Números 16

A rebelião de Coré, Datã e Abirão

1 Ora, *Êx 6.21;Jd 11Coré, filho de Jizar, filho de Coate, filho de Levi, juntamente com *Nm 26.9;Dt 11.6Datã e Abirão, filhos de Eliabe, e Om, filho de Pelete, filhos de Rúben, tomaram gente; 2 levantaram-se perante Moisés com certos homens dos filhos de Israel, a saber, com duzentos e cinquenta príncipes da congregação, *Nm 1.16;26.9chamados à assembleia, varões de renome; 3 ajuntaram-se *Nm 12.2;Sl 106.16contra Moisés e contra Arão e disseram-lhes: *Nm 16.7Basta-vos! Visto que toda a congregação é santa, todos o são, e *Nm 5.3Jeová está no meio deles; por que razão, pois, vos elevais sobre a assembleia de Jeová?

4 Quando Moisés ouviu isso, *Nm 14.5lançou-se com o rosto em terra; 5 e disse a Coré e a toda a sua companhia: Pela manhã, Jeová fará conhecer aquele que lhe pertence. Ele permitirá chegar a si o *Lv 10.3;Sl 65.4que é santo, a saber, permitirá chegar a si *Nm 17.5,8o que escolher. 6 Fazei isto: Coré e toda a sua companhia, tomai incensários, 7 e amanhã ponde fogo neles, e sobre eles deitai incenso diante de Jeová; e o homem a quem Jeová escolher, esse será santo; *Nm 16.3basta-vos, filhos de Levi! 8 Disse Moisés a Coré: Ouvi, filhos de Levi: 9 é para vós, porventura, coisa de somenos importância que o Deus de Israel vos tenha separado da congregação de Israel, *Nm 3.6,9para vos fazer chegar a si, a fim de cumprirdes o serviço do tabernáculo de Jeová e estardes perante a congregação para lhe ministrar? 10 Que te haja feito chegar a ti, e a todos os teus irmãos, filhos de Levi? *Nm 3.10;18.1-7Procurais também o sacerdócio? 11 Portanto, tu e toda a tua companhia sois os que vos sublevastes *Êx 16.7contra Jeová; e Arão, quem é ele, para que *1Co 10.10murmureis contra ele?

12 Mandou Moisés chamar a Datã e Abirão, filhos de Eliabe; mas eles responderam: Não subiremos; 13 acaso, não é bastante que nos tenhas tirado de uma *Nm 11.4-6;Êx 16.3terra que mana leite e mel, para nos *Nm 14.2-3fazeres morrer no deserto; mas queres ainda fazer-te príncipe sobre nós? 14 De mais a mais, não nos introduziste numa *Nm 13.27;14.8terra que mana leite e mel, nem nos deste em herança *Nm 20.5;Êx 22.5;23.11campos e vinhas; pensas que *Jz 16.21;1Sm 11.2lançarás pó aos olhos destes homens? Pois não subiremos.

15 Moisés, irado grandemente, disse a Jeová: *Gn 4.4-5Não atentes para a sua oferta; *1Sm 12.3nem um só jumento tenho tirado deles, nem a nenhum deles tenho feito mal. 16 Disse mais Moisés a Coré: Estai tu e toda a tua congregação diante de Jeová; sim, tu, e eles, e Arão, amanhã. 17 Tomai, cada um o seu incensário, e sobre eles deitai incenso, e trazei diante de Jeová, cada um o seu incensário, duzentos e cinquenta incensários; também tu e Arão, cada um o seu incensário. 18 Tomaram, pois, cada um o seu incensário, e neles puseram fogo, e sobre eles deitaram incenso, e estiveram em pé à entrada da tenda da revelação, juntamente com Moisés e Arão. 19 Coré fez reunir toda a congregação contra eles à entrada da tenda da revelação, e a *Nm 16.42;14.10;20.6glória de Jeová apareceu a toda a congregação.

Os rebeldes castigados

20 Disse Jeová a Moisés e a Arão: 21 *Nm 16.45Separai-vos do meio desta congregação, para que *Êx 32.10,12eu os consuma imediatamente. 22 Lançaram-se com o rosto em terra e disseram: Ó Deus, *Nm 27.16Deus dos espíritos de toda a carne, acaso, *Gn 18.23-32;Lv 4.3pecaria um só homem, e indignar-te-ias contra toda a congregação? 23 Respondeu Jeová a Moisés: 24 Dize à congregação: *Nm 16.45Subi do derredor do tabernáculo de Coré, Datã e Abirão.

25 Levantou-se Moisés e foi ter com Datã e Abirão; e os anciãos de Israel o seguiram. 26 Disse à congregação: Retirai-vos das tendas destes homens perversos e não toqueis coisa que lhes pertença, *Gn 19.15,17para que não sejais arrebatados em todos os seus pecados. 27 Subiram, pois, do derredor do tabernáculo de Coré, Datã e Abirão; e saíram Datã e Abirão e estiveram em pé à entrada das suas tendas com suas mulheres, e *Nm 26.11seus filhos, e seus pequeninos. 28 Então, disse Moisés: Nisto conhecereis que *Êx 3.12-15;4.12,15Jeová me enviou a fazer todas estas obras; porque não as tenho feito de mim mesmo. 29 Se estes homens morrerem como todos morrem ou se forem visitados como são visitados todos os homens, não é Jeová quem me enviou. 30 Mas, se Jeová criar uma nova coisa, e a terra abrir a boca e os tragar com tudo o que lhes pertence, e vivos descerem ao Sheol, sabereis que estes homens desprezaram a Jeová.

31 Ao acabar ele de falar todas essas palavras, fendeu-se a terra que estava debaixo deles; 32 *Nm 26.10;Dt 11.6;Sl 106.17a terra abriu a boca e tragou-os com as suas famílias, com *Nm 26.11todos os homens que pertenciam a Coré e com toda a sua fazenda. 33 Eles e todos os que lhes pertenciam, vivos, desceram ao Sheol; a terra cobriu-os, e pereceram do meio da assembleia. 34 Todo o Israel, que estava ao redor deles, fugiu ao clamor dos que pereciam, porque diziam: Não suceda que a terra nos trague a nós. 35 De Jeová *Nm 11.1-3;26.10saiu fogo e consumiu os *Nm 16.2duzentos e cinquenta homens que ofereciam o incenso.

Os incensários dos rebeldes aproveitados

36 Disse Jeová a Moisés: 37 Fala a Eleazar, filho do sacerdote Arão, que tire do incêndio os incensários. Espalha tu o fogo lá, porque se tornaram santos 38 os incensários destes homens que pecaram contra as suas vidas. Deles se façam lâminas batidas para uma coberta do altar, pois se ofereceram diante de Jeová; portanto, se tornaram santos; e serão por sinal aos filhos de Israel. 39 Eleazar, o sacerdote, tomou os incensários de cobre, aos quais tinham oferecido os que foram queimados; e os converteram em lâminas para coberta do altar, 40 para servir de memorial aos filhos de Israel, a fim de que *Nm 1.51nenhum estrangeiro que não seja da semente de Arão se chegue para *Êx 30.7-10queimar incenso diante de Jeová; para que não seja como Coré e como a sua companhia, conforme Jeová lhe falou por intermédio de Moisés.

O povo murmura e é visitado com uma praga

41 Porém, no dia seguinte, toda a congregação dos filhos de Israel *Nm 16.3murmurou contra Moisés e contra Arão, dizendo: Vós matastes o povo de Jeová. 42 Quando a congregação se havia reunido contra Moisés e contra Arão, viraram-se para a tenda da revelação; eis que a nuvem a cobriu, e apareceu a *Nm 16.19glória de Jeová. 43 Vieram Moisés e Arão à frente da tenda da revelação. 44 Disse Jeová a Moisés: 45 *Nm 16.21,24Subi do meio desta congregação, para que eu os consuma imediatamente. Então, se prostraram com o rosto em terra. 46 Disse Moisés a Arão: Toma o teu incensário, e põe nele fogo do altar, e sobre ele deita incenso, e leva-o depressa à congregação, e *Nm 25.13faze expiação por eles; pois de Jeová já *Nm 18.5;Dt 9.22saiu a ira, e já começou a praga. 47 Tomou-o Arão, como Moisés lhe falou, e correu ao meio da assembleia (eis que já havia começado a praga entre o povo), e *Nm 25.7-8,13deitou o incenso, e fez expiação pelo povo. 48 Pôs-se em pé entre os mortos e os vivos, e cessou a praga. 49 *Nm 25.9Ora, os que morreram da praga foram quatorze mil e oitocentos, além dos que *Nm 16.32,35morreram no caso de Coré. 50 Voltou Arão para Moisés, à entrada da tenda da revelação; e cessou a praga.

1 Chóre pak syn Izarův, syna Kahat z pokolení Léví, vytrhl se z jiných, tolikéž Dátan a Abiron, synové Eliabovi, také Hon, syn Feletův, z synů Rubenových, 2 A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužů z synů Izraelských dvě stě a padesáte, knížata shromáždění, kteříž svoláváni byli do rady, muži slovoutní. 3 A sebravše se proti Mojžíšovi a proti Aronovi, řekli jim: Příliště to již na vás; všecko zajisté množství toto, všickni tito svatí jsou, a u prostřed nich jest Hospodin. Pročež se tedy vyzdvihujete nad shromážděním Hospodinovým? 4 To když uslyšel Mojžíš, padl na tvář svou, 5 A mluvil k Chóre a ke vší rotě jeho, řka: Ráno ukáže Hospodin, kdo jsou jeho, a kdo jest svatý, i kdo před něj předstupovati má; nebo kohožkoli vyvolil, tomu rozkáže přistoupiti k sobě. 6 Toto učiňte: Vezměte sobě kadidlnice, ty Chóre i všecko shromáždění tvé, 7 A naklaďte do nich uhlí, a vložte na ně kadidla před Hospodinem zítra; i stane se, že kohožkoli vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliště to již na vás, synové Léví. 8 I řekl Mojžíš k Chóre: Slyšte, prosím, synové Léví. 9 Zdaliž málo vám to jest, že vás oddělil Bůh Izraelský ode všeho množství Izraelského, a rozkázal vám přistupovati k sobě, abyste vykonávali službu příbytku Hospodinova, a abyste stáli před shromážděním, a sloužili jim, 10 A vzal tě sobě, a všecky bratří tvé syny Léví s tebou, a že ještě přes to i kněžství hledáte? 11 Protož věz, že ty a všickni tvoji jste ti, kteříž se rotíte proti Hospodinu; nebo Aron co jest, že jste reptali proti němu? 12 Tedy poslal Mojžíš, aby zavolali Dátana a Abirona, synů Eliabových. Kteříž odpověděli: Nepůjdem. 13 Cožť se ještě málo zdá, že jsi vyvedl nás z země oplývající mlékem a strdí, abys nás zmořil na poušti, že také chceš i panovati nad námi, a rozkazovati nám? 14 A ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a strdí, aniž jsi nám dal v dědictví rolí a vinic. Zdali oči mužům těmto vyloupiti chceš? Nepůjdeme. 15 I rozhněval se Mojžíš velmi, a řekl k Hospodinu: Nepatřiž na oběti jejich. Ani jednoho osla od nich jsem nevzal, aniž jsem komu z nich co zlého učinil. 16 Potom řekl Mojžíš k Chóre: Ty a všickni tvoji, postavte se zítra před Hospodinem, ty i oni, též i Aron. 17 A vezmouce jeden každý kadidlnici svou, dáte do nich kadidla, a postavíte se před Hospodinem, jeden každý s kadidlnicí svou; dvě stě a padesáte kadidlnic bude, ty také i Aron, každý s kadidlnicí svou. 18 Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ně i kadidla, a stáli u dveří stánku úmluvy, i Mojžíši Aron. 19 Chóre pak již byl sebral proti nim všecko množství ke dveřím stánku úmluvy; i ukázala se sláva Hospodinova všemu množství. 20 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, řka: 21 Oddělte se z prostředku množství tohoto, ať je v okamžení zahladím. 22 Kteřížto padše na tváři své, řekli: Bože silný, Bože duchů i všelikého těla, jediný tento člověk zhřešil, a což na všecko shromáždění hněvati se budeš? 23 Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 24 Mluv k množství a rci: Odstupte od příbytku Chóre, Dátana a Abirona. 25 A vstav Mojžíš, šel k Dátanovi a Abironovi; i šli za ním starší Izraelští. 26 A mluvil k množství, řka: Odstupte, prosím, od stanů bezbožných mužů těchto, aniž se čeho dotýkejte, což jejich jest, abyste nebyli zachváceni ve všech hříších jejich. 27 I odstoupili se všech stran od příbytku Chóre, Dátana a Abirona; ale Dátan a Abiron vyšedše, stáli u dveří stanů svých, i ženy jejich a synové jejich, i maličcí jejich. 28 Tedy řekl Mojžíš: Po tomto poznáte, že Hospodin poslal mne, abych činil všecky skutky tyto, a že nic o své ujmě nečiním: 29 Jestliže tak jako jiní lidé mrou, zemrou i tito, a navštívením obecným všechněm lidem jestliže navštíveni budou, neposlal mne Hospodin. 30 Pakliť něco nového učiní Hospodin, a země, otevra ústa svá, požře je se vším, což mají, a sstoupí-li za živa do pekla, tedy poznáte, že jsou popouzeli muži ti Hospodina. 31 I stalo se, když přestal mluviti slov těch, že rozstoupila se země pod nimi. 32 A otevřevši země ústa svá, požřela je i domy jejich i všecky lidi, kteříž byli s Chóre, i všecken statek jejich. 33 A tak sstoupili oni se vším, což měli, za živa do pekla, a přikryla je země; i zahynuli z prostředku shromáždění. 34 Všickni pak Izraelští, kteříž byli vůkol nich, utíkali, slyšíce křik jejich; nebo řekli: Utecme, aby i nás nesehltila země. 35 Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili. 36 Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 37 Rci Eleazarovi, synu Arona kněze, ať sbéře kadidlnice z toho spáleniště, a uhlí z nich pryč rozmece, nebo posvěceny jsou, 38 Kadidlnice totiž těch, kteříž proti svým dušem hřešili, a ať je rozkuje na plechy k obložení oltáře; nebo kadili jimi před Hospodinem, protož posvěceny jsou, a budou na znamení synům Izraelským. 39 I sebral Eleazar kněz kadidlnice měděné, jimiž kadili ti, kteříž spáleni jsou, a rozkovali je k obložení oltáře, 40 Pro budoucí pamět synům Izraelským, aby nepřistupoval žádný jiný, kdož by nebyl z rodu Aronova, k kadění před Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako rotě jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše. 41 Nazejtří pak reptalo všecko množství synů Izraelských na Mojžíše a na Arona, řkouce: Vy jste příčinou smrti lidu Hospodinova. 42 I stalo se, když se opět sbíral lid proti Mojžíšovi a proti Aronovi, že se ohlédli k stánku úmluvy, a aj, přikryl jej oblak, a ukázala se sláva Hospodinova. 43 Přišel také Mojžíš s Aronem před stánek úmluvy. 44 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 45 Vyjděte z prostředku množství tohoto, a zahladím je v okamžení. I padli na tváři své. 46 Tedy řekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáře, a vlož kadidla, a běž rychle k množství a očisť je; nebo vyšla prchlivost od tváři Hospodinovy, a již rána se začala. 47 I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, běžel do prostřed shromáždění, (a aj, rána již se byla začala v lidu,) a zakadiv, očistil lid. 48 A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána. 49 Bylo pak těch, kteříž od té rány zemřeli, čtrnácte tisíců a sedm set, kromě těch, jenž zemřeli příčinou Chóre. 50 I navrátil se Aron k Mojžíšovi, ke dveřím stánku úmluvy, když ta rána přetržena byla.