Romanos 14

A tolerância para os que têm escrúpulos

1 Mas *Rm 14.3;Rm 15.7; cp.At 28.2;Rm 11.15acolhei o que é *Rm 14.2;Rm 15.1;1Co 8.9ss.;9.22fraco na sua fé, não para discutir as suas dúvidas. 2 *cp.Rm 14.14Um crê que pode comer de tudo, mas o que é fraco come legumes. 3 Quem come *Rm 14.10; cp.Lc 18.9não despreze àquele que não come; e quem não come *Cl 2.16;Rm 14.10,13não julgue àquele que come, porque Deus o acolheu. 4 *Tg 4.12; cp.Rm 9.20Quem és tu que julgas o servo alheio? Para o seu próprio amo está em pé ou cai; mas ele estará firme, porque poderoso é o Senhor para o firmar. 5 *Gl 4.10Um avalia um dia mais que outro dia; outro avalia todos os dias iguais; esteja cada um *Rm 4.21;Lc 1.1; cp.Rm 14.23plenamente convencido em sua mente. 6 Quem distingue o dia para o Senhor o distingue; e quem come para o Senhor come, porque *1Co 10.30;1Tm 4.3s.;Mt 14.19dá graças a Deus; e quem não come para o Senhor não come e dá graças a Deus. 7 Pois nenhum de nós *2Co 5.15;Gl 2.20;Fp 1.20s.; cp.Rm 8.38vive para si e nenhum de nós morre para si; 8 se vivermos, para o Senhor vivemos; e, se morrermos, para o Senhor morremos. *cp.Fp 1.20;1Ts 5.10;Ap 14.13;Lc 20.38Quer, pois, vivamos ou morramos, somos do Senhor. 9 Pois para isso é que *Ap 1.18;2.8Cristo morreu e tornou a viver, para que fosse *Fp 2.11;Mt 28.18; cp.Jo 12.24;1Ts 5.10Senhor tanto de mortos como de vivos. 10 Tu, porém, por que julgas a teu irmão? Ou tu também, por que desprezas a teu irmão? Pois todos *Rm 2.16; cp.2Co 5.10compareceremos perante o tribunal de Deus. 11 Pois está escrito:

*Fp 2.10s.;Is 45.23Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho,

E toda língua glorificará a Deus.

12 Assim, *Mt 12.36;1Pe 4.5;Mt 16.27pois, cada um de nós dará conta de si mesmo a Deus.

Não ponhais tropeço a um irmão

13 Portanto, não nos *Rm 14.3;Mt 7.1julguemos mais uns aos outros; mas, antes, decidi isto em *1Co 8.13não pordes tropeço ou escândalo ao vosso irmão. 14 Eu sei e estou persuadido no Senhor Jesus que *Rm 14.2,20;At 10.15nenhuma coisa é em si impura, a não ser para aquele *1Co 8.7que a tem como tal; para este é ela impura. 15 Se, por causa da comida, o teu irmão se entristece, já *Ef 5.2não andas segundo a caridade. *1Co 8.11; cp.Rm 14.20Não faças perecer pela tua comida aquele por quem Cristo morreu. 16 *cp.1Co 10.30;Tt 2.5Não seja, pois, censurado o vosso bem. 17 Pois o reino de Deus *1Co 8.8não é comer, nem beber, mas justiça, *cp.Gl 5.22;Rm 15.13paz e gozo no Espírito Santo; 18 porque quem nisso *Rm 16.18serve a Cristo é *2Co 8.21; cp.Fp 4.8;1Pe 2.12agradável a Deus e aprovado dos homens. 19 Assim, pois, *Sl 34.14;1Co 7.15;2Tm 2.22;Hb 12.14;Rm 12.18seguimos as coisas que contribuem para a paz e as que são para a *Rm 15.2;1Co 10.23;14.3-4,26;2Co 12.19;Ef 4.12,29edificação mútua. 20 *Rm 14.15Não destruas a obra de Deus por causa da comida. Todas as coisas, na verdade, são limpas, porém *1Co 8.9-12são más para o homem que come com ofensa. 21 *1Co 8.13Bom é não comer carne, nem beber vinho, nem fazer alguma coisa em que teu irmão ache tropeço. 22 A fé que tu tens, guarda-a para ti mesmo diante de Deus. Bem-aventurado é aquele que *cp.1Jo 3.21não se condena naquilo que aprova. 23 Mas *cp.Rm 14.5aquele que duvida é condenado se comer, pois o que faz não é proveniente da fé; e tudo o que não provém da fé é pecado.

1 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách. 2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu. 3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. 4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej. 5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď. 6 Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu. 7 Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá. 8 Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme. 9 Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval. 10 Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou. 11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha. 12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu. 13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru. 14 Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest. 15 Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel. 16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše. 17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém. 18 Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný. 19 Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek. 20 Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením. 21 Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá. 22 Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje. 23 Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.