Marcos 11

A entrada triunfal de Jesus em Jerusalém

1 *Mc 11.1-10;Mt 21.1-9;Lc 19.29-38Quando se aproximavam de Jerusalém e tinham chegado a Betfagé e *Mt 21.17Betânia, junto *Mt 21.1do monte das Oliveiras, enviou Jesus dois de seus discípulos 2 e disse-lhes: Ide à aldeia que está em frente de vós e, logo que nela entrardes, achareis um jumentinho preso, que nunca foi montado; desprendei-o e trazei-o. 3 Se alguém vos perguntar: Por que fazeis isso?, respondei: O Senhor precisa dele e logo tornará a enviá-lo para aqui. 4 Eles partiram, e acharam um jumentinho preso ao portão do lado de fora na rua, e o desprenderam. 5 Alguns que ali se achavam lhes perguntaram: Que fazeis, desprendendo o jumentinho? 6 Eles responderam como Jesus lhes havia dito; e os deixaram ir. 7 *Mc 11.7-10;Jo 12.12-15Então, trouxeram o jumentinho, sobre que lançaram as suas capas; e Jesus montou nele. 8 Muitos também estenderam as suas capas na estrada, e outros espalharam ramagens que tinham cortado nos campos. 9 Tanto os que precediam como os que seguiam clamavam: *Mt 21.9Hosana! Bendito aquele que vem em nome do Senhor! 10 Bendito o reino que vem, o reino de nosso pai Davi! Hosana nas maiores alturas!

11 *Mt 21.12Tendo Jesus entrado em Jerusalém, foi ao templo; e, observando tudo, como fosse já tarde, *Mt 21.17saiu com os doze para Betânia.

A figueira sem fruto

12 *Mc 11.12-14,20-24;Mt 21.18-22No dia seguinte, saindo eles de Betânia, teve fome. 13 Vendo ao longe uma figueira que tinha folhas, foi ver se, porventura, acharia nela alguma coisa. Aproximando-se, nada achou, senão folhas; porque ainda não era tempo de figos. 14 Disse-lhe: Nunca jamais coma alguém fruto de ti! E seus discípulos ouviram isso.

A purificação do templo

15 *Mc 11.15-18;Mt 21.12-16;Lc 19.45-47; cp.Jo 2.13-16Chegaram a Jerusalém. Entrando ele no templo, começou a expulsar os que ali vendiam e compravam e derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam as pombas. 16 Não permitia que ninguém atravessasse o templo, 17 levando qualquer objeto, e ensinava, dizendo: *Is 56.7Não está escrito que a minha casa será chamada casa de oração para todas as nações? Mas vós a tendes feito *Jr 7.11um covil de salteadores. 18 Ouvindo isso os principais sacerdotes e os escribas, *cp.Mc 12.12;Mt 21.46;Lc 20.19;Jo 7.1procuravam um modo de lhe tirar a vida; pois o temiam, porque *Mt 7.28toda a multidão estava muito admirada do seu ensino.

O poder da fé

19 *Lc 21.37; cp.Mt 21.17;Mc 11.11Quando chegava a tarde, saíam da cidade.

20 *Mc 11.20-24; (vd.Mc 11.12-14);Mt 21.19-22Ao passarem de manhã, viram que a figueira estava seca até a raiz. 21 Pedro, lembrando-se, disse-lhe: Olha, *Mt 23.7Mestre, secou-se a figueira que amaldiçoaste! 22 Tornou-lhes Jesus: *Mt 17.20;21.21s.Tende fé em Deus. 23 Em verdade vos digo que quem disser a este monte: Levanta-te e lança-te no mar e não duvidar no seu coração, mas crer que se faz o que ele diz, assim lhe será feito. 24 Por isso, vos afirmo: *Mt 7.7s.Tudo quanto suplicais e pedis, crede que o tendes recebido e tê-lo-eis. 25 Quando *Mt 6.5estiverdes orando, se tendes alguma coisa contra alguém, *Mc 6.14perdoai-lha; para que também vosso Pai, que está nos céus, vos perdoe as vossas ofensas*Alguns manuscritos inserem v. 26: Mas se vós não perdoardes, também vosso Pai que está nos céus, vos não perdoará as vossas ofensas.. 26 [Mas se vós não perdoardes, também vosso Pai que está nos céus vos não perdoará as vossas ofensas.]

Acerca da autoridade de Jesus. O batismo de João

27 Entraram, de novo, em Jerusalém. *Mc 11.27-33;Mt 21.23-27;Lc 20.1-8Andando Jesus pelo templo, aproximaram-se dele os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos 28 e perguntaram: Com que autoridade fazes essas coisas? Ou quem te deu tal autoridade para fazê-las? 29 Respondeu-lhes Jesus: Eu vos farei uma só pergunta; respondei-me; então, vos direi com que autoridade faço essas coisas. 30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondei-me. 31 Discorriam entre si: Se dissermos: Do céu, ele dirá: Por que, então, não lhe destes crédito? 32 Diremos, porém: Dos homens? — temiam o povo; porque todos realmente tinham a João como profeta. 33 Responderam a Jesus: Não sabemos. Jesus replicou: Nem eu vos digo com que autoridade faço essas coisas.

1 A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých, 2 A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně. 3 A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem. 4 I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je. 5 Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko? 6 Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich. 7 Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně. 8 Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu. 9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. 10 Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech. 11 I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti. 12 A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl. 13 A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků. 14 Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. 15 I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel. 16 A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám. 17 I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů. 18 Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho. 19 A když byl večer, vyšel Ježíš z města. 20 A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene. 21 Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl. 22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží. 23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl. 24 Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám. 25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše. 26 Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich. 27 I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší. 28 I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil? 29 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím. 30 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi. 31 I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu? 32 Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok. 33 I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.