3 João 1

Saudação

1 *2Jo 1O presbítero, ao amado Gaio, a quem eu *1Jo 3.18;2Jo 1amo em verdade.

A alegria de João

2 Amado, peço a Deus que prosperes em tudo e tenhas saúde, assim como tua alma prospera. 3 Pois *2Jo 4folgo muito quando *3Jo 5,10;At 1.15; cp.Gl 6.10os irmãos vêm dar testemunho da tua verdade, como tu andas em verdade. 4 Não tenho maior alegria do que saber que *1Jo 2.1; cp.1Co 4.14s.;2Co 6.13;Gl 4.19;1Ts 2.11;1Tm 1.2;2Tm 1.2;Fm 10meus filhos andam na verdade.

O dever da liberdade

5 Amado, tu procedes fielmente em tudo o que fazes aos irmãos, e estes até *cp.Rm 12.13;Hb 13.2estranhos, 6 os quais dão testemunho do teu amor diante da igreja, aos quais farás bem *cp.At 15.3;Tt 3.13se ajudares na sua viagem *1Ts 2.12; cp.Cl 1.10de um modo digno de Deus; 7 pois, por amor do *At 5.41;Jo 15.21; cp.Fp 2.9Nome, é que eles saíram, *At 20.33,35nada aceitando dos gentios. 8 Devemos, pois, acolher tais homens, a fim de que nos tornemos cooperadores com eles na obra da verdade.

Diótrefes, o triunfo temporário da ambição

9 Escrevi algumas palavras à igreja; mas Diótrefes, que gosta da *cp.2Jo 9primazia entre eles, não nos recebe. 10 Por isso, *cp.2Jo 12quando eu aí for, fá-lo-ei lembrar as obras que faz, falando palavras malignas contra nós; e, não satisfeito com isso, ele mesmo *3Jo 5; cp.2Jo 10não recebe *3Jo 3os irmãos e, àqueles que os querem receber, ele proíbe de o fazerem, e ainda *cp.Jo 9.34os exclui da igreja. 11 Amado, *Sl 34.14;37.27, etc.não imites o mal, mas o bem. Aquele *1Jo 2.29;3.10que faz o bem é de Deus; *1Jo 3.6aquele que faz o mal nunca viu a Deus. 12 De Demétrio todos e a própria verdade *cp.At 6.3;1Tm 3.7dão testemunho; nós também damos testemunho, *Jo 21.24; cp.Jo 19.35e sabes que o nosso testemunho é verdadeiro.

Conclusão

13 *2Jo 12Tinha eu muitas coisas que te escrever, porém não o quero fazer com tinta e pena; 14 mas espero ver-te brevemente; então, falaremos face a face. *1Pe 5.14;Ef 6.23; cp.Jo 20.19,21,26Paz seja contigo. Os amigos te saúdam. Saúda aos amigos *Jo 10.3nominalmente.

1 Starší Gáiovi milému, kteréhož já miluji v pravdě. 2 Nejmilejší, žádámť obzvláštně, abys se dobře měl a zdráv byl, tak jako duše tvá dobře se má. 3 Zradovalť jsem se zajisté velice, když přišli bratří a svědectví vydávali o tvé upřímnosti, vypravujíce, kterak ty v upřímnosti chodíš. 4 Nemámť větší radosti, nežli abych slyšel, že synové moji chodí v upřímnosti. 5 Nejmilejší, věrně děláš, cožkoli činíš bratřím a hostem, 6 Kteřížto svědectví vydali o lásce tvé před církví. Kteréžto vyprovodíš-li, tak jakž sluší na Boha, dobře učiníš. 7 Neboť jsou pro jméno jeho vyšli, a nic nevzali od pohanů. 8 Mámeť tedy my takové přijímati, abychom byli pomocníci pravdy. 9 Psal jsem sboru vašemu, ale Diotrefes, kterýž stojí o prvotnost mezi nimi, nepřijímá nás. 10 Protož přijdu-liť tam, připomenuť skutky jeho, kteréž činí, mluvě proti nám zlé řeči. A nemaje dosti na tom, i sám bratří nepřijímá, i těm, kteříž by přijímati chtěli, nedopouští, a ze sboru je vylučuje. 11 Nejmilejší, nenásledujž zlého, ale dobrého. Kdož dobře činí, z Boha jest; ale kdož zle činí, nevidí Boha. 12 Demetriovi svědectví vydáno jest ode všech, i od samé pravdy; ano i my svědectví o něm vydáváme, a víte, že svědectví naše pravé jest. 13 Mnohoť jsem měl psáti, ale nechci psáti černidlem a pérem. 14 Nebo mám naději, že tě tudíž uzřím, a ústy k ústům mluviti budeme. 15 Pokoj budiž tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdraviž i ty dobrých přátel ze jména.