Atos 14

Paulo e Barnabé em Icônio

1 Em *At 13.51;At 14.19,21;16.2;2Tm 3.11Icônio, Paulo e Barnabé *At 13.5entraram juntos na sinagoga dos judeus e falaram de tal modo, que creu uma *cp.At 2.47grande multidão, tanto de judeus como de *Jo 7.35; cp.At 18.4gregos. 2 Mas *At 13.45,50;At 14.19;1Ts 2.16os judeus *cp.Jo 3.36que não creram excitaram e exasperaram os ânimos dos gentios contra *At 1.15os irmãos. 3 Entrando, demoraram-se ali bastante tempo, *At 4.29s.;20.32;Hb 2.4falando ousadamente no Senhor, que dava testemunho da palavra da sua graça, concedendo que por mãos deles se fizessem *Jo 4.48milagres e prodígios. 4 Mas dividiu-se *cp.At 17.4s.;19.9;28.24o povo da cidade: uns eram pelos judeus, e outros, pelos *At 14.4,14apóstolos. 5 Como houvesse um movimento dos gentios e dos judeus, juntamente com as suas autoridades, para os ultrajar e *cp.At 14.19apedrejar, 6 eles, sabendo-o, fugiram *At 14.8,21;At 16.1s.;2Tm 3.11para Listra, *At 14.20;At 16.1;20.4e Derbe, cidade da *At 14.6,11Licaônia, e para a circunvizinhança 7 e ali *At 14.21;At 16.10; cp.At 14.15pregavam o evangelho.

A cura de um coxo em Listra

8 Em Listra, estava sentado *At 3.2um homem aleijado dos pés, coxo desde o seu nascimento, e que nunca tinha andado. 9 Ele ouvia falar Paulo, e este, *At 3.4;10.4fitando nele os olhos e vendo que tinha *cp.Mt 9.28fé de que seria curado, 10 disse em alta voz: Levanta-te direito sobre os teus pés. *At 3.8Ele saltou e andava. 11 A multidão, vendo o que Paulo fizera, levantou a voz em língua licaônica, dizendo: *cp.At 8.10;28.6Os deuses em forma humana desceram a nós. 12 Chamavam a Barnabé Júpiter e a Paulo, Mercúrio, porque era este quem dirigia a palavra. 13 O sacerdote de Júpiter, que estava em frente da cidade, trouxe para as portas touros e grinaldas *Dn 2.46e queria sacrificar com a multidão. 14 Mas os apóstolos Barnabé e Paulo, quando ouviram isso, *Nm 14.6;Mt 26.65;Mc 14.63rasgaram os seus vestidos e saltaram para o meio da multidão, 15 clamando: Senhores, por que fazeis isso? Nós também somos *Tg 5.17; cp.At 10.26homens da mesma natureza que vós *At 13.32; cp.At 14.7,21e vos anunciamos o evangelho, para que dessas *Dt 32.21;1Sm 12.21;Jr 8.19;14.22; cp.1Co 8.4coisas vãs vos convertais ao *Mt 16.16Deus vivo, que *Êx 20.11;Sl 146.6;Ap 14.7; cp.At 4.24;17.24fez o céu, e a terra, e o mar, e tudo o que neles há; 16 o qual, nos tempos passados, *cp.At 17.30permitiu que todas as nações *cp.Mq 4.5;Sl 81.12andassem nos seus próprios caminhos; 17 e, contudo, *cp.At 17.26s.;Rm 1.19s.não deixou de dar testemunho de si mesmo, fazendo o bem, *Dt 11.14;Jó 5.10;Sl 65.10s.;Ez 34.26s.;Jl 2.23dando-vos do céu chuvas e estações frutíferas, enchendo os vossos corações de mantimentos e de alegria. 18 Dizendo isso, com dificuldade, impediram a multidão de lhes oferecer sacrifícios.

Paulo é apedrejado

19 Sobrevieram, porém, alguns *At 13.45judeus de *At 13.14;At 14.21; cp.At 14.26Antioquia e *At 13.51;At 14.1,19,21Icônio, e, havendo ganhado o favor do povo, *cp.At 14.5;2Co 11.25;2Tm 3.11apedrejaram a Paulo, e arrastaram-no para fora da cidade, dando-o por morto. 20 Mas, quando *At 11.26;At 14.22,28os discípulos o rodearam, ele se levantou e entrou na cidade. No dia seguinte, partiu com Barnabé para *At 14.6Derbe. 21 *At 14.7Evangelizando aquela cidade e tendo *At 2.47feito muitos discípulos, voltaram para *At 14.6Listra, Icônio e Antioquia, 22 confirmando as almas dos discípulos, exortando-os a permanecer *At 6.7na fé e dizendo que *Jo 16.33;1Ts 3.3;2Tm 3.12; cp.Mc 10.30;Jo 15.18,20;1Pe 2.21;Ap 1.9;9.16por muitas tribulações nos é necessário entrar no reino de Deus. 23 *Tt 1.5; cp.2Co 8.19Tendo feito eleger para eles *At 11.30presbíteros em cada igreja, depois *At 13.3; cp.1.24de orar com jejuns, *At 20.32encomendaram-nos ao Senhor, em quem haviam crido. 24 Atravessando a *At 13.14Pisídia, foram à *At 13.13Panfília, 25 e, tendo anunciado a palavra em *At 13.13Perge, desceram a Atália, 26 e dali navegaram para *At 11.19Antioquia, *At 13.3de onde haviam sido *At 15.40;At 11.23encomendados à graça de Deus para a obra que tinham cumprido. 27 Quando ali chegaram e reuniram a igreja, *At 15.4; cp.At 15.3,12;21.19contaram quantas coisas fizera Deus com eles e como abrira a *1Co 16.9;2Co 2.12;Cl 4.3;Ap 3.8porta da fé aos gentios. 28 Demoraram-se muito tempo com *At 11.26;At 14.20,22os discípulos.

1 I stalo se v Ikonii, že vešli spolu do školy Židovské, a mluvili slovo Boží, takže jest uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství. 2 Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím. 3 I byli tu za dlouhý čas, směle a svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich. 4 I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, a jiní s apoštoly. 5 A když se obořili na apoštoly i pohané i Židé s knížaty svými, aby je utiskli a kamenovali, 6 Oni srozuměvše tomu, utekli do měst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí, 7 A tu kázali evangelium. 8 Muž pak nějaký v Lystře, nemocný na nohy, sedával, chromý jsa hned z života matky své, kterýž nikdy nechodil. 9 Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýžto pohleděv naň, a vida, an věří, že uzdraven bude, 10 Řekl velikým hlasem: Postav se přímě na nohách svých. I zchopil se a chodil. 11 Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám. 12 I nazvali Barnabáše Jupiterem a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo Boží. 13 Tedy kněz Jupitera, modly té, kteráž byla před městem jejich, přivedl býky a přinesl věnce před bránu, a chtěl s lidem oběti obětovati. 14 To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce, 15 A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest. 16 Kterýžto za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých, 17 Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení, dobře čině, dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše. 18 A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobětovali. 19 A vtom přišli od Antiochie a Ikonie nějací Židé, kteřížto navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli jej před město, domnívajíce se, že umřel. 20 A když jej obstoupili učedlníci, vstal a všel do města, a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben. 21 A kázavše evangelium městu tomu, a učedlníků mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie, 22 Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a pravíce, že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího. 23 A zřídivše jim, podle daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož jsou uvěřili. 24 A prošedše Pisidii, přišli do Pamfylie, 25 A mluvivše slovo Boží v Pergen, šli do města Attalie. 26 A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali. 27 A když tam přišli a shromáždili církev, vypravovali jim, kteraké věci Bůh skrze ně učinil a že otevřel pohanům dveře víry. 28 I byli tu za dlouhý čas s učedlníky.