Marcos 9

1 Disse-lhes mais: *Mt 16—27;Mc 8.38; cp.Mc 13.26;Lc 9.27Em verdade vos digo que alguns dos que estão aqui de maneira nenhuma morrerão, enquanto não virem já chegado o reino de Deus com poder.

A transfiguração

2 *Mc 9.2-8;Mt 17.1-8;Lc 9.28-36Seis dias depois, tomou Jesus consigo a *Mc 5.37Pedro, a Tiago e a João e levou-os à parte, sós, a um alto monte. Foi transfigurado diante deles; 3 as *Mt 28.3suas vestes tornaram-se resplandecentes e, em extremo, brancas, como nenhum lavandeiro sobre a terra as pode alvejar. 4 Apareceu-lhes Elias com Moisés, e estes falavam com Jesus. 5 Pedro disse a Jesus: *Mt 23.7Mestre, bom é estarmos aqui; *cp.Mt 17.4;Lc 9.33façamos três tabernáculos: um para ti, outro, para Moisés, e outro para Elias. 6 Não sabia o que havia de dizer, pois estavam aterrorizados. 7 Veio *2Pe 1.17s.uma nuvem que os envolveu, e dela saiu uma voz, dizendo: *Mc 1.11;Mt 3.17Este é o meu Filho dileto; ouvi-o. 8 Eles, olhando de repente em redor, não viram mais a ninguém consigo, senão só a Jesus.

A vinda de Elias

9 *Mc 9.9-13;Mt 17.9-13Enquanto desciam do monte, *Mc 5.43;7.36; cp.8.30;Mt 8.4ordenou-lhes que não contassem a ninguém o que tinham visto, senão quando o Filho do Homem houvesse ressurgido dentre os mortos. 10 Eles guardaram essas palavras, discutindo entre si o que seria o ressurgir dentre os mortos. 11 Então, lhe perguntaram: Como é que os escribas dizem que *Mt 11.14Elias deve vir primeiro? 12 Respondeu ele: Elias, com efeito, vem primeiro e há de restaurar todas as coisas; e como é que está escrito acerca *Mc 9.31do Filho do Homem *cp.Mt 16.21;Mt 26.24que padecesse muitas coisas e fosse rejeitado? 13 Mas digo-vos que Elias já veio, e fizeram-lhe tudo quanto quiseram, como dele está escrito.

A cura de um epilético

14 *Mc 9.14-28;Mt 17.14-19;Lc 9.37-42Quando chegaram aos discípulos, viram uma grande multidão, que os rodeava, e alguns escribas discutindo com eles. 15 Imediatamente, toda a multidão, vendo a Jesus, *Mc 14.33;16.5-6ficou muito surpreendida e, correndo para ele, o saudava. 16 Ele lhes perguntou: Que estais discutindo com eles? 17 Respondeu-lhe um dentre a multidão: Mestre, eu te trouxe meu filho, que está possesso dum espírito mudo, 18 e este, onde quer que o apanha, o lança por terra; ele espuma, range os dentes e vai definhando. Roguei a teus discípulos que o expelissem, e eles não puderam. 19 Disse-lhes Jesus: Ó geração incrédula, até quando estarei convosco? Até quando vos sofrerei? Trazei-mo. 20 Então, lho trouxeram. Ao ver a Jesus, logo o espírito o convulsionou; ele caiu por terra e se estorceu, espumando. 21 Perguntou Jesus ao pai dele: Há quanto tempo acontece-lhe isso? Respondeu ele: Desde a infância; 22 e muitas vezes o tem lançado tanto no fogo como na água, para o destruir; mas, se podes alguma coisa, compadece-te de nós e ajuda-nos. 23 Disse-lhe Jesus: Se podes! *cp.Mt 17.20;Jo 11.40Tudo é possível ao que crê. 24 Imediatamente, o pai do menino exclamou: Creio! Ajuda a minha incredulidade. 25 Jesus, vendo que *Mc 9.15uma multidão afluía, repreendeu ao espírito imundo, dizendo-lhe: Espírito mudo e surdo, eu te ordeno: Sai dele e nunca mais nele entres. 26 Gritando e agitando-o muito, saiu; o menino ficou como morto, de maneira que a maior parte do povo dizia: Morreu. 27 Jesus, porém, tomando-o pela mão, ergueu-o, e ele ficou em pé. 28 Depois que entrou *Mc 7.17; cp.Mc 2.1em casa, perguntaram-lhe seus discípulos particularmente: Como é que não podemos nós expulsá-lo? 29 Respondeu-lhes: Esta espécie só pode sair à força de oração.

De novo Jesus prediz a sua morte e ressurreição

30 *Mc 9.30-32;Mt 17.22-23;Lc 9.43-45Tendo partido dali, passaram pela Galileia, e ele não queria que ninguém o soubesse; 31 pois ensinava a seus discípulos e lhes dizia: *Mc 9.12;Mc 8.31;Mt 16.21O Filho do Homem será entregue às mãos dos homens e tirar-lhe-ão a vida; e, depois de morto, ressurgirá ao terceiro dia. 32 Mas *cp.Lc 2.50;9.45;18.34;Jo 12.16eles não compreendiam essas palavras e temiam interrogá-lo.

O maior no reino dos céus

33 *Mc 9.33-37;Mt 17.24;18.1-5;Lc 9.46-48E vieram a Cafarnaum. Estando ele *cp.Mc 3.19em casa, perguntou-lhes: Sobre que discorríeis pelo caminho? 34 Mas eles se calaram, porque, pelo caminho, *Lc 22.24; cp.Mc 9.50haviam discutido entre si qual deles era o maior. 35 Sentando-se, chamou os doze e disse-lhes: *Mt 20.26Se alguém quer ser o primeiro, será o último de todos e servo de todos. 36 Tomando um menino, pô-lo no meio deles e, abraçando-o, disse-lhes: 37 *Mt 10.40Aquele que receber um destes meninos em meu nome a mim é que recebe; e aquele que me receber recebe não a mim, mas àquele que me enviou.

Jesus ensina a tolerância e caridade. Os tropeços

38 *Mc 9.38-40;Lc 9.49-50Disse-lhe João: Mestre, vimos um homem que não nos segue expelir demônios em teu nome *cp.Nm 11.27-29e lho proibimos, porque não nos seguia. 39 Mas Jesus respondeu: Não lho proibais, porque não há ninguém que faça milagre em meu nome e logo depois possa falar mal de mim. 40 *Mt 12.30Pois quem não é contra nós é por nós. 41 *Mt 10.42Aquele que vos der de beber um copo de água, porque sois de Cristo, em verdade vos digo que de modo algum perderá a sua recompensa. 42 Mas *Mt 18.6;Lc 17.2; cp.1Co 8.12quem puser uma pedra de tropeço no caminho de um destes pequeninos que creem, melhor seria que se lhe pendurasse ao pescoço uma grande pedra de moinho e que fosse lançado no mar. 43 *Mt 5.30;18.8; cp.17.27Se a tua mão te servir de pedra de tropeço, corta-a; melhor é entrares na vida manco do que, tendo duas mãos, ires para a *Mt 5.22Geena, *Mt 3.12;Mt 25.41para o fogo inextinguível*onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.. 44 [onde o seu verme não morre e o fogo não se apaga.] 45 Se o teu pé te servir de pedra de tropeço, corta-o; melhor é entrares na vida aleijado, do que, tendo dois pés, seres lançado na Geena. 46 [onde o seu verme não morre e o fogo não se apaga.] 47 Se *Mt 5.29;18.9; cp.17.27o teu olho te servir de pedra de tropeço, arranca-o; melhor é entrares no reino de Deus com um só de teus olhos, do que, tendo dois, seres lançado na Geena, 48 *Is 66.24onde o seu verme não morre e o fogo não se apaga. 49 Pois cada um será salgado com fogo. 50 O sal é bom; mas, *Mt 5.13;Lc 14.34s.se o sal se tiver tornado insípido, com que haveis de restaurar-lhe o sabor? *Cl 4.6Tende sal em vós mesmos e *cp.Mc 9.34;Rm 12.18;2Co 13.11;1Ts 5.13estai em paz uns com os outros.

1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci. 2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi. 3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže. 4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví. 5 A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. 6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni. 7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte. 8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou. 9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane. 10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti? 11 I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve? 12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti. 13 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm. 14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi. 15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho. 16 I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu? 17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého. 18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli. 19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně. 20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil. 21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství. 22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi. 23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. 24 A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé. 25 Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho. 26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel. 27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal. 28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci? 29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem. 30 A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl. 31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane. 32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati. 33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali? 34 A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší. 35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník. 36 A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim: 37 Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal. 38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí. 39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně. 40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest. 41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své. 42 A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře. 43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný, 44 Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne. 45 A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný, 46 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. 47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, 48 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. 49 Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena. 50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.