Romanos 1

Prefácio e saudação

1 Paulo, servo de Cristo Jesus, *1Co 1.1; cp.9.1;2Co 1.1chamado para ser apóstolo, *At 9.15; cp.13.2;Gl 1.15separado para *Mc 1.14;Rm 15.16;2Co 11.7;1Ts 2.2,8,9;1Pe 4.17; cp.2Co 2.12o Evangelho de Deus, 2 que ele, *Tt 1.2antes, prometeu pelos seus *Lc 1.70;Rm 3.21;16.26profetas nas Santas Escrituras, 3 acerca de seu Filho (que *Mt 1.1veio da descendência de Davi, *Rm 4.1;9.3,5;1Co 10.18; cp.Jo 1.14quanto à carne, 4 e que foi *cp.At 10.38;13.33;17.31;26.23com poder declarado *Mt 4.3Filho de Deus, quanto ao espírito de santidade, pela ressurreição dos mortos), Jesus Cristo, nosso Senhor, 5 pelo qual recebemos a graça e o *At 1.25; cp.Gl 1.16apostolado por amor do seu nome, *Rm 16.26; cp.At 6.7para obediência da fé *At 9.15em todas as nações, 6 entre as quais sois também vós *cp.Jd 1;Ap 17.14chamados para pertencerdes a Jesus Cristo. 7 A todos os que estão em Roma, *1Ts 1.4;Rm 5.5ss.;8.39queridos de Deus, *1Co 1.2; cp.1Co 1.24;Rm 8.28ss.chamados para serem *At 9.13santos, *1Co 1.3;2Co 1.2;Gl 1.3;Ef 1.2;Fp 1.2;Cl 1.2;1Ts 1.1;2Ts 1.2;1Tm 1.2;2Tm 1.2;Tt 1.4;Fp 3;2Jo 3;2Pe 1.2; cp.Nm 6.25s.graça a vós e paz da parte de Deus, nosso Pai, e da do Senhor Jesus Cristo.

Paulo dá graças a Deus e explica porque ainda não os visitou

8 Primeiramente, *1Co 1.4;Ef 1.15s.;Fp 1.3;Cl 1.3s.;1Ts 1.2;2.13;2Ts 1.3;2.13;2Tm 1.3;Fm 4dou graças ao meu Deus, mediante Jesus Cristo, por *Rm 16.19; cp.At 28.22todos vós, porque em todo o mundo é divulgada a vossa fé. 9 Pois *Rm 9.1;2Co 1.23;11.31;Fp 1.8;1Ts 2.5,10Deus, a quem *At 24.14;2Tm 1.3sirvo em meu espírito, no evangelho de seu Filho, é minha testemunha de como incessantemente *Ef 1.16;Fp 1.3s.;1Ts 1.2s.;2Tm 1.3;Fm 4faço menção de vós em todas as minhas orações, 10 suplicando que se me abra afinal de qualquer modo um caminho favorável, sendo esta *Rm 15.32;At 18.21a vontade de Deus, para ir ter convosco. 11 Pois *Rm 15.23;At 19.21tenho grande desejo de ver-vos, para vos comunicar algum dom espiritual, a fim de que sejais firmados, 12 isto é, para que em vós seja eu consolado juntamente convosco pela fé, vossa e minha, que há em nós. 13 *Rm 11.25;1Co 10.1;12.1;2Co 1.8;1Ts 4.13Não quero que ignoreis, *Rm 7.1;1Co 1.10;14.20,26;Gl 3.15;At 1.15irmãos, que muitas vezes *Rm 15.22s.; cp.At 19.21tenho proposto ir ver-vos (mas tenho sido impedido até agora), para conseguir algum *Jo 4.36; cp.15.16;Fp 1.22;Cl 1.6fruto entre vós também, como entre os demais gentios. 14 *cp.1Co 9.16Eu sou devedor a gregos e *At 28.2a bárbaros, a sábios e a ignorantes; 15 assim, *cp.Rm 12.18quanto é em mim, estou pronto para *Rm 15.20anunciar o evangelho também a vós que estais em Roma.

O assunto da epístola: a justiça de Deus pela fé

16 Pois não me *cp.2Tm 1.8,12,16envergonho do evangelho, porque *1Co 1.18,24ele é poder de Deus para a salvação de todo aquele que crê, primeiro do *At 3.26;Rm 2.9judeu e depois *Jo 7.35do grego. 17 Pois no evangelho é revelada, de fé em fé, *Rm 3.21;Fp 3.9;Rm 9.30a justiça de Deus, como está escrito: *Hc 2.4;Gl 3.11;Hb 10.38Mas o justo viverá da fé.

Os gentios, ignorando o que se pode conhecer de Deus, entregam-se à idolatria

18 *Ef 5.6;Cl 3.6; cp.Rm 5.9A ira de Deus é revelada do céu contra toda a impiedade e injustiça daqueles que *2Ts 2.6-7(Gr.)retêm a verdade em injustiça; 19 porquanto *At 14.17;17.24ss.o que se pode conhecer de Deus neles está manifesto; pois Deus lho manifestou. 20 As perfeições invisíveis dele, o seu poder eterno e a sua divindade, claramente se veem *cp.Mc 10.6desde a criação do mundo, *Sl 19.1-6;Jó 12.7-9;Jr 5.21s.sendo percebidas pelas suas obras, para que eles sejam inescusáveis; 21 porquanto, conhecendo a Deus, não o glorificaram como a Deus, nem deram graças; antes, *2Rs 17.15;Jr 2.5;Ef 4.17s.se enfatuaram nas suas especulações, e ficou em trevas o seu coração insensato. 22 *Jr 10.14;1Co 1.20Dizendo-se sábios, tornaram-se estultos 23 *Sl 106.20;Jr 2.11;At 17.29e deixaram a glória do Deus incorruptível por uma semelhança de figura de homem corruptível, de aves, quadrúpedes e de répteis.

E por Deus são entregues à imundícia

24 Por isso, *Rm 1.26,28; cp.Ef 4.19os entregou Deus, nos desejos impuros dos seus corações, à imundícia, a fim de serem os seus corpos *cp.Ef 2.3desonrados entre si; 25 os quais trocaram a verdade de Deus pela *Is 44.20;Jr 10.14;13.25;16.19mentira, e adoraram, e serviram a criatura antes que o Criador, *Rm 9.5;2Co 11.31que é bendito para sempre. Amém.

E a paixões vis

26 Por isso os entregou *Rm 1.24,28; cp.Ef 4.19Deus a *1Ts 4.5paixões vis; pois as suas mulheres mudaram o uso natural pelo que é contra a natureza. 27 Do mesmo modo, também os homens, deixando o uso natural da mulher, inflamaram-se em sua concupiscência uns para com os outros, *Lv 18.22;20.13; cp.1Co 6.9cometendo homens com homens a torpeza e recebendo em si mesmos a devida recompensa do seu desvario.

E a um sentimento reprovado para fazerem coisas abomináveis

28 Assim como eles rejeitaram a Deus, tendo dele pleno conhecimento, ele os entregou a um sentimento reprovado, para fazerem essas coisas que não convêm, 29 cheios de toda injustiça, malícia, avareza e maldade; cheios de inveja, homicídio, contenda, dolo e malignidade; *cp.2Co 12.20detratores, 30 difamadores, *Sl 5.5aborrecíveis a Deus, insolentes, soberbos, presunçosos, inventores de males, *2Tm 3.2desobedientes aos pais, 31 insensatos, pérfidos, *2Tm 3.3sem afeição natural e sem misericórdia. 32 Eles, conhecendo bem o decreto de Deus, que são dignos de *Rm 6.21morte os que tais coisas praticam, não somente as fazem, mas também *Lc 11.48;At 8.1;22.20consentem aos que as praticam.

1 Pavel, služebník Jezukristův, povolaný apoštol, oddělený k kázaní evangelium Božího, 2 (Kteréžto zdávna zaslíbil skrze proroky své v Písmích svatých,) 3 O Synu jeho, (zplozeném z semene Davidova s strany těla, 4 Kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocně, podle Ducha posvěcení, skrze z mrtvých vstání,) totiž o Ježíši Kristu, Pánu našem, 5 Skrze něhožto jsme přijali milost a apoštolství ku poslušenství víry mezi všemi národy pro jméno jeho, 6 Z nichžto i vy jste povolaní Ježíše Krista, 7 Všechněm, kteříž jste v Římě, milým Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. 8 Nejprve pak díky činím Bohu svému skrze Ježíše Krista ze všech vás, že víra vaše rozhlašuje se po všem světě. 9 Svědek mi jest zajisté Bůh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žeť bez přestání zmínku o vás činím, 10 Vždycky na svých modlitbách žádaje, abych aspoň někdy mohl šťastně k vám, byla-li by vůle Boží, přijíti. 11 Neboť velice žádám viděti vás, abych vám udělil částku nějakou milosti duchovní ku potvrzení vašemu, 12 To jest, abych spolu s vámi potěšen byl, skrze společnou i vaši i mou víru. 13 Nechciť pak, bratří, abyste nevěděli, žeť jsem mnohokrát již uložil přijíti k vám, (ale překážky jsem měl až dosavad,) abych nějaký užitek také i mezi vámi měl, jako i mezi jinými národy. 14 Nebo Řekům i kterýmkoli jiným národům, i moudrým i nemoudrým, dlužník jsem. 15 A tak, pokudž na mně jest, hotov jsem i vám, kteříž v Římě jste, zvěstovati evangelium. 16 Neboť se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu, Židu předně, potom i Řeku. 17 Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude. 18 Zjevuje se zajisté hněv Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících. 19 Nebo což poznáno býti může o Bohu, známé jest jim učiněno, Bůh zajisté zjevil jim. 20 Nebo neviditelné věci jeho mohou vidíny býti, když z skutků při stvoření světa stalých rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství, tak aby již byli bez výmluvy, 21 Protože poznavše Boha, nectili jako Boha, ani jemu děkovali, ale marní učiněni jsou v myšleních svých, a zatmíno jest nemoudré srdce jejich. 22 Měvše se za moudré, blázni učiněni jsou. 23 Nebo směnili slávu neporušitelného Boha v slávu podobenství obraza porušitelného člověka, i ptactva, i hovad čtvernohých, i zeměplazů. 24 Protož i Bůh vydal je v žádosti srdce jejich, v nečistotu, aby zprznili těla svá vespolek, 25 Jakožto ty, kteříž jsou směnili pravdu Boží za lež, a ctili i sloužili stvoření raději nežli Stvořiteli, kterýž jest požehnaný na věky. Amen. 26 Protož je vydal Bůh v žádosti ohavné. Nebo i ženy jejich změnily přirozené sebe užívání v to, kteréž jest proti přirození. 27 A podobně i mužské pohlaví, opustivše přirozené užívání ženy, rozpálili se v žádostech svých jedni k druhým, mužské pohlaví vespolek mrzkost pášíce, a tak spravedlivou mzdu, kteráž na jejich blud slušela, sami na sebe uvodíce. 28 A jakož sobě málo vážili známosti Boha, takž také Bůh vydal je v převrácený smysl, aby činili to, což nesluší, 29 Jsouce naplněni vší nepravostí, zlostí, smilstvem, nešlechetností, lakomstvím, plní závisti, vraždy, svárů, lsti, zlých obyčejů, 30 Utrhači, pomluvači, Boha nenávidící, hanliví, pyšní, chlubní, nalezači zlých věcí, rodičů neposlušní, 31 Nemoudří, smluv nezdrželiví, beze vší lítosti, neukojitelní a nemilosrdní. 32 Kteřížto vědouce o tom právu Božím, že ti, kteříž takové věci činí, hodni jsou smrti, avšak netoliko ty věci činí, ale i jiným též činícím nakládají.