Atos 21

Paulo chega a Tiro

1 Depois de *At 21.1-18;At 16.10nos apartarmos deles, fizemo-nos à vela, e, indo em *At 16.11direitura, chegamos a Cós, no dia seguinte, a Rodes, e, dali, a Pátara; 2 e, tendo encontrado um navio que passava para *At 11.19; cp.At 21.3Fenícia, embarcando nele, seguimos viagem. 3 Tendo avistado a *At 4.36;At 21.16Chipre, deixando-a à esquerda, navegamos para a *Mt 4.24Síria e desembarcamos em *At 12.20;At 21.7Tiro; pois *At 21.2aí se devia descarregar o navio. 4 Tendo achado *At 21.16; vd.11.26os discípulos, permanecemos aí sete dias; e eles, *At 21.11;20.23pelo Espírito, diziam a Paulo que não entrasse em Jerusalém. 5 Quando findaram esses dias, partimos e seguimos a nossa viagem, *At 15.3acompanhados por todos, com suas mulheres e filhos, até fora da cidade; *At 9.40;20.36;Lc 22.41ajoelhados na praia, oramos e, despedindo-nos uns dos outros, 6 embarcamos, e eles voltaram *Jo 19.27para suas casas.

Paulo em Cesareia

7 Concluída a viagem de *At 12.20;At 21.3Tiro, chegamos a Ptolemaida; depois de saudarmos *At 1.15;At 21.17os irmãos, passamos um dia com eles. 8 Partindo no dia seguinte, fomos a *At 8.40;At 21.16Cesareia; e, entrando na casa de *At 6.5Filipe, o *Ef 4.11;2Tm 4.5evangelista, que era um dos sete, ficamos com ele. 9 Este tinha quatro filhas virgens, que *cp.At 13.1;Lc 2.36;1Co 11.5profetizavam. 10 Demorando-nos ali por muitos dias, desceu da Judeia um profeta chamado *At 11.28Ágabo, 11 e, vindo ter conosco, *cp.1Rs 22.11;Is 20.2;Jr 13.1-11;19.1,11;Jo 18, etc.tomou a cinta de Paulo, ligou com ela os seus próprios pés e mãos e disse: Isto diz o *At 8.29Espírito Santo: Assim os judeus, em Jerusalém, *At 9.16; cp.At 21.33ligarão o homem a quem pertence esta cinta e *cp.Mt 20.19o entregarão nas mãos dos gentios. 12 Quando ouvimos isso, nós e os daquele lugar rogamos a Paulo que *At 21.15não subisse a Jerusalém. 13 Então, ele respondeu: Que fazeis chorando e magoando-me o coração? Pois *At 20.24eu estou pronto não só para ser ligado, mas até para morrer em Jerusalém *At 5.41;9.16pelo nome do Senhor Jesus. 14 Como não pudéssemos persuadi-lo, desistimos, dizendo: *cp.Lc 22.42Faça-se a vontade do Senhor!

Paulo sobe a Jerusalém

15 Depois desses dias, tendo feito os preparativos, *At 21.12subimos a Jerusalém; 16 e alguns *At 21.4discípulos foram também conosco de Cesareia, levando consigo um certo Mnasom, de *At 4.36;At 21.3Chipre, discípulo antigo, com quem nos deveríamos hospedar.

Paulo chega a Jerusalém

17 Tendo nós chegado a Jerusalém, *At 1.15;At 21.7os irmãos nos receberam alegremente. 18 No dia seguinte, Paulo foi, em nossa companhia, ter com *At 12.17Tiago; e estavam presentes *At 11.30todos os presbíteros. 19 Paulo, tendo-os saudado, *At 14.27contou uma por uma as coisas que Deus fizera entre os gentios pelo seu *cp.At 1.17ministério. 20 Eles, depois de o ouvir, *Mt 9.8glorificaram a Deus e disseram-lhe: Bem vês, irmão, quantos milhares há que têm crido entre os judeus; e todos são *At 15.1;22.3;Rm 10.2;Gl 1.14zelosos da Lei 21 e têm sido informados a teu respeito de que *At 21.28ensinas todos os judeus que estão entre os gentios a apostatarem de Moisés, dizendo-lhes que *cp.At 15.19ss.;1Co 7.18s.não circuncidem seus filhos, nem andem segundo *At 6.14os nossos ritos. 22 Que se há de fazer, pois? Certamente, saberão que tu és chegado. 23 Faze, pois, isto que te vamos dizer: temos quatro homens que *At 18.18fizeram voto; 24 toma-os, *At 21.26;At 24.18; cp.Jo 11.55purifica-te com eles e faze a despesa necessária para raparem a cabeça; e saberão todos que não é verdade aquilo de que têm sido informados a teu respeito, mas que andas também retamente, guardando a Lei. 25 Mas, quanto aos gentios que têm crido, já escrevemos, *At 15.19-20,29ordenando que se abstenham do que é sacrificado aos ídolos, de sangue, de animais sufocados e de fornicação. 26 Então, Paulo, tomando aqueles homens, no dia seguinte, purificou-se com eles e *Nm 6.13;At 24.18entrou no templo, notificando o cumprimento dos dias da purificação em que cada um deles deveria trazer a oferenda.

Paulo arrastado do templo e preso

27 Mas, quando *cp.Nm 6.9,13-20os sete dias estavam findando, *At 24.18; cp.20.19os judeus vindos da *At 16.6Ásia, tendo visto Paulo no templo, alvoroçaram todo o povo e agarraram-no, 28 gritando: Israelitas, acudi! *cp.At 6.13Este é o homem que por toda parte prega a todos contra o povo, contra a Lei e contra esse lugar; e, além disso, introduziu gregos no templo e *At 24.6;Mt 24.15;At 6.13s.tem profanado este lugar santo. 29 Pois, antes, tinham visto com ele na cidade *At 20.4Trófimo, de *cp.At 18.19Éfeso, e julgavam que Paulo o introduzira no templo. 30 Alvoroçou-se toda a cidade, e houve ajuntamento do povo; e, agarrando a Paulo, *At 26.21; cp.2Rs 11.15;At 16.19arrastaram-no para fora do templo; e imediatamente foram fechadas as portas. 31 Procurando eles matá-lo, o tribuno da *At 10.1coorte foi avisado de que toda a Jerusalém estava amotinada; 32 e este, *At 23.27levando logo soldados e centuriões consigo, correu a eles, os quais, tendo visto ao tribuno e aos soldados, cessaram de espancar a Paulo. 33 Então, chegando-se o tribuno, prendeu-o, e ordenou que fosse *At 20.33; cp.At 21.11;22.29;26.29;28.20;2Tm 1.16;2.9;Ef 6.20acorrentado com *At 12.6duas cadeias, e perguntou-lhe quem era e o que tinha feito. 34 Na multidão *At 19.32uns gritavam de um modo; outros, de outro; e, não podendo, por causa do tumulto, saber a verdade, mandou que Paulo fosse recolhido *At 21.37;22.24;23.10,16,32à cidadela. 35 Ao chegar às *At 21.40escadas, foi ele carregado pelos soldados por causa da violência do povo; 36 pois a multidão o seguia, gritando: *At 22.22; cp.Lc 23.18;Jo 19.15Mata-o!

37 Quando Paulo estava para ser recolhido à cidadela, perguntou ao tribuno: É-me permitido dizer-te alguma coisa? Respondeu ele: Sabes grego? 38 Porventura, não és tu o *cp.At 5.36egípcio que há tempos sublevou e conduziu *cp.Mt 24.26ao deserto os quatro mil sicários? 39 Paulo, porém, replicou: *At 22.3;At 9.11Eu sou judeu, cidadão de Tarso, cidade não insignificante da *At 6.9Cilícia; e rogo-te que me permitas falar ao povo. 40 Tendo-lho permitido, Paulo, em pé na escada, *At 12.17fez sinal ao povo com a mão; e, feito um grande silêncio, falou *At 22.2;26.14; cp.At 1.19;Jo 5.2em língua hebraica, dizendo:

1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary. 2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se. 3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí. 4 A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma. 5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se. 6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů. 7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den. 8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho. 9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně. 10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus. 11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům. 12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma. 13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše. 14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně. 15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma. 16 A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli. 17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří. 18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli. 19 Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany. 20 A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona. 21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona. 22 Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel. 23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě. 24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona. 25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva. 26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich. 27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce, 28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa. 29 Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl. 30 Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře. 31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém. 32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla. 33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil. 34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska. 35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu. 36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej! 37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky? 38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů? 39 I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu. 40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka: