Pular para o conteúdo
Publicidade

Romanos 9

BKR

Paulo lamenta a incredulidade dos judeus

1 2Co 11.10;Gl 1.20;1Tm 2.7;Rm 1.9Digo a verdade em Cristo, não minto, dando testemunho comigo a minha consciência no Espírito Santo: 2 que tenho grande tristeza e incessante dor no meu coração. 3 Pois cp.Êx 32.32eu mesmo desejaria ser 1Co 12.3;16.22;Gl 1.8s.anátema, separado de Cristo, por amor de meus irmãos, meus compatriotas Rm 11.14;Ef 6.5; cp.Rm 1.3segundo a carne, 4 os quais são cp.Rm 9.6israelitas; de quem é Êx 4.22; cp.Rm 8.15a adoção, Êx 40.34;1Rs 8.11;Ez 1.28; cp.Hb 9.5a glória, Gn 17.2;Dt 29.14;Ef 2.12;Lc 1.72;At 3.25, etc.as alianças, Dt 4.13s.;Sl 147.19a promulgação da Lei, Hb 9.1,6, etc.; cp.Dt 7.6;14.1s.o culto de Deus e At 2.39;13.32;Ef 2.12as promessas; 5 de quem são Rm 11.28;At 3.13os patriarcas, e Mt 1.1-16;Rm 1.3de quem descende o Cristo segundo a carne, Cl 1.16-19o qual é sobre todas as coisas, Jo 1.1; cp.Cl 2.9Deus Rm 1.25bendito para sempre. Amém.

A rejeição de Israel não é incompatível com as promessas de Deus

6 Porém não é como se cp.Nm 23.19a palavra de Deus haja falhado. Rm 2.28s.;Gl 6.16; cp.Jo 1.47Pois nem todos os que são de Israel são israelitas; 7 nem Gl 4.23; cp.Jo 8.33,39por serem descendência de Abraão são todos filhos; mas: Gn 21.12;Hb 11.18Em Isaque será chamada a tua descendência. 8 Isto é, não são Rm 8.14filhos de Deus os filhos da carne, mas Rm 4.13,16;Gl 3.29;4.28; cp.Hb 11.11os filhos da promessa são considerados como descendência. 9 A palavra da promessa é esta: Gn 18.10Por este tempo, virei, e Sara terá um filho. 10 Rm 5.3E não somente isso, mas também Gn 25.21Rebeca, que havia concebido de um, de Isaque, nosso pai 11 (porque não tendo os filhos gêmeos ainda nascido, nem tendo eles feito bem ou mal algum, para que Rm 8.28; cp.4.17o propósito de Deus, segundo a eleição, ficasse firme, não por causa das obras, mas daquele que chama), 12 foi dito a ela: Gn 25.23O mais velho servirá ao mais moço. 13 Como está escrito: Ml 1.2Eu amei a Jacó, porém aborreci a Esaú.

A rejeição de Israel não é incompatível com a justiça de Deus

14 Rm 3.5Que diremos, pois? 2Cr 19.7; cp.Rm 2.11, porventura, em Deus injustiça? Lc 20.16De modo nenhum! 15 Pois a Moisés disse: Êx 33.19Terei misericórdia de quem me aprouver ter misericórdia e terei compaixão de quem me aprouver ter compaixão. 16 Assim, pois, não é daquele que quer, nem daquele Gl 2.2que corre, mas de Ef 2.8Deus, que usa de misericórdia. 17 Pois Êx 9.16disse a Escritura a Faraó: Para isto mesmo te levantei, para mostrar em ti o meu poder e para que seja anunciado o meu nome por toda a terra. 18 Logo, ele tem misericórdia de quem quer e a quem quer Êx 4.21;7.3;9.12;10.20,27;11.10;14.4,17;Dt 2.30;Js 11.20; cp.Jo 12.40;Rm 11.7,25endurece.

A soberania de Deus. O Velho Testamento citado

19 Rm 11.19; cp.1Co 15.35;Tg 2.18Dir-me-ás, então: cp.Rm 3.7Por que se queixa ele ainda? Pois 2Cr 20.6;Jó 9.12;Dn 4.35quem resiste à sua vontade? 20 Mas, antes, Rm 2.1ó homem, quem és tu que Jó 33.13replicas a Deus? Porventura, Is 29.16;45.9;64.8;Jr 18.6; cp.2Tm 2.20;Rm 9.22s.a coisa formada dirá a quem a formou: Por que me fizeste assim? 21 Porventura, não tem o oleiro poder sobre o barro para fazer da mesma massa um vaso para honra e outro para desonra? 22 Que diremos, se Deus, querendo mostrar a sua ira e dar a conhecer o seu poder, suportou com muita Rm 2.4longanimidade os vasos de ira, Pv 16.4;1Pe 2.8preparados para a perdição, 23 a fim de que também desse a conhecer Rm 2.4;Ef 3.16as riquezas da sua glória sobre At 9.15os vasos de misericórdia, que cp.Rm 8.29s.de antemão preparou para a glória, 24 os quais somos nós, a quem ele também Rm 8.28chamou Rm 3.29não dos judeus, mas também dos gentios? 25 Como ele também disse em Oseias:

Os 2.23; cp.1Pe 2.10Chamarei meu povo ao que não era meu povo

e amada, à que não era amada;

26 Os 1.10e no lugar em que se lhes disse: Vós não sois povo meu,

ali serão chamados Mt 16.16filhos do Deus vivo.

27 Is 10.22s.Isaías exclama a respeito de Israel: Ainda que o número dos filhos de Israel seja Gn 22.17;Os 1.10como a areia do mar, é somente Rm 11s.o resto que será salvo. 28 Pois o Senhor cumprirá a sua palavra sobre a terra, consumando-a e abreviando-a; 29 Is 1.9como Isaías predisse:

Se Tg 5.4o Senhor dos Exércitos não nos tivesse deixado descendência,

Dt 29.23;Is 13.19;Jr 49.18;50.40;Am 4.11ter-nos-íamos tornado como Sodoma e tais como Gomorra.

Israel é responsável pela sua rejeição

30 Rm 9.14Que diremos, pois? Que os gentios, que não buscavam a justiça, alcançaram a justiça, mas Rm 10.6;Gl 2.16;3.24;Fp 3.9;Hb 11.7; cp.Rm 1.17;3.21s.a justiça que vem da ; 31 porém que Israel, Is 51.1;Rm 10.2s.;11.7; cp.Rm 9.30;10.20buscando uma lei da justiça, não cp.Gl 5.4chegou a essa lei. 32 Por que? Porque não a buscavam pela , mas como que pelas obras. Tropeçaram 1Pe 2.6,8na pedra de tropeço, 33 como está escrito:

Is 28.16Eis que ponho em Sião uma pedra de tropeço e uma rocha de escândalo.

Rm 10.11Aquele que nele crê cp.Rm 5.5não será envergonhado.

1 Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí svědectví vydává v Duchu svatém, 2 Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém. 3 Nebo žádal bych sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla. 4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení. 5 Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. 6 Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou. 7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě. 8 To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě. 9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna. 10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest. 11 Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo, 12 Řečeno jest : Větší sloužiti bude menšímu, 13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem. 14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli. 15 Nebo Mojžíšovi : Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji. 16 A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává. 17 Nebo Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno po vší zemi. 18 A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje. 19 Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel? 20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec hrnčíři: Pročs mne tak udělal? 21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě? 22 Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí. 23 A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě. 24 Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů, 25 Jakož i skrze Ozé : Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou. 26 A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého. 27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou. 28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté. 29 A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni. 30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti , kteráž jest z víry; 31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel. 32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky, 33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.

Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.

Veja também