Atos 25

Paulo perante Festo. Apela para César

1 Tendo, pois, entrado Festo *At 23.34na província, depois de três dias subiu de *At 8.40;At 25.4,6,13Cesareia a Jerusalém, 2 e os principais sacerdotes e os mais eminentes judeus *At 24.1;At 25.15deram-lhe informações contra Paulo 3 e, em detrimento dele, pediram a Festo, como um favor, que o mandasse vir a Jerusalém, *At 9.24armando-lhe uma cilada para o matarem no caminho. 4 Festo, porém, *At 25.16respondeu que Paulo *At 24.23se achava detido em *At 8.40;At 25.1,6,13Cesareia; 5 portanto, disse ele, os que entre vós têm prestígio desçam comigo e, se há naquele homem algum crime, acusem-no.

6 Tendo-se demorado entre eles cerca de oito ou dez dias, desceu a Cesareia; e, no dia seguinte, sentando-se no *Mt 27.19;At 25.10,17tribunal, mandou trazer a Paulo. 7 Comparecendo este, rodearam-no os judeus que tinham descido de Jerusalém, trazendo contra ele *cp.At 24.5s.muitas e graves acusações, *At 24.13que não podiam provar. 8 Então, Paulo, defendendo-se, disse: *At 24.12;28.17; cp.6.13Não tenho pecado em coisa alguma, nem contra a Lei dos judeus, nem contra o templo, nem contra César. 9 Festo, *At 24.27; cp.12.3querendo alcançar o favor dos judeus, perguntou a Paulo: *At 25.20Queres subir a Jerusalém e ser aí julgado dessas coisas perante mim? 10 Mas Paulo respondeu: Estou perante o tribunal de César, onde devo ser julgado. Não tenho feito mal algum aos judeus, como tu bem sabes. 11 Se, pois, sou malfeitor e tenho praticado alguma coisa que mereça a morte, não recuso morrer; mas, se não são verdadeiras as coisas de que me acusam, ninguém pode entregar-me a eles; *At 25.21,25;At 26.32;28.19apelo para César. 12 Então, Festo, tendo conferenciado com o conselho, respondeu: Para César apelaste, a César irás.

Festo expõe a Agripa o caso de Paulo

13 Passados alguns dias, o rei Agripa e Berenice chegaram a *At 8.40;At 25.1,4,6Cesareia, para saudar a Festo. 14 Como se demorassem ali muitos dias, Festo expôs ao rei o caso de Paulo, dizendo: Félix *At 24.27deixou aqui um homem preso, 15 a respeito do qual, quando estive em Jerusalém, os principais sacerdotes e os anciãos dos judeus *At 24.1;At 25.2deram-me informações, pedindo que o condenasse. 16 A eles *At 25.4s.respondi que não é costume dos romanos condenar homem algum antes de *At 23.30o acusado ter presentes os acusadores e ter tido oportunidade de se defender do que lhe é imputado. 17 Portanto, tendo-se eles reunido aqui, sem me demorar, no dia seguinte sentei-me no *Mt 27.19;At 25.6,10tribunal e mandei trazer o homem; 18 e, levantando-se os acusadores, não apresentaram contra ele alguma acusação dos crimes que eu supunha, 19 mas tinham com ele certas *cp.At 18.15;23.29questões sobre a sua *cp.At 17.22religião e sobre um Jesus defunto, que Paulo afirmava estar vivo. 20 Eu, *At 25.9perplexo, quanto ao modo de investigar essas coisas, perguntei-lhe se queria ir a Jerusalém e ser ali julgado sobre essas questões. 21 Mas, havendo Paulo *At 25.11s.apelado para que o reservassem ao julgamento do imperador, mandei que fosse detido até que eu o enviasse a César. 22 Disse *cp.At 9.15Agripa a Festo: Eu também desejava ouvir esse homem. Amanhã, respondeu ele, o ouvirás.

Festo, de novo, fala a Agripa

23 No dia seguinte, vindo *At 25.13;At 26.30Agripa e Berenice, com grande pompa, e, depois de entrarem na audiência com os tribunos e homens principais da cidade, foi Paulo ali trazido por ordem de Festo. 24 Então, disse Festo: Rei Agripa e todos vós que estais presentes conosco, vedes este homem, por causa de quem *cp.At 25.2,7toda a comunidade dos judeus recorreu a mim, tanto em Jerusalém como aqui, clamando *At 22.22que não convinha que ele vivesse mais. 25 Porém eu achei que ele *At 23.29nada havia praticado que merecesse a morte, mas, tendo ele apelado para o imperador, determinei remeter-lho. 26 Dele nada tenho de positivo que escreva ao soberano; pelo que vo-lo tenho apresentado a vós e mormente a ti, ó rei Agripa, para que, depois de feito o interrogatório, tenha eu alguma coisa que escrever; 27 porque não me parece razoável remeter um preso, sem mencionar também as acusações que há contra ele.

1 Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma. 2 I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho, 3 Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě. 4 A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede. 5 Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují. 6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti. 7 Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti, 8 Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil. 9 Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou? 10 I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš. 11 Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám. 12 Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš. 13 A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa. 14 A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení, 15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele. 16 Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován. 17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže. 18 Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval. 19 Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ. 20 Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti. 21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři. 22 Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš. 23 Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel. 24 I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti. 25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati. 26 O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti. 27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.