Vários conselhos práticos
1 Êx 3.5;30.18-20;Is 1.12Guarda o teu pé quando fores à Casa de Deus. Chegar-se para ouvir é melhor do que oferecer 1Sm 15.22;Pv 15.8;21.27sacrifícios de tolos, porque não sabem que fazem mal. 2 Não abras a boca Pv 20.25precipitadamente, e não se apresse o teu coração a proferir palavra alguma diante de Deus, porque Deus está no céu, e tu, sobre a terra. Portanto, sejam Pv 10.19;Mt 6.7poucas as tuas palavras. 3 Pois da muita ocupação em negócios nascem os sonhos, e, da multidão de palavras, Ec 10.14;Jó 11.2a voz do tolo. 4 Quando fizeres um Nm 30.2;Sl 50.14;76.11voto a Deus, não tardes em o cumprir, porque não se agrada de tolos. Sl 66.13-14Cumpre o voto que fazes. 5 Pv 20.25;At 5.4Melhor é não fazeres voto do que fazê-lo sem o cumprir. 6 Não consintas que a tua boca faça pecar a tua carne, nem digas na presença do anjo que foi um Lv 4.2,22;Nm 15.25, etc.erro; por que se iraria Deus contra a tua voz e destruiria a obra das tuas mãos? 7 Pois este é o resultado da multidão de sonhos, vaidades e muitas palavras; tu, porém, Ec 3.14;7.18;8.12-13;12.13teme a Deus.
8 Se vires a Ec 4.1opressão do pobre e a Ez 18.18perversão violenta do direito e da justiça numa província, 1Pe 4.12não te maravilhes do caso. Pois Êx 2.25;Sl 12.5quem está altamente colocado tem superior que o vigia, e sobre ambos ainda há quem é mais elevado. 9 Mas, no entretanto, o proveito da terra é para todos; o próprio rei serve-se do campo.
10 Ec 2.10-11Quem ama a prata não será saciado pela prata; nem o que ama a riqueza, pelo ganho; também isso é vaidade. 11 Ec 2.9Quando se multiplicam o bens, multiplicam-se os que comem; e que vantagem tem o possuidor, senão a de vê-los com os seus olhos? 12 Doce é o sono do trabalhador, quer coma ele pouco quer muito; mas a saciedade do rico não o deixará dormirPv 3.24.
13 Há um grave mal que tenho visto debaixo do sol: Ec 6.2as riquezas que o seu dono guarda para o próprio dano. 14 Essas riquezas perecem numa empresa desastrosa, e, ao filho que gerou, nada lhe fica na mão. 15 Jó 1.21Como nu saiu do ventre de sua mãe, assim nu há de voltar como veio e Sl 49.17;1Tm 6.7do seu trabalho não receberá coisa alguma que possa levar na mão. 16 Isso é um grave mal; justamente como veio, assim há de ir; Ec 1.3;2.11;3.9e que proveito lhe advém de Pv 11.29trabalhar para o vento? 17 Em todos os seus dias, ele come às escuras, e é Ec 2.23muito vexado, e tem enfermidades e indignação.
18 Eis o que vi: Ec 2.24, ref.boa e bela coisa é comer alguém, e beber, e gozar o bem de todo o trabalho com que se afadiga debaixo do sol, por todos os dias da vida que Deus lhe deu. Pois esta é a sua Ec 2.10porção. 19 Quanto a todo homem a quem Ec 6.2;2Cr 1.12Deus deu riquezas e fazendas e lhe concedeu o Ec 6.2poder de comer delas, de receber a sua porção e de se regozijar no seu trabalho, isso é para tal Ec 3.13o dom de Deus. 20 Pois não pensará muito nos dias da sua vida, porque Deus lhe enche de alegria o coração.
1 Ostříhej nohy své, když jdeš do domu Božího, a buď hotovější k slyšení nežli k dávání obětí bláznů; nebo oni neznají toho, že zle činí. 2 Nebývej rychlý k mluvení, ani srdce tvé kvapné k vynášení slova před oblíčejem Božím, poněvadž Bůh jest na nebi, a ty na zemi; protož nechť jsou slova tvá nemnohá. 3 Nebo jakož přichází sen z velikého pracování, tak hlas blázna z množství slov. 4 Když bys učinil slib Bohu, neprodlévej ho splniti, nebo nemá líbosti v blázních. Cožkoli slíbíš, splň. 5 Lépe jest, abys nesliboval, než abys slibě, neplnil. 6 Nedopouštěj ústům svým, aby k hříchu přivodila tělo tvé, aniž říkej před andělem, že to jest poblouzení. Proč máš hněvati Boha řečí svou, kterýž by na zkázu přivedl dílo rukou tvých? 7 Nebo kdež jest mnoho snů, tu i marnosti a slova mnohá, ale ty Boha se boj. 8 Jestliže bys nátisk chudého a zadržení soudu a spravedlnosti spatřil v krajině, nediv se té věci; nebo vyšší vysokého šetří, a ještě vyšší nad nimi. 9 Zemský pak obchod u všech přední místo má; i král rolí slouží. 10 Kdo miluje peníze, nenasytí se penězi; a kdo miluje hojnost, nebude míti užitku. I to jest marnost. 11 Kde jest mnoho statku, mnoho bývá i těch, kteříž jedí jej. Jakýž tedy má užitek pán jeho? Jediné, že očima svýma hledí na něj. 12 Sladký jest sen pracovitému, jez on málo neb mnoho, ale sytost bohatého nedopouští mu spáti. 13 Jest přebídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem: Bohatství nachované tomu, kdož je má, k jeho zlému. 14 Nebo hyne bohatství takové pro zlou správu; syn, kteréhož zplodí, nebude míti v ruce své ničeho. 15 Jakž vyšel z života matky své nahý, tak zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou. 16 A toť jest také přebídná věc, že rovně, jakž přišel, tak odjíti musí. Protož jaký užitek míti bude toho, že pracoval u vítr? 17 K tomu, že po všecky dny své v temnostech jídal, s mnohým zůřením, nemocí a hněvem? 18 Aj, toť jsem já spatřil, že dobrá a čistá jest věc jísti a píti a užívati pohodlí ze vší práce své, kterouž kdo vede pod sluncem v počtu dnů života svého, kteréž dal jemu Bůh, nebo to jest podíl jeho; 19 A že kterémukoli člověku dal Bůh bohatství a zboží, a dopustil, aby užíval jich, a bral díl svůj, a veselil se z práce své, to jest dar Boží. 20 Nebo nebude mnoho pamatovati na dny života svého, proto že Bůh jemu přeje veselí srdce jeho.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.