Pular para o conteúdo
Publicidade

Marcos 3

BKR

A cura de um homem que tinha uma das mãos ressequida. Trama contra a vida de Jesus

1 Mc 3.1-6;Mt 12.9-14;Lc 6.6-11Entrou Mc 1.21,39Jesus outra vez numa sinagoga onde se achava um homem que tinha uma das mãos ressequida. 2 Lc 6.7;14.1;20.20Observam-no para ver se curaria o homem em dia de sábado, Mt 12.10;Lc 6.7; cp.Lc 11.54a fim de o acusarem. 3 Disse Jesus ao homem que tinha a mão ressequida: Levanta-te e vem para o meio de nós. 4 Então, lhes perguntou: É lícito nos sábados fazer o bem ou o mal, salvar a vida ou tirá-la? Mas eles guardaram silêncio. 5 Lc 6.10Olhando com indignação para aqueles que o rodeavam, contristado pela dureza dos seus corações, disse ao homem: Estende a mão. Ele a estendeu; e a mão lhe foi restabelecida. 6 Os fariseus, saindo dali, entraram logo em conselho com os Mt 22.16;Mc 12.13herodianos contra ele, para ver um meio de lhe tirar a vida.

Jesus retira-se. A cura de muitos à beira-mar

7 Mc 3.7-12;Mt 12.15-16;Lc 6.17-19Jesus retirou-se com os seus discípulos para o lado do mar. Da Galileia o seguiu Mt 4.25;Lc 6.17uma grande multidão; também da Judeia 8 de Jerusalém, cp.Js 15.1-21;Ez 35.15;36.5da Idumeia, dalém do Jordão e das circunvizinhanças de Mt 11.21Tiro e de Sidom, o povo, sabendo quantas coisas Jesus fazia, foi ter com ele em grande número. 9 Ele recomendou a seus discípulos que tivessem uma barquinha sempre ao seu dispor, por causa da multidão, a fim de que não o apertasse; 10 porque Mt 4.23curou a muitos, de modo que todos os que padeciam Mc 5.29,34;Lc 7.21qualquer doença, se arrojavam a ele para Mc 6.56;8.22;Mt 9.21;14.36o tocar. 11 Os espíritos imundos, quando o viam, prostravam-se diante dele e clamavam: Tu és Mt 4.3o Filho de Deus. 12 Ele Mt 8.4lhes advertiu com insistência que não o dessem a conhecer.

A missão dos doze apóstolos. Os seus nomes

13 Depois, subiu Lc 6.12; cp.Mt 5.1ao monte e Mt 10.1;Mc 6.7;Lc 9.1chamou para junto de si os que ele mesmo quis, e eles vieram. 14 Então, designou doze para estarem com ele e para os enviar a pregar, 15 com autoridade de expelirem os demônios. 16 Eis os doze que designou: Mc 3.16-19;Mt 10.2-4;Lc 6.14-16;At 1.13Simão, a quem deu o nome de Pedro; 17 Tiago e João, filhos de Zebedeu, aos quais deu o nome de Boanerges, que quer dizer filhos do trovão; 18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu, Tadeu, Simão, o zelote, 19 e Judas Iscariotes, que o traiu.

A blasfêmia dos escribas

Entrou cp.Mc 2.1;7.17;9.28numa casa; 20 e, mais uma vez, a cp.Mc 1.45;Mc 3.7multidão afluiu, Mc 6.31de tal modo que nem sequer podiam comer. 21 Quando cp.Mc 3.31s.seus parentes souberam disso, saíram para o segurar, porque diziam: cp.Jo 10.20;At 26.24Ele está fora de si. 22 Os escribas que haviam descido Mt 15.1de Jerusalém afirmavam: Está possesso de Mt 10.25; cp.11.18Belzebu. E: Mt 9.34É pelo chefe dos demônios que expele os demônios. 23 Mc 3.23-27;Mt 12.25-29;Lc 11.17-22Chamando-os para junto de si, disse-lhes por Mc 4.2; cp.Mt 13.3ss.;Mc 4.2-9, etc.parábolas: Como pode Mt 4.10Satanás expelir a Satanás? 24 Se um reino se levantar contra si mesmo, esse reino não pode subsistir; 25 se uma casa se levantar contra si mesma, essa casa não poderá permanecer. 26 Se Mt 4.10Satanás se tem levantado contra si mesmo e está dividido, ele não pode subsistir; antes, tem fim. 27 cp.Is 49.24-25Pois ninguém pode entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens, sem primeiro amarrá-lo; e, então, lhe saqueará a casa. 28 Mc 3.28-30; cp.Mt 12.31-32;Lc 12.10Em verdade vos digo: Que aos homens serão perdoados todos os pecados e as blasfêmias que proferirem; 29 mas quem blasfemar contra o Espírito Santo nunca mais terá perdão; pelo contrário, é réu de um pecado eterno. 30 Pois diziam: Está possesso de um espírito imundo.

A família de Jesus

31 Mc 3.31-35;Mt 12.46-50;Lc 8.19-21Chegaram sua mãe e seus irmãos; e, ficando da parte de fora, mandaram chamá-lo. 32 Muita gente estava sentada ao redor dele, e disseram-lhe: Olha, tua mãe, teus irmãos e tuas irmãs estão fora e te procuram. 33 Ele perguntou: Quem é minha mãe e meus irmãos? 34 Olhando para os que estavam sentados em roda dele, disse: Eis minha mãe e meus irmãos! 35 Aquele que fizer a vontade de Deus, esse é meu irmão, irmã e mãe.

1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou. 2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali. 3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku. 4 I jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli. 5 A pohleděv na vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá. 6 A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili. 7 Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva, 8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu. 9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli. 10 Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy. 11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží. 12 A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali. 13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu. 14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati, 15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství: 16 A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr, 17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,) 18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského, 19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů. 20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti. 21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul. 22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly. 23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati? 24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to. 25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi. 26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře. 27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí. 28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali, 29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení. 30 Nebo pravili: Že ducha nečistého . 31 Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali. 32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe. 33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka a bratří moji? 34 A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka a bratří moji. 35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka .

Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.

Veja também