Atos 15

A controvérsia sobre a circuncisão

1 *At 15.24Alguns homens, descendo da Judeia, ensinavam *At 1.15;At 15.3,22,32aos irmãos: Se não vos *At 15.5;Gl 5.2s.; cp.1Co 7.18;Gl 2.11,14circuncidardes segundo *At 6.14o rito de Moisés, não podeis ser salvos. 2 Tendo tido Paulo e Barnabé uma grande contenda e *At 15.2,7discussão com eles, *cp.Gl 2.2os irmãos resolveram que Paulo, e Barnabé, e alguns outros dentre eles subissem *At 15.4,6,22-23;At 16.4;At 11.30aos apóstolos e presbíteros em Jerusalém acerca dessa questão. 3 Eles, pois, *At 20.38;21.5;Rm 15.24; cp.1Co 16.6,11;2Co 1.16;Tt 3.13;3Jo 6sendo acompanhados até uma parte do caminho pela igreja, passavam pela *At 11.19Fenícia e Samaria, *cp.At 14.27;At 15.4,12narrando a conversão dos gentios, 4 e davam grande alegria a todos os irmãos. Chegados a Jerusalém, foram bem recebidos pela igreja, pelos apóstolos e pelos presbíteros e referiram tudo o que Deus tinha feito com eles. 5 Mas levantaram-se alguns que tinham sido *cp.At 5.17;24.5,14;26.5;28.22da seita dos *Mt 3.7; cp.At 26.5fariseus e que haviam crido, dizendo: É necessário circuncidar os gentios e mandar-lhes que observem a Lei de Moisés.

O concílio em Jerusalém

6 Reuniram-se, pois, os apóstolos e os presbíteros para tratar dessa questão. 7 Havendo uma grande discussão, levantou-se Pedro e disse:

Irmãos, vós sabeis que há muito tempo *cp.At 10.19s.Deus escolheu-me dentre vós, para que da minha boca ouvissem os gentios a palavra do *At 20.24evangelho e cressem. 8 Deus, *At 1.24que conhece os corações, apresentou testemunho a favor deles, *At 10.47dando-lhes o Espírito Santo, como também a nós, 9 *cp.At 10.28,34;11.12e não fez distinção alguma entre nós e eles, *At 10.43purificando os seus corações pela fé. 10 Agora, pois, por que *cp.At 5.9provais a Deus, pondo um jugo sobre a cerviz dos discípulos, o qual *cp.Mt 23.4;Gl 5.1nem nossos pais, nem nós podemos suportar? 11 Mas cremos que *Rm 5.15; cp.3.24;2Co 13.1-4;Ef 2.5-8pela graça do Senhor Jesus seremos salvos, assim como eles.

O parecer de Tiago

12 Toda a assembleia calou-se e escutava a Barnabé e a Paulo, que contavam quantos *Jo 4.48milagres e prodígios Deus fizera entre os gentios por meio deles. 13 Depois de terminarem, *At 12.17Tiago respondeu:

Irmãos, ouvi-me. 14 *2Pe 1.1; cp.At 15.7Simão acaba de relatar como Deus primeiramente visitou os gentios, para tomar deles um povo para o seu nome. 15 Com isso concordam as palavras *cp.At 13.40;Am 9.11-12dos profetas, como está escrito:

16 Depois disto, *cp.Jr 12.15voltarei

e reedificarei o tabernáculo de Davi, que está caído;

reedificarei as suas ruínas

e tornarei a levantá-lo,

17 para que o resto dos homens busque ao Senhor,

sim, todos os gentios *Tg 2.7;Dt 28.10;Is 63.19;Jr 14.9;Dn 9.19, etc.que têm sido chamados pelo meu nome,

18 diz o Senhor, *Is 45.21que faz essas coisas conhecidas desde o princípio do mundo.

19 Por isso, *cp.At 15.28;At 21.25eu julgo que não se deve perturbar os gentios que se estão convertendo a Deus, 20 mas escrever-lhes que se abstenham das *At 15.29; cp.Dn 1.8;1Co 8.7-13;10.7-8,14-28;Ap 2.14,20viandas oferecidas aos ídolos, da fornicação, *Gn 9.4;Lv 3.17;7.26;17.10,14;19.26;Dt 12.16,23;15.23;1Sm 14.33dos animais sufocados e do sangue. 21 Pois *At 13.15;2Co 3.14s.Moisés, desde tempos antigos, tem, em cada cidade, homens que o pregam nas sinagogas, onde é lido todos os sábados.

A decisão enviada a Antioquia

22 Então, pareceu bem *At 15.2aos apóstolos e aos presbíteros com toda a igreja escolher homens dentre eles e enviá-los a *vd.At 11.20; (não13.14, etc.)Antioquia com Paulo e Barnabé; e escolheram Judas, chamado Barsabás, *At 15.27,32,40;At 16.19,25,29;17.4,10,14s.;18.5; cp.2Co 1.19;1Ts 1.1;2Ts 1.1;1Pe 5.12e Silas, homens principais entre *At 15.1os irmãos, 23 enviando, por mão deles, a seguinte carta: Os apóstolos e os presbíteros, irmãos, aos irmãos dentre os gentios em Antioquia, na *Mt 4.24; cp.At 15.41;Gl 1.21Síria e *At 6.9Cilícia, *At 23.26;Tg 1.1; cp.2Jo 10s.saúde. 24 Visto que soubemos que *At 15.1alguns dentre nós, aos quais não demos mandamento, vos tem *Gl 1.7;5.10perturbado com palavras, subvertendo as vossas almas, 25 *At 15.28pareceu-nos bem, chegados a um acordo, escolher homens e enviá-los a vós com os nossos amados Barnabé e Paulo, 26 que têm *At 9.23ss.;14.19exposto as suas vidas pelo nome de nosso Senhor Jesus Cristo. 27 Enviamos, pois, *At 15.22,32Judas e *At 15.22Silas, que também, por palavras, dirão as mesmas coisas. 28 Pois pareceu bem ao *At 15.8; cp.At 5.32Espírito Santo e *At 15.19,25a nós não vos impor maior peso além destas coisas necessárias: 29 que vos abstenhais de *At 15.20coisas sacrificadas aos ídolos, *At 15.20de sangue, de animais sufocados e de fornicação; dessas coisas fareis bem de vos guardar. Saúde.

A leitura da carta do concílio

30 Despedidos eles, *At 15.22s.desceram a Antioquia e, tendo reunido a congregação, entregaram a carta. 31 A congregação, tendo-a lido, regozijou-se pelo conforto que lhe trouxe. 32 *At 15.22,27Judas e *At 15.22Silas, que eram também *At 13.1profetas, consolaram *At 15.1os irmãos com muitas palavras e os fortaleceram. 33 Tendo-se demorado ali por algum tempo, foram pelos irmãos despedidos *Mc 5.34;At 16.36;1Co 16.11; cp.Hb 11.31em paz aos que os *At 15.22tinham enviado.*Alguns manuscritos inserem o v. 34: Mas pareceu bem a Silas ficar ali.34 [Mas pareceu bem a Silas ficar ali.] 35 Mas *At 12.25Paulo e Barnabé demoraram-se em Antioquia, ensinando e *At 8.4pregando com muitos outros *At 13.12a palavra do Senhor.

A segunda viagem missionária. A separação entre Paulo e Barnabé

36 Alguns dias depois, disse Paulo a Barnabé: Voltemos agora para visitar os irmãos por *At 13.4,13-14,51;14.6,24s.todas as cidades em que temos anunciado a palavra do Senhor, para ver como passam. 37 Barnabé queria levar consigo também *At 12.12João, que tinha por sobrenome Marcos. 38 Mas Paulo não achou justo levar consigo a quem *At 13.13os tinha deixado desde a Panfília e que não os tinha acompanhado no trabalho. 39 Houve tal desavença, que se separaram um do outro, e Barnabé, levando consigo a *Cl 4.10;At 12.12;At 15.37Marcos, navegou para *At 4.36Chipre. 40 Mas Paulo, tendo escolhido a *At 15.22Silas, partiu, *At 14.26;At 11.23encomendado pelos irmãos à graça do Senhor. 41 Ele passou *Mt 4.24; cp.At 15.23pela Síria e *At 6.9Cilícia, fortalecendo as igrejas.

1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti. 2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku. 3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím. 4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh. 5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův. 6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili. 7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili. 8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. 9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich. 10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli? 11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni. 12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany. 13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne. 14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému. 15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest: 16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej, 17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci. 18 Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho. 19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu, 20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve. 21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá. 22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími, 23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují. 24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili: 25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem, 26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista. 27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž. 28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných, 29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře. 30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list. 31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich. 32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich. 33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům. 34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal. 35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými. 36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají. 37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek. 38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci. 39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru. 40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří. 41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.