Gálatas 3

A Lei é impotente para salvar. O justo viverá da fé

1 Ó insensatos *cp.Gl 1.2gálatas! Quem vos fascinou a vós, ante cujos olhos *cp.1Co 1.23;Gl 5.11foi representado Jesus Cristo como crucificado? 2 Só isso quero saber de vós: recebestes o Espírito por obras da lei ou pela *cp.Rm 10.17mensagem da fé? 3 Sois tão insensatos? Tendo começado no Espírito, estais agora vos aperfeiçoando na carne? 4 Sofrestes tantas coisas em vão? *cp.1Co 15.2Se é que, na verdade, foram em vão. 5 Aquele que vos *Fp 1.19; cp.2Co 9.10subministra o Espírito e *cp.1Co 12.10opera milagres entre vós, acaso fá-lo ele por obras da lei ou pela *cp.Rm 10.17mensagem da fé? 6 Justamente como *vd.Rm 4.3;Gn 15.6Abraão creu a Deus, e foi-lhe imputado para justiça. 7 Sabei, pois, que *Gl 3.9os que são da fé, estes são *vd.Lc 19.9; cp.Gl 6.16filhos de Abraão. 8 A Escritura, prevendo que Deus justificaria os gentios pela fé, de antemão, anunciou as boas-novas a Abraão: *Gn 12.3Em ti serão bem-aventuradas todas as nações. 9 Assim, *Gl 3.7os que são da fé são bem-aventurados com o fiel Abraão. 10 Pois todos quantos são das obras da lei estão sob a maldição; porque está escrito:

*Dt 27.26Maldito todo aquele que não permanece em todas as coisas escritas no livro da Lei para fazê-las.

11 É claro que, pela Lei, *Gl 2.16ninguém é justificado diante de Deus, porque:

*Rm 1.17;Hb 10.38;Hc 2.4O justo viverá da fé.

12 A Lei não é da fé, mas:

*Lv 18.5;Rm 10.5Aquele que faz essas coisas viverá por elas.

13 Cristo *Gl 4.5nos remiu da maldição da Lei, tornando-se maldição por nós, porque está escrito:

*Dt 21.23; vd.At 5.30Maldito todo aquele que é pendurado no madeiro,

14 para que *Rm 4.9,16; cp.Gl 3.28sobre os gentios viesse a bênção de Abraão em Jesus Cristo, a fim de que nós *Gl 3.2recebêssemos a *vd.At 2.33; cp.Ef 1.13promessa do Espírito, por meio da fé.

A Lei não pode invalidar as promessas

15 *vd.Gl 6.18;Rm 1.13;At 1.15Irmãos, *vd.Rm 3.5falo como homem. *cp.Hb 6.16Ainda que a aliança seja só de homem, contudo, uma vez confirmada, ninguém a anula ou lhe acrescenta coisa alguma. 16 Ora, *cp.Lc 1.55;Rm 4.13,16;9.4a Abraão foram feitas as promessas e à sua semente. Não diz: *cp.At 3.25;Gn 13.15;17.8E às sementes, como falando de muitos; mas, como de um: E à tua semente, a qual é Cristo. 17 Digo isto: Uma aliança previamente confirmada por Deus, a Lei, que veio *Êx 12.40; cp.Gn 15.13s.;At 7.6quatrocentos e trinta anos depois, não a ab-roga, de modo a tornar de nenhum efeito a promessa. 18 Pois, *Rm 4.14se da Lei vem a herança, não é mais da promessa; mas pela promessa é que *cp.Hb 6.14Deus a deu a Abraão. 19 *vd.Rm 5.20Que é, pois, a Lei? Foi acrescentada por causa das transgressões, até *Gl 3.16que viesse a semente a quem se fez a promessa, tendo sido *vd.At 7.53ordenada mediante anjos, *Êx 20.19;Dt 5.5pela mão de um mediador. 20 *cp.1Tm 2.5;Hb 8.6;9.15;12.24O mediador, porém, não o é de um só, mas Deus é só um. 21 É a Lei, porventura, contra as promessas de Deus? *vd.Lc 20.16;Gl 2.17De modo nenhum! Pois, *Gl 2.21se tivesse sido dada uma lei que pudesse dar vida, a justiça, na verdade, teria sido pela Lei. 22 A Escritura, porém, *vd.Rm 11.32encerrou todas as *cp.1Co 1.27coisas debaixo do pecado, para que a promessa pela fé em Jesus Cristo fosse dada aos que creem.

A Lei é pedagogo para nos conduzir a Cristo

23 Mas, antes que viesse a fé, estávamos debaixo da guarda da Lei, encerrados para a fé que havia de ser revelada. 24 Assim, a Lei se tornou nosso *1Co 4.15pedagogo, para conduzir-nos a Cristo, a fim de *Gl 2.16sermos justificados pela fé. 25 Mas, tendo vindo a fé, não estamos mais debaixo de pedagogo. 26 Pois todos vós sois *Gl 4.5; vd.Rm 8.14filhos de Deus, mediante a fé em *Gl 3.28;Gl 4.14;5.6,24; vd.Rm 8.1;Ef 1.1;Cl 1.4;Fp 1.1;1Tm 1.12;2Tm 1.1;Tt 1.4, etc.Cristo Jesus; 27 porque tantos quantos fostes *vd.Mt 28.19;Rm 6.3; cp.1Co 10.2batizados em Cristo *vd.Rm 13.14vos revestistes de Cristo. 28 *vd.1Co 12.13;Cl 3.11; cp.Rm 3.22Não pode haver judeu nem grego, não pode haver escravo nem livre, não pode haver homem nem mulher, pois todos *cp.Jo 17.11;Ef 2.15vós sois um em *vd.Gl 3.26Cristo Jesus. 29 Mas, se *cp.1Co 3.23vós sois de Cristo, então, sois semente de Abraão, herdeiros segundo a *Gl 3.18;Gl 4.28;Rm 9.8promessa.

1 Ó nemoudří Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován? 2 Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste přijali, čili z slyšení víry? 3 Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte? 4 Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li. 5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a činí divy mezi vámi, z skutků-li Zákona to činí, čili z slyšení víry? 6 Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti. 7 A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi. 8 Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové. 9 A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem. 10 Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil. 11 A že z Zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude. 12 Zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich. 13 Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě), 14 Aby na pohany požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru. 15 Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává. 16 Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus. 17 Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil. 18 Nebo jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví. 19 Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka. 20 Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest. 21 Tedy Zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z Zákona byla by spravedlnost. 22 Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím. 23 Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti. 24 A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli. 25 Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem. 26 Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. 27 Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli. 28 Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši. 29 A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové.