Hebreus 3

Cristo é superior a Moisés. O perigo da incredulidade e da desobediência

1 Por isso, *cp.Hb 2.11;Hb 3.12;10.19;13.22; vd.At 1.15santos irmãos, participantes de uma *vd.Fp 3.14vocação celestial, considerai atentamente *cp.Jo 17.3o Apóstolo e o *Hb 2.17;4.14s.;5.5,10;6.20;7.26,28;8.1,3;9.11; cp.10.21Sumo Sacerdote da nossa *Hb 4.14;10.23; vd.2Co 9.13confissão, Jesus, 2 o qual era fiel ao que o constituiu, como também *Hb 3.5;Nm 12.7; cp.Êx 40.16Moisés o era em toda a casa de Deus. 3 *cp.2Co 3.7-11Pois ele é tido por digno de tanta maior glória que Moisés, quanto aquele que estabeleceu a casa tem maior honra que a mesma casa. 4 Pois toda casa é estabelecida por alguém, mas o que estabeleceu todas as coisas é Deus. 5 Moisés, na verdade, era fiel em toda a casa de Deus como um *Êx 14.31;Nm 12.7, etc.servo, *cp.Dt 18.18s.para testemunho das coisas *cp.Hb 1.1que se haviam de anunciar; 6 Cristo, porém, *vd.Hb 1.2como filho, sobre a casa de Deus, *vd.1Tm 3.15;1Co 3.16a qual casa somos nós, *vd.Rm 11.22;Hb 3.14;Hb 4.14se guardarmos firmes até o fim a nossa *Hb 4.16;10.19,35; vd.Ef 3.12confiança e a *vd.Rm 5.2glória da *Hb 6.11;7.19;10.23; cp.11.1; vd.1Pe 1.3esperança. 7 Por isso, diz *Hb 9.8;10.15;At 28.25o Espírito Santo:

*Sl 95.7ss.;Hb 3.15;Hb 4.7Hoje, se ouvirdes a sua voz,

8 não endureçais os vossos corações, como na provocação,

no dia da provação no deserto,

9 onde os vossos pais me experimentaram, pondo-me à prova,

e viram as minhas obras por *vd.At 7.36quarenta anos.

10 Porquanto me indignei contra esta geração

e disse: Eles sempre erram no seu coração;

não conheceram os meus caminhos.

11 *Hb 4.3,5Assim, jurei na minha ira:

não entrarão no meu descanso.

12 *cp.Hb 12.25;Cl 2.8Cuidai, irmãos, que não haja, porventura, em algum de vós um perverso coração de incredulidade, em apostatar do *Hb 9.14;10.31;12.22; vd.Mt 16.16Deus vivo; 13 mas *cp.Hb 10.24s.exortai-vos uns aos outros todos os dias, durante o tempo que se chama Hoje, a fim de que algum de vós não seja endurecido pelo *cp.Ef 4.22engano do pecado. 14 Pois nos tornamos participantes de Cristo, *vd.Hb 3.6se guardarmos firmes, até o fim, o princípio da nossa *cp.Hb 11.1(Gr.)confiança. 15 Enquanto se diz:

*Sl 95.7s.Hoje, se ouvirdes a sua voz,

não endureçais os vossos corações, como na provocação.

16 Pois quais foram os que, tendo-a ouvido, o *cp.Jr 32.29;44.3,8, etc.provocaram? *Nm 14.2,11, etc.;Dt 1.35; cp.Nm 14.30;Dt 1.36,38Não foram todos os que saíram do Egito por meio de Moisés? 17 E contra quem esteve indignado quarenta anos? Não foi contra os que pecaram, *Nm 14.29; vd.1Co 10.5cujos corpos caíram no deserto? 18 E a quem jurou *Nm 14.23;Dt 1.34s.; cp.Hb 4.2que não entrariam no seu descanso, senão aos que foram *Hb 4.6,11; cp.Rm 11.30-32desobedientes? 19 Vemos que não puderam entrar por causa da *cp.Jo 3.36incredulidade.

1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše, 2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho. 3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům. 4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest. 5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti. 6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme. 7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, 8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti; 9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let. 10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých. 11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé. 12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého. 13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha. 14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme. 15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha. 16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše. 17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti? 18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní. 19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.