Jesus e a tradição dos anciãos. O que contamina o homem
1 Mc 7.1-23;Mt 15.1-20Vieram ter com Jesus os fariseus e alguns escribas, chegados Mt 15.1de Jerusalém. 2 Tendo visto que alguns discípulos de Jesus comiam pão com mãos Mc 7.5;At 10.14,28;11.8;Rm 14.14;Hb 10.29;Ap 21.27; cp.Mt 15.2;Lc 11.38impuras, isto é, por lavar 3 (pois os fariseus e todos os judeus, observando a Mc 7.5,8,9,13;Gl 1.14tradição dos anciãos, 4 não comem sem lavar as mãos cuidadosamente; e, quando voltam da rua, não comem sem se aspergir, e muitas outras coisas há que receberam e guardam, como a lavagem de Mt 23.25copos, jarros e vasos de metal.) 5 perguntaram-lhe os fariseus e os escribas: Por que não seguem os teus discípulos a tradição dos anciãos, mas comem com mãos impuras? 6 Respondeu ele: Hipócritas, bem profetizou de vós Isaías, como está escrito:
Is 29.13Este povo honra-me com os lábios,
mas o seu coração está longe de mim.
7 Adoram-me, porém, em vão,
ensinando doutrinas que são preceitos de homens.
8 Vós, deixando o mandamento de Deus, observais Êx 20.12;Dt 5.16;Êx 21.17;Lv 20.9a tradição dos homens. 9 Continuou: Sabeis muito bem rejeitar o mandamento de Deus, para manter a vossa tradição. 10 Pois Moisés disse: Honra a teu pai e a tua mãe; e: Quem maldisser a seu pai ou a sua mãe, seja morto; 11 mas vós ensinais: Se um homem disser a seu pai ou a sua mãe: Aquilo que eu te poderia dar é Lv 1.2, etc.Mt 27.6Corbã, isto é, uma oferenda a Deus, 12 não mais lhe permitis fazer coisa alguma pelo pai ou pela mãe, 13 invalidando a palavra de Deus pela tradição que vós mesmos transmitistes; e fazeis muitas outras coisas semelhantes. 14 Chamando ele de novo a multidão, disse-lhe: Ouvi-me todos e entendei. 15 Nada há fora do homem que, nele entrando, possa contaminá-lo; pelo contrário, as coisas que saem dele são as que o contaminamMuitas antigas autoridades inserem v. 16: Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça.. 16 [Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça.] 17 Tendo deixado a multidão, Mc 9.28; cp.2.1;3.19entrou em casa, e pediam-lhe cp.Mt 15.15seus discípulos a explicação da parábola. 18 Ele respondeu: Assim também vós não entendeis? Não compreendeis que tudo o que está fora do homem, entrando nele, não pode contaminá-lo, 19 porque não entra no coração, mas no ventre, e é lançado no lugar escuso? Isso disse, Rm 14.1-12;Cl 2.16purificando cp.Lc 11.41;At 10.15;11.9todos os alimentos. 20 Continuou: Mt 15.18;Mc 7.23O que sai do homem, isso é o que o contamina. 21 Pois, de dentro, do coração dos homens, é que procedem os maus desígnios, as fornicações, os furtos, os homicídios, os adultérios, 22 as avarezas, as malícias, o dolo, a lascívia, a Dt 15.9inveja, a blasfêmia, a soberba e a loucura. 23 Todas essas más coisas procedem de dentro e contaminam o homem.
A mulher cananeia
24 Mc 7.24-30;Mt 15.21-28Levantando-se, saiu dali para as fronteiras de Mt 11.21;Mc 7.31Tiro. Entrando numa casa, quis que ninguém o soubesse e não pôde ocultar-se. 25 Uma mulher, porém, cuja filha estava possessa dum espírito imundo, ouvindo logo falar dele, foi, e prostrou-se-lhe aos pés 26 (a mulher era gentia, de origem siro-fenícia.), e rogava-lhe que expelisse de sua filha o demônio. 27 Ele lhe disse: Deixa primeiro que se fartem os filhos, porque não é bom tomar o pão dos filhos e lançá-lo aos cachorrinhos. 28 Ela, porém, replicou: Assim é, Senhor; mas até os cachorrinhos, debaixo da mesa, comem as migalhas que as crianças deixam. 29 Ele lhe disse: Por esta palavra, vai-te; o demônio já saiu de tua filha. 30 Ela, voltando para sua casa, achou a menina deitada na cama e que o demônio havia saído.
A cura de um surdo e gago
31 Mc 7.31-37;Mt 15.29-31De novo, se retirou das fronteiras de Tiro e foi por Sidom, Mt 4.18ao mar da Galileia, atravessando o território Mc 5.20;Mt 4.25de Decápolis. 32 Trouxeram-lhe um surdo e gago e pediram-lhe que Mc 5.23pusesse a mão sobre ele. 33 Jesus, tirando-o da multidão, levou-o à parte, pôs os seus dedos nos ouvidos dele e, Mc 8.23cuspindo, tocou-lhe a língua; 34 depois, erguendo os olhos ao céu, Mc 8.12deu um suspiro e disse: Efatá, isto é, Abre-te! 35 Abriram-se-lhe os ouvidos, e logo se lhe desfez a prisão da língua, e falava com clareza. 36 Mt 8.4Recomendou-lhes Jesus expressamente que a ninguém o contassem; mas, quanto mais o recomendava, tanto mais eles Mc 1.45o publicavam. 37 Admiravam-se sobremaneira, dizendo: Ele tudo tem feito bem, faz até os surdos ouvir e os mudos falar.
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma. 2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to. 3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších. 4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů. 5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb? 6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne. 7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská. 8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte. 9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali. 10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře. 11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje, 12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své, 13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte. 14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte. 15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka. 16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš. 17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství. 18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti? 19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy. 20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka. 21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy, 22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství. 23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka. 24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti. 25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho. 26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery. 27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům. 28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů. 29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery. 30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo. 31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst. 32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil. 33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho. 34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se. 35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě. 36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali. 37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.