Romanos 8

A vida no Espírito. Os frutos da encarnação. A vida da carne e a vida do Espírito

1 Agora, pois, nada de *Rm 8.34; cp.Rm 5.16condenação há para os que estão *Rm 8.9s.em *Rm 8.2,11,39;Rm 16.3Cristo Jesus. 2 Pois *cp.1Co 15.45a lei do Espírito da vida *Rm 6.14,18;7.4; cp.Jo 8.32,36te livrou, em Cristo Jesus, da lei do pecado e da morte. 3 *Hb 10.1ss.;At 13.39O que a Lei não podia fazer, no que *Hb 7.18;Rm 7.18s.se achava fraca pela carne, Deus, enviando a seu próprio Filho em *Fp 2.7;Hb 2.14,17;4.15semelhança de carne de pecado e por causa do pecado, condenou o pecado na carne; 4 para que a *Lc 1.6;Rm 2.26exigência justa da Lei se cumprisse em nós, que *Gl 5.16,25não andamos segundo a carne, mas segundo o Espírito. 5 Os que são segundo a carne põem a sua mente *Gl 5.19-21nas coisas da carne, mas os que são segundo o Espírito põem a sua mente nas *Gl 5.22-25coisas do Espírito. 6 *Gl 6.8A mente da carne é *Rm 6.21;Rm 8.13morte, mas a mente do Espírito é vida e paz. 7 Pois a mente da carne é *Tg 4.4inimizade contra Deus, visto que não é sujeita à lei de Deus, nem o pode ser; 8 os que estão sujeitos *Rm 7.5à carne não podem agradar a Deus. 9 Vós, porém, não estais sujeitos à carne, mas ao Espírito, se realmente o Espírito de Deus *Rm 8.11;1Co 3.16;6.19;2Co 6.16;2Tm 1.14; cp.Jo 14.23habita em vós. Mas, *Jo 14.17;Gl 4.6;Fp 1.19;1Jo 4.13se alguém não tem o Espírito de Cristo, esse não é dele. 10 *Gl 2.20;Ef 3.17;Cl 1.27; cp.Jo 17.23Se Cristo está em vós, o corpo, na verdade, está morto por causa do pecado, mas o espírito é vida por causa da justiça. 11 Mas, se o Espírito daquele que *At 2.24;Rm 6.4ressuscitou a Jesus dentre os mortos habita em vós, *Jo 5.21aquele que ressuscitou a Cristo Jesus dentre os mortos também dará vida aos vossos corpos mortais, pelo seu Espírito, que habita em vós.

Filhos e herdeiros

12 Portanto, irmãos, somos devedores não à carne, para que vivamos segundo a carne. 13 *Rm 8.6Se viverdes segundo a carne, haveis de morrer; mas, se pelo Espírito *Cl 3.5mortificardes as obras do corpo, vivereis. 14 Pois todos os que são *Gl 5.18guiados pelo Espírito de Deus, estes são *Os 1.10;Rm 9.26;Mt 5.9;Jo 1.12;2Co 6.18;Gl 3.26;1Jo 3.1;Ap 21.7;Rm 8.16,19;Rm 9.8filhos de Deus. 15 *2Tm 1.7; cp.Hb 2.15Não recebestes o espírito de escravidão, para estardes outra vez com temor, *Gl 4.5s.; cp.Rm 8.23mas recebestes o espírito de adoção, pelo qual clamamos: *Mc 14.36;Gl 4.6Aba, Pai. 16 O Espírito mesmo *cp.At 5.32dá testemunho com o nosso espírito de que somos filhos de Deus. 17 E, se filhos, também *Gl 4.7; cp.At 20.32;Gl 3.29;Ef 3.6;Tt 3.7;Hb 1.14;Ap 21.7herdeiros; herdeiros de Deus e coerdeiros de Cristo, *2Co 1.5,7;Fp 3.10;2Tm 2.12;1Pe 4.13; cp.Cl 1.24se realmente padecemos com ele, para que também com ele sejamos glorificados.

Os sofrimentos do presente conduzem à glória do futuro

18 Tenho para mim que os sofrimentos da vida presente *2Co 4.17; cp.1Pe 4.13não têm valor em comparação com a *Cl 3.4;Tt 2.13;1Pe 5.1; cp.1.5glória que há de ser revelada em nós. 19 *Fp 1.20A ardente expectativa da criação aguarda *1Co 1.7s.;Cl 3.4;1Pe 1.7,13;1Jo 3.2; cp.Rm 8.18a manifestação dos *Rm 8.14filhos de Deus. 20 Pois a criação *Gn 3.17-19ficou sujeita *cp.Sl 39.5s.;Ec 1.2à vaidade, não voluntariamente, mas *Gn 3.17;5.29por causa daquele que a sujeitou, 21 na esperança de que também *cp.At 3.21;2Pe 3.13;Ap 21.1a própria criação será libertada do cativeiro da corrupção para a liberdade da glória dos filhos de Deus. 22 Ora, sabemos que toda a criação, juntamente, *cp.Jr 12.4,11geme e está com dores de parto até agora; 23 *Rm 5.3e não só ela, mas também nós, embora tenhamos as *2Co 1.22; cp.Rm 8.16primícias do Espírito, *2Co 5.2,4gememos ainda em nós mesmos, *Rm 8.19,25; cp.15;Gl 5.5aguardando a nossa adoção, isto é, *Rm 7.24a redenção do nosso corpo. 24 Pois, *cp.Rm 8.20;1Ts 5.8;Tt 3.7na esperança, fomos salvos; porém *2Co 5.7; cp.4.18;Hb 11.1a esperança que se vê não é esperança; porque o que alguém vê, como o espera? 25 Mas, *1Ts 1.3se esperamos o que não vemos, com perseverança o aguardamos.

O auxílio do Espírito

26 Do mesmo modo, também o Espírito ajuda a nossa fraqueza; porque *cp.Mt 20.22;2Co 12.8não sabemos o que havemos de pedir como convém, mas *cp.Jo 14.16;Ef 6.18;Rm 8.15s.o Espírito mesmo intercede por nós com gemidos inexprimíveis; 27 e *Sl 139.1s.;Lc 16.15;Ap 2.23;At 1.24aquele que esquadrinha os corações sabe qual é a *cp.Rm 8.6intenção do Espírito, que ele, segundo a vontade de Deus, *cp.Rm 8.34intercede pelos santos. 28 Sabemos que aos que amam a Deus, *Rm 8.32todas as coisas lhes cooperam para o bem, a saber, aos que são *Rm 8.30;Rm 9.24;1Co 1.9;Gl 1.6,15;5.8;Ef 1.11;3.11;2Ts 2.14;Hb 9.15;1Pe 2.9;3.9;Rm 11.29chamados segundo o seu propósito. 29 Porque os que *Rm 11.2;1Pe 1.2,20; cp.2Tm 1.9;1Co 8.3dantes conheceu também *1Co 2.7;Ef 1.5,11; cp.Rm 9.23predestinou para *1Co 15.49;Fp 3.21;Cl 3.10;1Jo 3.2serem conformes à imagem de seu Filho, a fim de que ele fosse *Cl 1.18;Hb 1.6o primogênito entre muitos irmãos; 30 e aos que predestinou, a estes também chamou; e aos que chamou, a estes também *1Co 6.11justificou; e aos que justificou, a estes também *Jo 17.22;1Co 2.7;Rm 8.21;Rm 9.23glorificou.

As provas e a certeza do amor de Deus

31 *cp.Rm 3.5;4.1Que diremos, pois, à vista dessas coisas? *Sl 118.6; cp.Mt 1.23Se Deus é por nós, quem será contra nós? 32 Aquele que *Jo 3.16;Rm 5.8não poupou a seu próprio Filho, mas por todos nós *Rm 4.25o entregou, como não nos dará também com ele todas as coisas? 33 Quem formará acusação contra *Lc 18.7os escolhidos de Deus? *Is 50.8s.É Deus quem os justifica. 34 Quem é o que os *Rm 8.1condena? Cristo Jesus é o que *Rm 5.6s.morreu ou, antes, o que foi *At 2.24ressuscitado, o que está *Mc 16.19à mão direita de Deus, o que também *Hb 7.25;Rm 8.27; cp.Hb 9.24;1Jo 2.1intercede por nós! 35 Quem nos separará do *cp.Rm 8.37s.amor de Cristo? Será *Rm 2.9; cp.2Co 4.8tribulação, ou angústia, ou *1Co 4.11;2Co 11.26s.perseguição, ou fome, ou nudez, ou perigo, ou espada? 36 Como está escrito:

*Sl 44.22;1Co 4.9;15.30s.;2Co 1.9;4.10s.;6.9;11.23; cp.At 20.24Por amor de ti, somos entregues à morte o dia todo,

fomos considerados como ovelhas para o matadouro.

37 Mas, em todas essas coisas, somos mais que *cp.1Co 15.57;Jo 16.33vencedores por *Gl 2.20;Ef 5.2;Ap 1.5aquele que nos amou. 38 Pois estou persuadido de que nem *1Co 3.22a morte, nem a vida, nem os *cp.1Co 15.24;Ef 1.21;1Pe 3.22anjos, nem os principados, nem as *1Co 3.22coisas presentes 39 nem as futuras, nem os poderes, nem a altura, nem a profundidade, nem qualquer outra criatura nos poderá separar *Rm 5.8do amor de Deus, que é *Rm 8.1em Cristo Jesus, nosso Senhor.

1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha. 2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti. 3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle, 4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha. 5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha. 6 Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj, 7 Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti. 8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou. 9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho. 10 A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost. 11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás. 12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli. 13 Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete. 14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží. 15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče. 16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží. 17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli. 18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás. 19 Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích. 20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal, 21 V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích. 22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad, 23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho. 24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál? 25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme. 26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými. 27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté. 28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou. 29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími. 30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil. 31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám? 32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal? 33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje. 34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás. 35 A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč? 36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití. 37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval. 38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí, 39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.