor até o maior, 2 e disseram ao profeta Jeremias: Seja aceita, pedimos-te, a nossa *Jr 36.7;37.20súplica diante de ti, e *Jr 42.20;Jr 37.3;Êx 8.28;1Rs 13.6;At 8.24roga a Jeová teu Deus, por nós, por todo este resto; porque de muitos temos ficado *Dt 28.62;Is 1.9;Lm 1.1só uns poucos, assim como nos vêm os teus olhos. 3 Roga para que Jeová teu Deus nos indique *Jr 6.16;Sl 86.11;Pv 3.6;Mq 4.2o caminho no qual havemos de andar, e aquilo que havemos de fazer. 4 Respondeu-lhes o profeta Jeremias: Tenho ouvido; eis *Êx 8.29;1Sm 12.23que orarei conforme as vossas palavras a *Jr 23.28;1Rs 22.14Jeová vosso Deus. Tudo o que Jeová vos responder, eu vo-lo referirei; *1Sm 3.17-18;Sl 40.10não vos encobrirei coisa alguma. 5 Disseram eles a Jeremias: *Jr 43.2;Gn 31.50;Jz 11.10;Mq 1.2;Ml 2.14;3.5Seja Jeová entre nós testemunha verdadeira e fiel, se assim o não fizermos conforme toda a palavra, com que te enviar a nós Jeová teu Deus. 6 Seja em bem, ou seja em mal, *Êx 24.7;Dt 5.27;Js 24.24obedeceremos à voz de Jeová nosso Deus, a quem te enviamos; *Jr 7.23;Dt 5.29,33para que nos vá bem, quando obedecermos à voz de Jeová nosso Deus.

7 *Sl 27.14;Is 30.18Passados que foram dez dias, veio a palavra de Jeová a Jeremias. 8 Jeremias chamou *Jr 42.1a Joanã, filho de Careá, e a todos os capitães das forças que estavam com ele, e a todo o povo desde o menor até o maior, 9 e disse-lhes: Assim *2Rs 19.4,6,20;22.15diz Jeová, Deus de Israel, a quem me enviastes, para que eu apresentasse diante dele as vossas súplicas: 10 Se continuardes a ficar nesta terra, *Jr 24.6;31.28;Ez 36.36edificar-vos-ei, e não vos derribarei; plantar-vos-ei, e não vos arrancarei; porque *Jr 18.7-8;Os 11.8;Jl 2.13;Am 7.3,6;Jn 3.10;4.2estou arrependido do mal que vos tenho feito. 11 *Jr 1.8;27.12,17;41.18Não tenhais medo do rei de Babilônia, de quem vós tendes medo; não tenhais medo dele, diz Jeová; *Jr 1.19;15.20;2Cr 32.7-8;Sl 46.7,11;Is 8.9-10;43.2,5;Rm 8.31pois eu sou convosco para vos salvar, e para vos livrar das suas mãos. 12 Conceder-vos-ei misericórdia, *Ne 1.11;Sl 106.46;Pv 16.7para que ele tenha misericórdia de vós, e vos faça voltar para a vossa terra. 13 Mas se vós disserdes: *Jr 44.16;Êx 5.2Não moraremos nesta terra; se não obedecerdes à voz de Jeová vosso Deus, 14 mas disserdes: Não, *Jr 41.17;Is 31.1antes iremos à terra do Egito, onde não veremos guerra, *Jr 4.19,21;Êx 16.3;Nm 11.4nem ouviremos som de trombeta, nem teremos fome de pão; e ali habitaremos: 15 ouvi a palavra de Jeová, ó resto de Judá. Assim diz Jeová dos exércitos, Deus de Israel: Se vós tiverdes o firme propósito de entrardes no *Jr 42.17;Jr 44.12-14;Dt 17.16Egito, e fordes para lá peregrinar; 16 *Jr 44.13,27;Ez 11.8;Am 9.1-4a espada, que vós temeis, vos alcançará ali na terra do Egito, e a fome, que vós receais, vos guiará bem de perto ali no Egito, e ali morrereis. 17 Assim acontecerá a todos os homens que tiverem o firme propósito de entrarem no Egito para ali peregrinar; morrerão *Jr 42.22;Jr 38.2;44.13à espada, de fome, e de peste; *Jr 44.28não ficará nenhum deles, nem escapará do mal que eu farei vir sobre eles.

18 Pois assim diz Jeová dos Exércitos, Deus de Israel: Assim como se derramou *Jr 7.20;33.5;39.1-9;2Cr 36.16-19a minha ira e o meu furor sobre os habitantes de Jerusalém, assim será derramado o meu furor sobre vós, quando entrardes no Egito; vireis a ser objeto de *Jr 29.18;Dt 29.21;Is 65.15execração, e de espanto, e de maldição e de opróbrio; *Jr 22.10,27e não tornareis mais a ver este lugar. 19 Jeová disse acerca de vós, ó resto de Judá: *Is 30.1-7Não entreis no Egito; *Ez 2.5tende por certo que hoje vo-lo *Ne 9.26,29-30tenho protestado. 20 Na verdade *Jr 41.17;43.2;Ez 14.3com dolo vos tendes havido contra vós mesmos; porque *Jr 42.2,5me enviastes a Jeová vosso Deus, dizendo: Roga por nós a Jeová, nosso Deus, e segundo tudo o que disser Jeová nosso Deus, anuncia-no-lo assim, que nós o faremos. 21 Hoje vo-lo *Jr 43.1;Dt 11.26;Ez 2.7;At 20.26-27tenho anunciado, porém *Jr 42.6;Jr 43.4não obedecestes a voz de Jeová vosso Deus em coisa alguma pela qual me enviou a vós. 22 Agora tende por certo que à espada, de fome e de peste *Jr 42.17;Jr 43.11morrereis *Os 9.6no lugar aonde desejais ir para ali peregrinardes.

1 Potom přistoupili všecka knížata vojsk, i Jochanan syn Kareachův i Jazaniáš syn Hosaiášův, i všecken lid, od nejmenšího až do největšího, 2 A řekli Jeremiášovi proroku: Uslyš medle nás v ponížené prosbě naší, a modl se za nás Hospodinu Bohu svému, za všecken ostatek tento, nebo nás maličko zůstalo z mnohých, jakž oči tvé nás vidí, 3 Ať nám oznámí Hospodin Bůh tvůj cestu, po níž bychom jíti, a co činiti měli. 4 Jimž řekl Jeremiáš prorok: Uslyšel jsem. Aj, já modliti se budu Hospodinu Bohu vašemu podlé slov vašich, a cožkoli vám odpoví Hospodin, oznámím vám; nezatajím před vámi slova. 5 Oni zase řekli Jeremiášovi: Nechť jest Hospodin mezi námi svědkem pravým a věrným, jestliže podlé každého slova, pro něž poslal tě Hospodin Bůh tvůj k nám, tak se chovati nebudeme. 6 Buď dobré aneb zlé, hlasu Hospodina Boha našeho, pro nejž tě vysíláme k němu, uposlechneme, aby nám dobře bylo, když uposlechneme hlasu Hospodina Boha našeho. 7 Stalo se pak po přeběhnutí desíti dnů, když se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, 8 Že povolal Jochanana syna Kareachova, a všech knížat vojsk, kteříž s ním byli, i všeho lidu, od nejmenšího až do největšího, 9 A řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský, k němuž jste mne poslali, abych rozprostíral poníženou prosbu vaši před oblíčejem jeho: 10 Jestliže navrátíce se, zůstanete v zemi této, zajisté že vzdělám vás, a nezkazím, anobrž vštípím vás, a nevypléním; neboť lituji toho zlého, kteréž jsem učinil vám. 11 Nebojtež se krále Babylonského, jehož se bojíte, nebojte se ho, dí Hospodin; neboť s vámi jsem, abych vás vysvobozoval, a vytrhoval vás z ruky jeho. 12 Nadto způsobím vám milost, aby se slitoval nad vámi, a dal se vám navrátiti do země vaší. 13 Ale řeknete-li: Nezůstaneme v zemi této, neposlouchajíce hlasu Hospodina Boha svého, 14 A říkajíce: Nikoli, ale do země Egyptské vejdeme, kdež neuzříme boje, ani zvuku trouby neuslyšíme, a chleba lačněti nebudeme, pročež tam se osadíme: 15 Protož nyní slyštež slovo Hospodinovo, ostatkové Judští: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Jestliže vy zarputile na tom zůstanete, abyste vešli do Egypta, a vejdete-li, abyste tam pobyli, 16 Jistě stane se to, že meč, kteréhož se bojíte, tam v zemi Egyptské vás postihne, a hlad, jehož se obáváte, přijde na vás v Egyptě, a tam pomřete. 17 Tak se stane všechněm těm mužům, kteříž uložili předce jíti do Egypta, aby tam byli pohostinu, že zhynou mečem, hladem a morem, a nezůstane z nich žádného, aniž kdo znikne toho zlého, kteréž já uvedu na ně. 18 Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Jakož vylit jest hněv můj a prchlivost má na obyvatele Jeruzalémské, tak vylita bude prchlivost má na vás, když vejdete do Egypta, a budete k proklínání, a k užasnutí, a k zlořečení, a za útržku; nadto neuzříte více místa tohoto. 19 K vámť mluví Hospodin, ó ostatkové Judští: Nevcházejte do Egypta. Jistotně vězte, (neboť se vám dnes osvědčuji), 20 Poněvadž jste se neupřímě ke mně měli v myšleních svých, poslavše mne k Hospodinu Bohu vašemu, řkouce: Modl se za nás Hospodinu Bohu našemu, a všecko, jakžť koli dí Hospodin Bůh náš, tak nám oznam, a učiníme, 21 Když pak oznamuji vám dnes, však neposloucháte hlasu Hospodina Boha vašeho hned v ničemž, pročež mne k vám poslal: 22 Protož pravím, vězte jistotně, že mečem, hladem a morem pomřete v tom místě, kamž se vám zachtělo jíti, abyste tam byli pohostinu.