Atos 8

1 *At 7.58;22.20; cp.26.10Saulo consentia na sua morte.

A primeira perseguição da igreja

Naquele dia, levantou-se uma grande perseguição contra *At 9.31a igreja em Jerusalém; e todos, exceto os apóstolos, foram *At 8.4;At 11.19dispersos pelas regiões da Judeia e *At 1.8;At 8.5,14; cp.9.31Samaria. 2 Homens piedosos sepultaram a Estêvão e fizeram grande pranto sobre ele. 3 Mas *At 9.1,13,21;22.4,19;26.10s.;1Co 15.9;Gl 1.13;Fp 3.6;1Tm 1.13Saulo assolava a igreja, entrando pelas casas; e, *cp.Tg 2.6arrastando homens e mulheres, os entregava à prisão.

Filipe prega em Samaria

4 Os que, porém, haviam sido *At 8.1dispersos iam por toda parte *At 8.12;At 15.35pregando a palavra. 5 *At 6.5;At 8.26,30, etc.Filipe, descendo à cidade de Samaria, proclamava-lhes Cristo. 6 A multidão, unânime, estava atenta às coisas que Filipe lhe dizia, ouvindo-o e vendo os milagres que estava fazendo. 7 *cp.Mc 16.17Pois os espíritos imundos de muitos possessos saíam, clamando em alta voz; e muitos *Mt 4.24paralíticos e coxos foram curados. 8 E houve *At 8.39; cp.Jo 4.40-42muito regozijo naquela cidade.

Simão, o mago

9 Havia ali, desde algum tempo, um homem chamado Simão, que praticara a *At 8.11;At 13.6mágica e fizera pasmar o povo de Samaria, *At 5.36dizendo ser ele um grande homem; 10 e a ele atendiam todos, desde os pequenos até os grandes, dizendo: *cp.At 14.11;28.6Este homem é o poder de Deus, que se chama Grande. 11 Eles o atendiam, porque, com as *At 8.9;At 13.6suas mágicas, por muito tempo, os tinha feito pasmar. 12 Mas, quando creram em Filipe, que lhes *At 8.4; cp.At 1.3pregava acerca do reino de Deus e do nome de Jesus Cristo, *At 2.38faziam-se batizar homens e mulheres. 13 O mesmo Simão também creu, e, depois de batizado, estava continuamente com Filipe, e admirava-se, vendo *At 8.6os milagres e *cp.At 19.11grandes prodígios que se faziam.

Pedro e João em Samaria

14 *At 8.1Os apóstolos que se achavam em Jerusalém, tendo ouvido que a Samaria recebera a palavra de Deus, enviaram-lhe a *Lc 22.8Pedro e a João; 15 os quais foram para lá e oraram por eles, *At 2.38; cp.19.2para que recebessem o Espírito Santo; 16 porque sobre nenhum deles havia ainda ele descido, mas somente tinham sido *Mt 28.19batizados em nome do Senhor Jesus. 17 Então, *At 6.6;Mc 5.23sendo-lhes impostas as mãos de Pedro e João, *cp.At 2.4recebiam o Espírito Santo. 18 Quando Simão viu que, pela imposição das mãos dos apóstolos, se dava o Espírito, ofereceu-lhes dinheiro, 19 dizendo: Dai-me também este poder, que aquele sobre quem eu impuser as mãos receba o Espírito Santo. 20 Mas Pedro disse-lhe: Pereça contigo o teu dinheiro, pois julgaste *At 2.38; cp.Mt 10.8;Is 55.1;2Rs 5.16;Dn 5.17adquirir por meio dele o dom de Deus. 21 Tu não tens *Dt 10.9;12.12, etc.; cp.Ef 5.5parte, nem sorte neste ministério; porque o teu coração não é *Sl 78.37reto diante de Deus. 22 Arrepende-te, portanto, dessa tua maldade e roga ao Senhor que, se é possível, te seja perdoado esse pensamento do teu coração; 23 pois vejo que estás em um fel de amargura e nos *Is 58.6laços de iniquidade. 24 Disse Simão: Rogai vós ao Senhor por mim, para que nada do que haveis dito venha sobre mim.

25 Eles, pois, havendo *Lc 16.28testificado e falado *At 13.12a palavra do Senhor, voltaram para Jerusalém *At 8.40e evangelizavam muitas aldeias dos *cp.Mt 10.5samaritanos.

Filipe e o eunuco

26 Um *At 5.19; cp.At 8.29anjo do Senhor falou *At 8.5a Filipe, dizendo: Levanta-te e vai em direção do Sul, ao caminho que desce de Jerusalém a *cp.Gn 10.19, etc.Gaza; este se acha deserto. Ele, levantando-se, partiu. 27 Eis que *Sl 68.31;87.4;Is 56.3ss.um homem da Etiópia, eunuco, alto funcionário de Candace, rainha dos etíopes, o qual era superintendente de todos os seus tesouros, *cp.1Rs 8.41s.;Jo 12.20viera a Jerusalém fazer a sua adoração; 28 regressava e, sentado no seu carro, lia o profeta Isaías. 29 Disse *At 10.19;11.12;13.2;20.23;21.11; cp.16.6-7;28.25;Hb 3.7;At 8.39o Espírito a Filipe: Aproxima-te e ajunta-te a este carro. 30 Correndo Filipe, ouviu-o ler o profeta Isaías, e perguntou: Entendes, porventura, o que estás lendo? 31 Ele respondeu: Pois como poderei entender, se alguém não mo explicar? Pediu a Filipe que subisse e se assentasse com ele. 32 A passagem da Escritura que estava lendo era esta:

*Is 53.7s.Como ovelha, foi levado ao matadouro;

e, como um cordeiro, está mudo diante do que o tosquia

Assim, ele não abre a sua boca.

33 Na sua humilhação, foi tirado o seu julgamento.

Quem contará a sua geração?

Porque a sua vida é tirada da terra.

34 Perguntou o eunuco a Filipe: Peço-te que me digas de quem falou isso o profeta? De si mesmo ou de algum outro? 35 Filipe *Mt 5.2abriu a boca e, *Lc 24.27; cp.At 17.2;18.28;28.23principiando por esta Escritura, *At 5.42anunciou-lhe a Jesus. 36 Indo eles pelo caminho, chegaram a um lugar onde havia água, e disse o eunuco: Eis aqui água; *At 10.47que impede que seja eu batizado?*Alguns manuscritos inserem o v. 37: E disse Filipe: É lícito, se crês de todo o coração. E, respondendo ele, disse: Creio que Jesus é o Filho de Deus.37 [E disse Filipe: É lícito, se crês de todo o coração. E, respondendo ele, disse: Creio que Jesus é o Filho de Deus.] 38 Mandou parar o carro, e desceram ambos à água, Filipe e o eunuco, e Filipe batizou-o. 39 Quando subiram da água, *1Rs 18.12;2Rs 2.16;Ez 3.12,14;8.3;11.1-24;43.5; cp.2Co 12.2o Espírito do Senhor arrebatou a Filipe; o eunuco não o viu mais, pois seguia o seu caminho, regozijando-se. 40 Mas Filipe achou-se em *cp.Js 11.22;1Sm 5.1, etc.Azoto e, passando além, *At 8.25evangelizava todas as cidades, até que chegou a *At 9.30;10.1-24;11.11;12.19;18.22;21.8,16;23.23,33;25.1,4,6,13Cesareia.

1 Saul pak také přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů. 2 I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním. 3 Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře. 4 Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží. 5 A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista. 6 I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil. 7 Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou. 8 A stala se radost veliká v tom městě. 9 Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým. 10 Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká. 11 Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry. 12 A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy, 13 Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se. 14 Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. 15 Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého. 16 (Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.) 17 Tedy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého. 18 I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze, 19 Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého. 20 I řekl k němu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by dar Boží mohl býti zjednán za peníze. 21 Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem. 22 Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého. 23 Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím. 24 I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili. 25 Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium. 26 V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do města Gázy, kteréž jest pusté. 27 A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil, 28 Již se navracoval zase, sedě na voze svém, a četl Izaiáše proroka. 29 I řekl Duch k Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu. 30 A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž, co čteš? 31 A on řekl: Kterakž bych mohl rozuměti, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním. 32 Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých. 33 V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho? 34 A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném? 35 Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho Písma, zvěstoval jemu Ježíše. 36 A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám býti pokřtěn? 37 I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží. 38 I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho. 39 A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se. 40 Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všem městům, až přišel do Cesaree.