Atos 2

A descida do Espírito Santo

1 Ao cumprir-se *At 20.16;1Co 16.8; cp.Lv 23.15s.o dia de Pentecostes, estavam todos reunidos no mesmo lugar; 2 de repente veio do céu um ruído, como de um vento impetuoso, que encheu *cp.At 4.31toda a casa onde estavam sentados 3 e lhes apareceram umas como línguas de fogo, as quais se distribuíram, para repousar sobre cada um deles. 4 Todos ficaram *At 4.8,31;9.17;13.9,52; cp.1.5,8;6.3,5;7.55;8.17;11.15, etc.; cp.Mt 10.20cheios do Espírito Santo e começaram *cp.Mc 16.17;1Co 12.10s.;14.21a falar em outras línguas, conforme o Espírito lhes concedia que falassem.

O dom de línguas

5 Habitavam em Jerusalém judeus, *At 8.2;Lc 2.25homens religiosos, de todas as nações debaixo do céu; 6 quando *At 2.2se ouviu este ruído, ajuntou-se ali a multidão e ficou pasmada, porque cada um os ouvia falar na sua própria língua. 7 *At 2.12Estavam atônitos e maravilhavam-se, perguntando: Não são *At 1.11; cp.Mt 26.73galileus todos estes que estão falando? 8 Como os ouvimos falar cada um na língua de nosso nascimento, 9 partos, medas e elamitas, e os que habitam a Mesopotâmia, a Judeia e a *1Pe 1.1Capadócia, *1Pe 1.1; cp.At 18.2o Ponto e a *At 6.9;16.6;19.10, etc.;20.4, etc.;21.27;24.18;27.2;Rm 16.5;1Co 16.19;2Co 1.8;2Tm 1.15;Ap 1.4Ásia, 10 *At 16.6;18.23a Frígia, a *At 13.13;14.24;15.38;27.5Panfília, o Egito e as partes da Líbia próximas a *Mt 27.32Cirene, *cp.At 17.21e forasteiros romanos, sendo uns judeus e outros *Mt 23.15prosélitos, 11 cretenses e árabes; como é que os ouvimos falar em nossas línguas as grandezas de Deus? 12 *At 2.7Ficaram todos atônitos e perplexos, e perguntavam uns aos outros: Que quer isto dizer? 13 Outros, porém, zombando, diziam: *cp.1Co 14.23Estão cheios de mosto.

O discurso de Pedro

14 Mas Pedro, estando em pé com os *At 1.26onze, levantou a voz e disse-lhes: Homens da Judeia e todos os que habitais em Jerusalém, seja-vos isto notório, e prestai ouvido às minhas palavras. 15 Pois estes homens não estão embriagados, como vós supondes, *1Ts 5.7visto que é ainda a hora terceira do dia; 16 mas cumpre-se o que dissera o profeta Joel:

17 *Jl 2.28ss.E acontecerá nos últimos dias, diz o Senhor,

Que derramarei do meu espírito sobre toda a carne;

Vossos filhos e vossas filhas profetizarão,

Vossos mancebos terão visões,

E sonharão vossos anciãos;

18 e sobre os meus servos e sobre as minhas servas

derramarei do meu Espírito naqueles dias, e profetizarão.

19 Mostrarei prodígios em cima no céu

e sinais embaixo na terra;

sangue, fogo e vapor de fumo.

20 O Sol se converterá em trevas,

e a lua, em sangue,

antes que venha o grande e glorioso Dia do Senhor.

21 E acontecerá que *Rm 10.13todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo.

22 Israelitas, ouvi estas palavras: *At 10.38; cp.At 3.6;4.10Jesus, o Nazareno, *cp.Jo 3.2varão a quem Deus acreditou junto a vós com poderes, *At 2.19,43;Jo 4.48prodígios e sinais, que Deus fez por meio dele entre vós, como vós mesmos sabeis; 23 sendo este entregue *At 3.18;4.28, etc.;Lc 22.22;1Pe 1.20pelo determinado conselho e presciência de Deus, *At 3.13;Lc 24.20vós o matastes, crucificando-o por mãos de iníquos; 24 ao qual Deus *At 2.32;At 3.15,26;4.10;5.30;10.40;13.30,33-34,37;17.31;Rm 4.24;6.4;8.11;10.9;1Co 6.14;15.15;2Co 4.14;Gl 1.1;Ef 1.20;Cl 2.12;1Ts 1.10;Hb 13.20;1Pe 1.21ressuscitou, desatando os laços da morte; porque *cp.Jo 20.9não era possível que fosse por ela retido. 25 Pois dele fala Davi:

*Sl 16.8ss.Diante de mim, via sempre o Senhor,

porque está à minha direita, para que eu não seja abalado.

26 Por isso, se alegrou o meu coração, e a minha língua exultou;

além disso, também a minha carne repousará em esperança,

27 porque não deixarás a minha alma *Mt 11.23;At 2.31no Hades,

*At 13.35nem permitirás que o teu Santo veja a corrupção.

28 Fizeste-me conhecer os caminhos da vida,

encher-me-ás de alegria na tua presença.

29 Irmãos, é-me permitido dizer-vos ousadamente acerca do *At 7.8s.;Hb 7.4patriarca Davi que ele *At 13.36morreu e *1Rs 2.10foi sepultado, *cp.Ne 3.16e o seu túmulo está entre nós até hoje. 30 Sendo, pois, *cp.Mt 22.43profeta e sabendo que *2Sm 7.12s.;Sl 89.3s.;132.11Deus lhe havia jurado que um dos seus descendentes seria colocado sobre o seu trono, 31 prevendo isso, Davi falou da ressurreição de Cristo, que nem foi deixado no *Mt 11.23;At 2.27Hades, nem o seu corpo viu a corrupção. 32 A esse Jesus *At 2.24Deus ressuscitou, do que todos nós somos *At 1.8testemunhas. 33 Exaltado, pois, *At 5.31; cp.Mc 16.19pela destra de Deus e, *At 1.4tendo recebido do Pai *Gl 3.14; cp.Jo 7.39a promessa do Espírito Santo, *At 2.17;At 10.45derramou o que vedes e ouvis. 34 Pois Davi não subiu aos céus, mas ele mesmo declara:

*Mt 22.44s.;Sl 110.1Disse o Senhor ao meu Senhor: Assenta-te à minha mão direita,

35 até que eu ponha os teus inimigos por escabelo de teus pés.

36 Fique, pois, certa *Ez 36.22,32,37;45.6toda a casa de Israel de que a este Jesus *At 2.23que vós crucificastes, Deus o fez *Lc 2.11Senhor e Cristo.

Três mil batizados

37 Ouvindo eles essas coisas, compungiram-se no seu coração e perguntaram a Pedro e aos demais apóstolos: *cp.Lc 3.10,12,14Que faremos, irmãos? 38 Respondeu-lhes Pedro: *At 3.19;5.31;20.21; cp.Lc 24.47;Mc 1.15Arrependei-vos, e cada um de vós seja *At 8.12,16;22.16; cp.Mc 16.16batizado em nome de Jesus Cristo para remissão de vossos pecados, e recebereis o dom do Espírito Santo. 39 Pois para vós é *Rm 9.4;Is 44.3;54.13;57.19;Jl 2.32; cp.Ef 2.12a promessa e para vossos filhos e para todos os que estão *cp.Ef 2.13,17longe, a quantos chamar o Senhor, nosso Deus. 40 Com muitas outras palavras, *Lc 16.28dava testemunho e exortava-os, dizendo: Salvai-vos desta *Dt 32.5;Fp 2.15; cp.Mt 17.17geração perversa. 41 Os que receberam a sua palavra foram batizados, e foram admitidas naquele dia quase três mil pessoas; 42 *At 1.14e perseveravam na doutrina dos apóstolos e na comunhão, *Lc 24.30;At 20.7;1Co 10.16;At 2.46no partir do pão e nas orações.

Como viviam os primeiros convertidos

43 Em cada alma havia temor, e muitos *At 2.22prodígios e milagres eram feitos pelos apóstolos. 44 Todos os que criam estavam unidos, e *At 4.32; cp.4.37;5.2tinham tudo em comum, 45 e *cp.Mt 19.21;At 4.34vendiam as suas propriedades e bens, e os repartiam por todos, conforme a necessidade de cada um. 46 *At 5.42Diariamente, perseverando unânimes no templo *Lc 24.30;At 20.7;1Co 10.16;At 2.42e partindo pão em casa, comiam com alegria e singeleza de coração, 47 louvando a Deus *At 5.13e tendo a simpatia de todo o povo. Todos os dias *At 2.41;At 5.14;6.1,7;11.24; cp.4.4;9.31,35,42;11.21;14.1-21;16.5;17.12acrescentava-lhes o Senhor *cp.1Co 1.18os que se iam salvando.

1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě. 2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. 3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. 4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. 5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. 6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. 7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? 8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili? 9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, 10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení, 11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. 12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude? 13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito. 14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých. 15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den. 16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: 17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. 18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati. 19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou. 20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. 21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte, 23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste. 24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní. 25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. 26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději. 27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. 28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým. 29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. 30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho, 31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. 32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme. 33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. 34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, 35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých. 36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali. 37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? 38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého. 39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš. 40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. 41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců. 42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách. 43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly. 44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné. 45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo. 46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce, 47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.