Atos 20

De novo, Paulo visita Macedônia e Grécia

1 Depois de cessar o tumulto, Paulo mandou chamar os *At 11.26discípulos, e, tendo-os exortado, despediu-se, e partiu para a *At 16.9;At 20.3Macedônia. 2 Depois de haver atravessado aquelas regiões e feito muitas exortações, foi a Grécia 3 e, passados três meses, determinou voltar pela *At 16.9;At 20.1Macedônia, por terem os judeus armado uma *At 9.24;At 20.19cilada contra ele, quando ia a embarcar para a *Mt 4.24Síria. 4 Acompanharam-no Sópatro, de *At 17.10Bereia, filho de Pirro, e, dos de *cp.At 17.1Tessalônica, *At 19.29Aristarco e Secundo, e *At 19.29Gaio, de *At 14.6Derbe, e *At 16.1Timóteo, e dos da *At 16.6;At 20.16,18Ásia, *Ef 6.21;Cl 4.7;2Tm 4.12;Tt 3.12Tíquico e *At 21.29;2Tm 4.20Trófimo; 5 estes, porém, foram adiante e esperavam-*At 20.5-15;At 16.10nos em *At 16.8Trôade. 6 Nós, depois dos *At 12.3dias dos Pães Asmos, navegamos de *At 16.12Filipos e, em cinco dias, fomos ter com eles em Trôade, onde nos demoramos sete dias.

Paulo em Trôade

7 No *1Co 16.2; cp.Ap 1.10primeiro dia da semana, estando nós reunidos para *At 2.42;At 20.11partir o pão, Paulo, que havia de sair no dia seguinte, discutia com eles e prolongou o seu discurso até a meia-noite. 8 Havia muitas *Mt 25.1lâmpadas no *At 1.13cenáculo onde nos achávamos reunidos. 9 Um moço chamado Êutico, que estava sentado na janela, adormecendo profundamente enquanto Paulo prolongava mais o seu discurso, vencido pelo sono, caiu do terceiro andar abaixo e foi levantado morto. 10 Descendo Paulo, *cp.1Rs 17.21;2Rs 4.34debruçou-se sobre ele e, abraçando-o, *cp.Mt 9.23s.;Mc 5.39disse: Não façais alvoroço, pois a sua alma está nele. 11 Então, subiu, partiu o pão e comeu, e falou-lhes largamente até o romper do dia; e assim se retirou. 12 Levaram o moço vivo e ficaram muito consolados.

Paulo embarca em Assôs. Chega a Mileto

13 *At 20.5-15;At 16.10Nós, porém, tendo ido adiante a tomar a embarcação, navegamos para Assôs, com o intuito de ali receber a Paulo; pois assim tinha disposto, tencionando ele mesmo ir por terra. 14 Quando nos alcançou em Assôs, recebemo-lo a bordo e fomos a Mitilene; 15 e, navegando dali, chegamos no dia seguinte em frente a Quios; no outro, tocamos em Samos; e, um dia depois, viemos a *At 20.17;2Tm 4.20Mileto. 16 Paulo havia determinado não tocar em *At 18.19Éfeso, para não se demorar na *At 16.6;At 20.4,18Ásia; pois apressava-se para *At 19.21;At 20.22; cp.At 20.6;1Co 16.8estar em Jerusalém *At 2.1no dia de Pentecostes, se possível lhe fosse.

Em Mileto fala aos presbíteros de Éfeso

17 De Mileto mandou a Éfeso chamar os *At 11.30presbíteros da igreja. 18 Quando eles chegaram, disse-lhes:

Vós sabeis como me tenho portado convosco sempre, *At 18.19;19.1,10; cp.19.4,16desde o primeiro dia em que entrei na Ásia, 19 servindo ao Senhor com toda a humildade, com lágrimas e com provações que me sobrevieram pelas *At 20.3ciladas dos judeus; 20 como *At 20.27não me esquivei de vos anunciar coisa alguma que era proveitosa e de vo-la ensinar publicamente e de casa em casa, 21 *At 18.5;Lc 16.28; cp.At 20.23-24testificando tanto a judeus como a gregos o *At 2.38; cp.11.18;26.20arrependimento para com Deus e a *At 24.24;26.18;Ef 1.15;Cl 2.5;Fm 5fé em nosso Senhor Jesus. 22 Agora, eis que, constrangido no meu espírito, *At 20.16; cp.At 17.16vou a Jerusalém, não sabendo o que ali me acontecerá, 23 senão que o *At 8.29Espírito Santo me testifica, de cidade em cidade, que me esperam *At 9.16;21.33cadeias e tribulações. 24 Porém *At 21.13não tenho a minha vida como coisa preciosa a mim mesmo, contanto que *At 13.25complete a minha carreira e *cp.At 1.17o ministério que recebi do Senhor Jesus, para dar testemunho do evangelho da *At 11.23;At 20.32graça de Deus. 25 Agora, eu sei que todos vós, por entre os quais passei *At 28.31; cp.Mt 4.23proclamando o reino, não vereis mais a minha face. 26 Portanto, vos protesto hoje que *At 18.6estou limpo do sangue de todos; 27 pois *At 20.20não me esquivei de vos anunciar todo o *At 13.36conselho de Deus. 28 Atendei por vós e por todo o *At 20.29;Lc 12.32;1Pe 5.2s.; cp.Jo 21.15-17rebanho sobre o qual o Espírito Santo vos constituiu bispos, para apascentardes a *Mt 16.18;Rm 16.16; cp.1Co 10.32igreja de Deus, a qual *Ef 1.7,14;Tt 2.14;1Pe 1.19;2.9;Ap 5.9ele adquiriu com seu próprio sangue. 29 Eu sei que, depois da minha partida, virão a vós *Ez 22.27;Mt 7.15lobos ferozes, que não pouparão o rebanho, 30 e, que dentre vós mesmos, surgirão homens, falando coisas perversas para atrair os *At 11.26discípulos após si. 31 Portanto, vigiai, lembrando-vos que por *cp.At 19.1,8,10;24.17três anos, não cessei noite e dia de admoestar a cada um de vós *At 20.19com lágrimas. 32 Agora, vos *At 14.23encomendo a Deus e *At 14.3; cp.At 20.24à palavra da sua graça, àquele que é poderoso para vos *cp.At 9.31edificar e *At 26.18;Ef 1.14;5.5;Cl 1.12;3.24;Hb 9.15;1Pe 1.4dar herança entre todos os que são santificados. 33 De ninguém *cp.1Co 9.4-18;2Co 11.7-12;12.14-18;1Ts 2.5s.cobicei prata, nem ouro, nem vestes; 34 vós mesmos sabeis que *At 18.3estas mãos proveram as minhas necessidades e *At 19.22as dos que estavam comigo. 35 Em tudo vos dei o exemplo de que, assim trabalhando, é necessário socorrer os fracos e vos lembrar das palavras do Senhor Jesus, porquanto ele mesmo disse: Coisa mais bem-aventurada é dar do que receber.

Ora com eles

36 Tendo dito essas coisas, *At 9.40;21.5;Lc 22.41ajoelhando-se, orou com todos eles. 37 Houve grande pranto entre todos e, *Lc 15.20lançando-se ao pescoço de Paulo, beijavam-no, 38 entristecendo-se, sobretudo, *At 20.25por haver ele dito que não veriam mais a sua face. E *At 15.3eles o acompanharam até o navio.

1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie. 2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké, 3 V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy,) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii. 4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus. 5 Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě. 6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní. 7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci. 8 A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni. 9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý. 10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest. 11 A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč. 12 I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni. 13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi. 14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu. 15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu. 16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě. 17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve. 18 Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl, 19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských. 20 Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích, 21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista. 22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi, 23 Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají. 24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží. 25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím. 26 Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech. 27 Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží. 28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví. 29 Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu. 30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě. 31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás. 32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými. 33 Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného. 34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto. 35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti. 36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi. 37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej, 38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.