Atos 10

O centurião Cornélio

1 Um homem em *At 8.40;At 10.24Cesareia, por nome Cornélio, centurião de uma *Mt 27.27;Mc 15.16;Jo 18.3,12;At 21.31;27.1coorte chamada Italiana, 2 piedoso e *At 10.22,35; cp.At 13.16,26temente a Deus com toda a sua casa, e que *cp.Lc 7.4s.fazia muitas esmolas ao povo e de contínuo orava a Deus, 3 viu *At 9.10;At 10.17,19em visão claramente, cerca *At 3.1da hora nona do dia, *At 5.19um anjo chegando e dizendo: 4 Cornélio! Este, *At 3.4fitando nele os olhos e cheio de temor, perguntou: Que é, Senhor? O anjo acrescentou: As tuas orações e as tuas esmolas *cp.Ap 8.4têm subido *cp.Mt 26.13;Fp 4.18;Hb 6.10para lembrança diante de Deus. 5 Agora, envia homens a *At 9.36Jope e manda chamar um certo Simão que tem por sobrenome Pedro; 6 este se acha hospedado em casa de *At 9.43um curtidor chamado Simão, a qual fica junto ao mar. 7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, chamou a dois dos seus domésticos e a um soldado piedoso dos que estavam ao seu serviço 8 e, havendo-lhes contado tudo, enviou-os a Jope.

Pedro tem uma visão

9 Ao outro dia, seguindo eles o seu caminho e estando já perto da cidade, subiu *At 10.9-32;At 11.5-14Pedro ao *Mt 24.17; cp.Jr 19.13;32.29;Sf 1.5eirado para orar, cerca da *cp.At 10.3;Sl 55.17hora sexta. 10 Teve ele fome e quis comer; mas, enquanto lhe aprontavam a comida, *At 22.17; cp.11.5veio-lhe um êxtase; 11 viu *Jo 1.51o céu aberto e descer um objeto como se fora uma grande toalha, o qual era baixado à terra pelas quatro pontas, 12 e nele havia de todos os quadrúpedes e répteis da terra e aves do céu. 13 Uma voz disse-lhe: Levanta-te, Pedro! Mata e come. 14 Mas Pedro replicou: De nenhum modo, *cp.Mt 8.2ss.;Jo 4.11ss.;At 9.5;22.8, etc.Senhor, porque *At 10.28;Ez 4.14;Dn 1.8;Lv 11;20.25;Dt 14.4-20jamais comi coisa alguma impura e imunda. 15 Segunda vez, a voz lhe falou: *cp.Mc 7.19;Rm 14.14;1Co 10.25ss.;1Tm 4.4s.;Tt 1.15;Mt 15.11Ao que Deus purificou, não faças tu impuro. 16 Sucedeu isso por três vezes, e logo o objeto foi recolhido ao céu.

Cornélio envia mensageiros a Pedro

17 Enquanto Pedro estava consigo perplexo sobre o que seria *At 10.3a visão que tinha tido, eis que *At 10.8os homens que haviam sido enviados por Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam à porta 18 e, chamando, indagavam se estava ali hospedado Simão, que tinha por sobrenome Pedro. 19 Enquanto Pedro estava meditando sobre a visão, disse-lhe *At 8.29o Espírito: Eis que dois homens te procuram; 20 levanta-te, pois, desce e *cp.At 15.7-9vai com eles, nada duvidando; porque eu os enviei. 21 Descendo Pedro ao encontro desses homens, disse: Sou eu a quem procurais; qual é a causa por que viestes? 22 Eles responderam: O centurião Cornélio, homem justo *At 10.2e temente a Deus, tendo bom testemunho de toda a nação judaica, *Mt 2.12recebeu um aviso de Deus, por meio de um *cp.Mc 8.38;Lc 9.26;Ap 14.10santo anjo, que te mandasse chamar para sua casa e ouvisse *At 11.14as tuas palavras. 23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, hospedou-os.

Pedro vai com eles

No dia seguinte, levantou-se e partiu com eles, *At 10.45;At 11.12e alguns *At 1.15irmãos de *At 9.36Jope acompanharam-no. 24 No outro dia, entrou em *At 10.1;At 8.40Cesareia. Cornélio estava esperando por eles, tendo reunido seus parentes e amigos íntimos. 25 Quando Pedro ia entrar, veio Cornélio recebê-lo e, prostrando-se-lhe aos pés, *Mt 8.2adorou-o. 26 Mas Pedro ergueu-o, dizendo: *Ap 19.10;22.8s.; cp.At 14.15Levanta-te, que eu também sou homem. 27 Falando com ele, entrou, e achou *At 10.24muitos reunidos, 28 e disse-lhes: Vós bem sabeis que *At 11.3; cp.Jo 4.9;18.28é proibido a um judeu ajuntar-se ou chegar-se a um de outra nação; todavia, *At 10.14s.; cp.10.35;At 15.9Deus mostrou-me que a ninguém chamasse impuro ou imundo; 29 por isso, sem objeção, vim logo que fui chamado. Pergunto, pois, por que razão me mandaste chamar? 30 Respondeu-lhe Cornélio: Faz agora *At 10.9,22s.quatro dias que eu estava orando à *At 10.3;At 3.1hora nona em minha casa, e eis que se apresentou diante de mim *At 10.30-32; cp.At 10.3-6um varão de vestidura resplandecente 31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas foram lembradas na presença de Deus. 32 Envia, pois, a *At 9.36Jope e chama a Simão, que tem por sobrenome Pedro; este se acha hospedado na casa de Simão, curtidor, à beira-mar. 33 Portanto, mandei logo chamar-te, e tu fizeste bem em vir. Agora, pois, todos nós estamos aqui diante de Deus, para ouvir tudo o que te foi ordenado pelo Senhor. 34 Pedro *Mt 5.2começou a falar e disse:

Pedro prega em Cesareia

Na verdade, reconheço que *Dt 10.17;2Cr 19.7;Rm 2.11;Gl 2.6;Ef 6.9;Cl 3.25;1Pe 1.17Deus não se deixa levar de respeitos humanos, 35 mas que *At 10.28em toda a nação aquele que *cp.At 10.2o teme e faz o que é justo, este lhe é aceito; 36 esta é a mensagem que Deus enviou aos filhos de Israel, *cp.13.32evangelizando-lhes *Lc 1.79;2.14;Rm 5.1;Ef 2.17a paz por meio de Jesus Cristo — este é o *Rm 10.12;At 2.36;Mt 28.18Senhor de todos. 37 Vós sabeis o que sucedeu por toda a Judeia, começando desde a Galileia, depois do batismo que pregou João, 38 como Deus *At 4.26ungiu a *At 2.22Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e poder, *Mt 4.23o qual andou por toda parte, fazendo o bem e sarando a todos os oprimidos do Diabo, 39 porque *Jo 3.2Deus era com ele; e nós somos *Lc 24.48;At 10.41testemunhas de tudo o que se fez na terra dos judeus e em Jerusalém; ao qual também *At 5.30tiraram a vida, pendurando-o em um madeiro. 40 A este *At 2.24ressuscitou Deus ao terceiro dia e concedeu que fosse ele manifesto, 41 *cp.Jo 14.19,22;15.27não a todo o povo, mas às testemunhas que Deus tinha antes escolhido, a nós *Lc 24.43;At 1.4que comemos e bebemos com ele, depois que ressurgiu dentre os mortos; 42 *At 1.2e nos mandou pregar ao povo *Lc 16.28e testificar que ele é o que *Lc 22.22por Deus tem sido constituído *2Tm 4.1;1Pe 4.5;Jo 5.22,27; cp.At 17.31juiz de vivos e mortos. 43 A ele *At 3.18todos os profetas dão testemunho de que, por meio de *Lc 24.47; cp.At 2.38;4.12seu nome, todo o que nele crê recebe remissão de pecados.

O Espírito Santo desce sobre os gentios

44 Enquanto Pedro ainda falava essas coisas, desceu o *At 11.15;15.8Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra. 45 *At 10.23Admiraram-se todos os crentes que eram da circuncisão, quantos vieram com Pedro, porque também sobre os gentios foi *At 2.33,38derramado o dom do Espírito Santo, 46 pois os ouviam *At 2.4;19.6; cp.Mc 16.17falar outras línguas e engrandecer a Deus. Então, *At 3.12perguntou Pedro: 47 *At 8.36Porventura, pode alguém negar a água, para que não sejam batizados estes que *At 10.44s.;At 11.17;15.8; cp.2.4receberam o Espírito Santo como nós? 48 E *cp.1Co 1.14-17ordenou que fossem batizados *At 2.38;8.16;19.5em nome de Jesus Cristo. Então, lhe rogaram que se demorasse ali alguns dias.

1 Muž pak nějaký byl v Cesarii, jménem Kornelius, setník, z zástupu, kterýž sloul Vlaský, 2 Nábožný a bohobojný se vším domem svým, čině almužny mnohé lidu, 3 A modle se Bohu vždycky. Ten viděl u vidění zřetelně, jako v hodinu devátou na den, anděla Božího, an všel k němu, a řekl jemu: Kornéli. 4 A on pilně popatřil naň, a zstrašiv se, řekl: Co chceš, Pane? I řekl jemu: Modlitby tvé a almužny tvé vstoupily na pamět před tváří Boží. 5 Protož nyní pošli muže některé do Joppen, a povolej Šimona, kterýž má příjmí Petr. 6 Tenť hospodu má u nějakého Šimona koželuha, kterýž má dům u moře. Onť poví tobě, co bys měl činiti. 7 A když odšel anděl, kterýž mluvil Korneliovi, zavolal dvou služebníků svých, a rytíře pobožného z těch, kteříž vždycky při něm byli, 8 A pověděv jim všecko to, poslal je do Joppen. 9 Nazejtří pak, když oni šli a přibližovali se k městu, všel Petr nahoru, aby se modlil, v hodinu šestou. 10 A potom velice zlačněv, chtěl pojísti. Když pak oni strojili, připadlo na něj mysli vytržení. 11 I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem, 12 Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské. 13 I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez. 14 I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého. 15 Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. 16 A to se stalo po třikrát. I vzato jest zase prostěradlo do nebe. 17 A když Petr sám u sebe rozjímal, co by znamenalo vidění to, kteréž viděl, aj muži ti, kteříž posláni byli od Kornelia, ptajíce se na dům Šimonův, stáli přede dveřmi. 18 A zavolavše kohosi, tázali se: Má-li zde hospodu Šimon, kterýž má příjmí Petr? 19 A když Petr přemyšloval o tom vidění, řekl jemu Duch: Aj, muži tři hledají tebe. 20 Protož vstana, sejdi dolů a jdi s nimi, nic nepochybuje; neboť jsem já je poslal. 21 Tedy sšed Petr k mužům, jenž posláni byli k němu od Kornelia, řekl: Aj, jáť jsem ten, kteréhož hledáte. Jaká jest příčina, pro niž jste přišli? 22 Oni pak řekli: Kornelius setník, muž spravedlivý a bohabojící, i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského, u vidění napomenut jest od anděla svatého, aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe. 23 Tedy zavolav jich do domu, přijal je do hospody. Druhého pak dne Petr šel s nimi, a někteří bratří z Joppen šli s ním. 24 A nazejtří přišli do Cesaree. Kornelius pak očekával jich, svolav příbuzné své a přátely blízké. 25 I stalo se, když vcházel Petr, vyšel proti němu Kornelius, a padna k nohám jeho, klaněl se mu. 26 Ale Petr pozdvihl ho, řka: Vstaň, všakť i já také člověk jsem. 27 A rozmlouvaje s ním, všel do domu, a nalezl mnoho těch, kteříž se byli sešli. 28 I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti. 29 Protož bez odporu přišel jsem, povolán jsa. I ptám se vás, pro kterou příčinu poslali jste pro mne? 30 A Kornelius řekl: Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny, a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém. A aj, postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím, 31 A řekl: Kornéli, uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží. 32 Protož pošli do Joppen a povolej Šimona, kterýž slove Petr. Tenť má hospodu v domu Šimona koželuha u moře; on přijda, bude mluviti tobě. 33 Já pak hned jsem poslal k tobě, a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nyní tedy my všickni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko, což jest koli přikázáno tobě od Boha. 34 Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob. 35 Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu; 36 Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho. 37 O čemž i vy sami víte, co se dálo po všem Židovstvu, počna od Galilee, po křtu, kterýž kázal Jan: 38 Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl. 39 A my jsme svědkové všeho toho, což jest činil v krajině Judské a v Jeruzalémě. Kteréhožto zamordovali jsou, pověsivše na dřevě. 40 Toho Bůh vzkřísil třetího dne, a způsobil to, aby zjeven byl, 41 Ne všemu lidu, ale svědkům prve k tomu zřízeným od Boha, nám, kteříž jsme s ním jedli a pili po jeho z mrtvých vstání. 42 A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých. 43 Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho. 44 A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího. 45 I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit. 46 Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr: 47 Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my? 48 A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby u nich pobyl za některý den.