Atos 1

Prefácio

1 No primeiro livro relatei, ó *Lc 1.3Teófilo, todas as coisas que Jesus *Lc 3.23começou a fazer e a ensinar 2 até o dia em que *Mc 16.19;At 1.9,11,22foi recebido acima, depois de *Mt 28.19s.;Mc 16.15;Jo 20.21s.; cp.At 10.42haver dado preceitos pelo Espírito Santo aos *Mc 6.30apóstolos que *Jo 13.18; cp.At 10.41escolhera; 3 aos quais *Mt 28.17;Mc 16.12,14;Lc 24.34,36;Jo 20.19,26;21.1,14;1Co 15.5-7ele também, depois de haver padecido, apresentou-se vivo, dando disso muitas provas, aparecendo-lhes por espaço de quarenta dias e falando *cp.At 8.12;19.8;28.23,31das coisas concernentes ao reino de Deus. 4 Reunido a eles, ordenou-lhes *Lc 24.49que não saíssem de Jerusalém, mas que esperassem *At 2.33; cp.Jo 14.16,26;15.26a promessa feita pelo Pai, a qual (disse ele) de mim ouvistes; 5 pois *At 11.16;Mt 3.11João, na verdade, batizou com água, mas vós sereis batizados com o Espírito Santo, *At 2.1-4dentro de poucos dias.

A ascensão de Jesus

6 Eles, estando reunidos outra vez, perguntaram-lhe: Senhor, *Mt 17.11;Mc 9.12;Lc 17.20;19.11é agora, porventura, que restabeleces o reino a Israel? 7 Ele lhes respondeu: A vós não vos compete saber os tempos ou as épocas que *Mt 24.36;Mc 13.32o Pai fixou pela sua própria autoridade; 8 mas recebereis poder, *At 2.1-4ao descer sobre vós o Espírito Santo, e sereis *Lc 24.48;Jo 15.27minhas testemunhas tanto em Jerusalém como em toda a Judeia e *At 8.1,5,14Samaria e até *Mt 28.19;Mc 16.15; cp.Cl 1.23;Rm 10.18as extremidades da terra. 9 Tendo dito essas coisas, *At 1.2foi Jesus elevado à vista deles, e uma nuvem o recebeu e ocultou aos seus olhos. 10 Estando eles com os olhos fitos no céu, enquanto ele subia, eis que *cp.Lc 24.4;Jo 20.12dois varões com vestiduras brancas se puseram ao lado deles 11 e lhes perguntaram: *At 2.7; cp.13.31Galileus, por que estais olhando para o céu? Esse Jesus que dentre vós *Mc 16.19;At 1.2,9,22foi recebido no céu assim *Mt 16.27s.; cp.At 3.21virá do modo como o vistes ir para o céu.

Os apóstolos em Jerusalém

12 Então, *Lc 24.50,52voltaram para Jerusalém do *cp.Mt 21.1monte chamado Olival, que está perto de Jerusalém, na distância da jornada de um sábado. 13 Quando entraram, subiram ao *At 9.37,39;20.8; cp.Mc 14.15;Lc 22.12cenáculo, onde assistiam *At 1.13;Mt 10.2-4;Mc 3.16-19;Lc 6.14-16Pedro, João, Tiago e André; Filipe, Tomé, Bartolomeu e Mateus; Tiago, filho de Alfeu, e Simão, o zelote, e *Jo 14.22Judas, filho de Tiago. 14 Todos estes *At 2.42;6.4;Rm 12.12;Cl 4.2; cp.Ef 6.18perseveravam unanimemente em oração com *Lc 8.2s.as mulheres, e com Maria, *Mt 12.46mãe de Jesus, e com os irmãos dele.

A escolha de Matias

15 Naqueles dias, levantou-se Pedro no meio dos *Jo 21.23;At 6.3;9.30;10.23;11.1,12,29;12.17;14.2;15.1,3,22-23,32-33,40;16.2,40;17.6,10,14;18.18,27;21.7,17;22.5;28.14-15, etc.;Rm 1.13; cp.At 11.26irmãos (estava ali reunida uma multidão de cerca de cento e vinte pessoas) e disse: 16 Irmãos, convinha que se cumprisse a *At 1.20; cp.Jo 13.18;17.12Escritura que o Espírito Santo predisse por boca de Davi acerca de Judas, que *Mt 26.47;Mc 14.43;Lc 22.47;Jo 18.3foi o guia daqueles que prenderam a Jesus 17 porque era ele *Jo 6.70s.contado entre nós e tomou parte *At 1.25;At 20.24;21.19neste ministério. 18 (Ora, esse homem *cp.Mt 27.3-10adquiriu um campo com *Mt 26.14s.o preço da sua iniquidade e, precipitando-se de cabeça para baixo, arrebentou pelo meio, e todas as suas entranhas se derramaram; 19 e tornou-se isso conhecido de todos os habitantes de Jerusalém, de maneira que em *cp.At 21.40;Mt 27.8sua própria língua esse campo era chamado Aceldama, isto é, Campo de Sangue.) 20 Pois está escrito *Sl 69.25;109.8no livro dos Salmos:

Fique deserta a sua habitação,

e não haja quem nela habite;

e:

Tome outro o seu ministério.

21 É necessário, pois, que, dos homens que nos acompanharam todo o tempo em que *Lc 24.3o Senhor Jesus viveu entre nós, 22 *Mc 1.1-4começando desde o batismo de João até o dia em que dentre nós *At 1.2foi recebido acima, um destes se torne *At 1.8;2.32testemunha conosco da sua ressurreição. 23 Apresentaram dois — José, também chamado Barsabás, que tinha por sobrenome Justo, e *At 1.26Matias. 24 E, *cp.At 6.6;13.3;14.23orando, disseram: Tu, Senhor, *At 15.8;Rm 8.27;1Sm 16.7;Jr 17.10que conheces os corações de todos, mostra qual destes dois tens escolhido, 25 para tomar o lugar *At 1.17deste ministério e *cp.Rm 1.5;1Co 9.2;Gl 2.8apostolado, do qual Judas se transviou para ir ao seu próprio lugar. 26 A respeito deles *Lv 16.8;Js 14.2;1Sm 14.41s.;Ne 10.34;11.1, etc.; cp.Pv 16.33deitaram sortes; caiu a sorte sobre Matias, e foi ele contado com *At 2.14os onze apóstolos.

1 První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti, 2 Až do toho dne, v kterémžto dav přikázání apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest. 3 Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím. 4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne. 5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech. 6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské? 7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil. 8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země. 9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich. 10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém, 11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe. 12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního. 13 A když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův. 14 Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho. 15 V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti): 16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše. 17 Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto. 18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho. 19 A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve. 20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a opět: Biskupství jeho vezmi jiný. 21 Protož musíť to býti, aby jeden z těch mužů, kteříž jsou s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš, 22 Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémžto vzhůru vzat jest od nás, byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho. 23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje. 24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou, 25 Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož jest vypadl Jidáš, aby odšel na místo své. 26 I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům.