Hebreus 4

Entrada na Canaã celestial pela fé

1 Temamos, portanto, que, sendo-nos feita uma promessa de entrarmos no seu descanso, não haja algum de vós, porventura, que pareça *Hb 12.15ter falhado. 2 Pois, na verdade, a nós nos tem sido evangelizado, como a eles; mas *1Ts 2.13a palavra da mensagem não lhes aproveitou, não sendo unida com a fé naqueles que a ouviram. 3 Pois nós, que cremos, entramos no descanso, assim como ele tem dito:

*Sl 95.11;Hb 3.11Assim, jurei na minha ira:

não entrarão no meu descanso,

embora fossem completadas as obras *vd.Mt 25.34desde a fundação do mundo. 4 Pois, *Gn 2.2;Hb 2.6em certo lugar, disse assim acerca do dia sétimo: E *Êx 20.11;31.17, etc.descansou Deus, no dia sétimo, de todas as suas obras. 5 E outra vez neste lugar:

*Sl 95.11;Hb 3.11Não entrarão no meu descanso.

6 Visto, portanto, que resta que alguns entrem nele e que os que foram anteriormente evangelizados não entraram, por causa da *vd.Hb 3.18;Hb 4.11desobediência, 7 outra vez determina um certo dia, hoje, dizendo *cp.Sl 95(Título na LXX)por Davi, depois de tanto tempo *Sl 95.7s.;Hb 3.7s.(como antes se disse):

Hoje, se ouvirdes a sua voz,

não endureçais os vossos corações.

8 Pois, *cp.Js 22.4;At 7.45se Josué lhes houvesse dado descanso, não teria, depois, *vd.Hb 1.1falado de outro dia. 9 Portanto, resta um sabatismo para o povo de Deus. 10 Pois aquele que entrou no descanso dele, este também *cp.Ap 14.13descansou das suas obras, assim *vd.Hb 4.4como Deus das suas. 11 Portanto, esforcemo-nos por entrar naquele descanso, a fim de que ninguém caia segundo o mesmo *2Pe 2.6exemplo de desobediência. 12 Pois *1Pe 1.23; cp.Jr 23.29;Hb 6.5;Ef 5.26a palavra de Deus é *cp.At 7.38viva, e *1Ts 2.13eficaz, e mais cortante que qualquer *Ef 6.17espada de dois gumes, e que penetra até a divisão de *vd.1Ts 5.23alma e espírito, e de juntas e medulas, e *cp.Jo 12.48;1Co 14.24s.pronta para discernir as disposições e pensamentos do coração. 13 *2Cr 16.9;Sl 33.13-15Não há criatura que não seja manifesta diante dele, mas todas as coisas estão *cp.Jó 26.6nuas e descobertas aos olhos daquele a quem havemos de dar contas.

A terna simpatia do nosso sumo sacerdote

14 Tendo, portanto, um grande *vd.Hb 2.17sumo sacerdote que *vd.Ef 4.10; cp.Hb 6.20;8.1;9.24penetrou os céus, a saber, Jesus, *Hb 6.6;7.3;10.29; vd.Mt 4.3; cp.Hb 1.2Filho de Deus, guardemos firmes a nossa *vd.Hb 3.1confissão. 15 Pois não temos *vd.Hb 2.17um sumo sacerdote que não possa compadecer-se das nossas enfermidades, mas que tem sido *Hb 2.18tentado em todas as coisas, à nossa semelhança, mas *vd.2Co 5.21; cp.Hb 7.26sem pecado. 16 *vd.Hb 7.19Cheguemo-nos, portanto, com *vd.Hb 3.6confiança, ao trono da graça, para que recebamos misericórdia e achemos graça, a fim de sermos socorridos em tempo oportuno.

1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás. 2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře, když slyšeli. 3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dávno odpočinul Bůh, hned po vykonání skutků od ustanovení světa. 4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých. 5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé. 6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro svou nevěru, 7 Opět ukládá den jakýsi, Dnes, pravě skrze Davida, po takovém času, jakož řečeno jest, Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých. 8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni. 9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu. 10 Neb kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých. 11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry. 12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce. 13 A neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše. 14 Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše. 15 Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu. 16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.