Hebreus 8

A antiga aliança era um símbolo transitório; Cristo é mediador de uma aliança melhor e eterna

1 No que estamos dizendo, o ponto principal é este: temos um tal *vd.Hb 2.17sumo sacerdote que se assentou à *vd.Hb 1.3destra do trono da *vd.Hb 1.3Majestade nos céus, 2 *cp.Hb 10.11ministro do santuário e do *cp.Hb 9.11,24verdadeiro tabernáculo, que o Senhor *cp.Êx 33.7armou, e não o homem. 3 Pois todo sumo sacerdote é constituído *vd.Hb 5.1; cp.Hb 8.4para oferecer dons e sacrifícios, porquanto é necessário que esse sumo sacerdote também tenha alguma coisa que oferecer. 4 Se ele estivesse, pois, sobre a terra, nem sacerdote seria, havendo os que oferecem dons segundo a Lei; 5 os quais servem ao que é *Hb 9.23modelo e *vd.Cl 2.17;Hb 10.1sombra das coisas celestiais, como Moisés foi *Hb 11.7;12.25; vd.Mt 2.12divinamente avisado, quando estava para construir o tabernáculo; pois diz ele: *Êx 25.40Vê que faças todas as coisas conforme o modelo que te foi mostrado no monte. 6 Mas, agora, este tem conseguido tanto melhor ministério, quanto é *vd.1Tm 2.5Mediador ainda de *Hb 7.22; cp.Hb 8.8;Hb 9.15;12.24; vd.Lc 22.20uma melhor aliança, a qual tem sido decretada sobre melhores promessas. 7 Pois, *vd.Hb 7.11se aquela primeira aliança tivesse sido livre de defeito, não se teria buscado ocasião para uma segunda. 8 Pois, repreendendo-os, diz:

*Jr 31.33ss.Eis aí vêm dias, diz o Senhor,

e estabelecerei com a casa de Israel e com a casa de Judá *Hb 8.13;Hb 9.15;12.24;2Co 3.6; vd.Lc 22.20; cp.Hb 7.22;8.6uma nova aliança,

9 não conforme a aliança que fiz com seus pais,

no dia em que *cp.Hb 2.16;Êx 19.5s.os tomei pela mão para os conduzir para fora da terra do Egito;

pois eles não perseveraram na minha aliança,

e eu não atentei para eles, diz o Senhor.

10 *Hb 10.16; cp.Rm 11.27Esta é a aliança que estabelecerei com a casa de Israel:

depois daqueles dias, diz o Senhor,

imprimindo as minhas leis na mente deles,

eu as escreverei também *cp.2Co 3.3sobre os seus corações;

serei para eles Deus,

e eles serão para mim povo.

11 Cada um não ensinará ao seu concidadão,

nem cada um ao seu irmão, dizendo:

Conhece ao Senhor;

pois *cp.Is 54.13;Jo 6.45;1Jo 2.27todos me conhecerão,

desde o menor até o maior deles.

12 Pois eu lhes perdoarei as suas iniquidades

*Hb 10.17e não me lembrarei mais dos seus pecados.

13 Dizendo *vd.Hb 8.8Nova aliança, ele tem feito antiquada a primeira; *cp.Hb 1.11;2Co 5.17mas aquilo que se está tornando antiquado e envelhecendo perto está de desaparecer.

1 Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích. 2 Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk. 3 Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval. 4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podle Zákona, 5 Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na hoře. 6 Nyní pak tento náš nejvyšší kněz tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena. 7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé. 8 Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou. 9 Ne podle smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán. 10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. 11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich. 12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více. 13 A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.