Romanos 7

A lei e a graça. Analogia de casamento

1 Porventura, ignorais, *Rm 1.13irmãos pois falo aos que conhecem a lei, que ela tem domínio sobre o homem durante todo o tempo que ele vive? 2 *1Co 7.39A mulher casada está ligada pela lei a seu marido, enquanto ele vive; mas, se o marido morrer, desligada fica da lei do marido. 3 Assim, pois, enquanto o marido vive, se ela for de outro homem, será chamada adúltera; mas, se morrer o marido, livre está da lei, de maneira que não é adúltera, se for de outro homem. 4 De modo que, meus irmãos, também vós *Rm 7.6;Rm 6.2fostes mortos *Gl 2.19;5.18; cp.Rm 8.2à Lei, *Cl 1.22pelo corpo de Cristo, para pertencerdes a outro, àquele que foi ressuscitado dentre os mortos, a fim de que déssemos fruto a Deus. 5 Pois, quando estávamos *Rm 8.8s.; cp.2Co 10.3na carne, as paixões dos pecados que havia *Rm 7.7s.pela Lei operaram *Rm 6.13,21,23em nossos membros, a fim de darem fruto à morte; 6 mas, agora, *Rm 7.2desligados estamos da Lei, *Rm 6.2por termos morrido para aquilo em que estávamos presos, de sorte que sirvamos *Rm 6.4em novidade *Rm 2.29de espírito e não na velhice da letra.

A lei e o pecado

7 *Rm 3.5Que diremos, pois? É a Lei pecado? *Lc 20.16De modo nenhum! Mas *Rm 3.20;4.15;5.20eu não teria conhecido o pecado, senão pela Lei; pois eu não teria conhecido a cobiça, se a Lei não dissera: *Êx 20.17;Dt 5.21Não cobiçarás. 8 Mas o pecado, *Rm 7.11achando ocasião, operou em mim, *Rm 3.20;Rm 7.11pelo mandamento, toda a cobiça; porque, *1Co 15.56sem a Lei, o pecado está morto. 9 Em outro tempo, eu vivia sem a Lei, mas, quando veio o mandamento, reviveu o pecado, e eu morri. 10 O mandamento que era *Lv 18.5;Rm 10.5;Gl 3.12; cp.Lc 10.28para vida, esse achei que era para morte; 11 porque o pecado, *Rm 7.8achando ocasião, *cp.Gn 3.13me enganou pelo mandamento e por ele me matou. 12 *Rm 7.16;1Tm 1.8De modo que a Lei é santa, e o mandamento é santo, justo e bom. 13 Logo, o que é bom tornou-se morte para mim? *Lc 20.16De modo nenhum! Mas sim o pecado, para se mostrar pecado, operando em mim a morte por meio do que é bom, a fim de que, pelo mandamento, o pecado se fizesse excessivamente mau. 14 Sabemos que a Lei é *1Co 3.1espiritual; mas eu sou de carne, *cp.1Rs 21.20,25;2Rs 17.17; cp.Rm 6.6;Gl 4.3vendido *Rm 3.9para estar sujeito ao pecado. 15 Pois o que *cp.Jo 15.15faço não entendo: não pratico *Gl 5.17o que quero, mas faço o que aborreço. 16 Mas, se faço aquilo que não quero, admito que a Lei é boa. 17 Porém, agora, *Rm 7.20não sou eu mais o que faço isso, mas o pecado que em mim habita. 18 Eu sei que em mim, isto é, na minha *cp.Rm 7.25;Rm 7.19;Rm 8.3;Jo 3.6carne, não habita o bem; o querer o bem está comigo, mas o efetuá-lo não está. 19 Pois não faço *Rm 7.15o bem que quero; mas o mal que não quero, este pratico. 20 Mas, se eu faço aquilo que não quero, já não sou eu o que faço, mas sim o pecado que em mim habita. 21 Portanto, querendo eu fazer o bem, acho *cp.Rm 7.23,25;Rm 8.2a lei de que está comigo o mal. 22 Pois eu me deleito na Lei de Deus, no *2Co 4.16;Ef 3.16;1Pe 3.4homem interior; 23 mas vejo uma *cp.Gl 5.17;Tg 4.1;1Pe 2.11;Rm 6.19lei diferente nos meus membros, guerreando *Rm 7.25a lei do meu espírito e fazendo-me preso na lei do pecado, a qual está nos meus membros. 24 Infeliz homem eu! Quem me livrará do *cp.Rm 6.6;Cl 2.11corpo desta *Rm 8.2morte? 25 *1Co 15.57Graças a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor. Assim, pois, eu mesmo, com o espírito, sirvo à lei de Deus, mas com a carne sirvo à lei do pecado.

1 Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk? 2 Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže. 3 A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem. 4 Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu. 5 Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti. 6 Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery. 7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš. 8 Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest. 9 Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil, 10 a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti. 11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil. 12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest. 13 Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání. 14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu. 15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím. 16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý. 17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích. 18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám. 19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci. 20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích. 21 Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé. 22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka; 23 Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých. 24 Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti? 25 Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.