Romanos 10

1 Irmãos, a boa vontade do meu coração e a minha súplica a Deus por eles é que sejam salvos. 2 Pois lhes dou testemunho de que têm *At 21.20zelo de Deus, porém não segundo o conhecimento; 3 ignorando *Rm 1.17a justiça de Deus *Is 51.1;Rm 9.31s.;11.7; cp.Rm 9.30;Rm 10.20e procurando estabelecer a sua própria, não se sujeitaram à justiça de Deus. 4 Pois *cp.Gl 3.24;4.5;Rm 7.1-4Cristo é o fim da lei para justificar a *Rm 3.22todo aquele que crê. 5 Moisés escreveu que o homem que pratica a justiça que vem da Lei *Ne 9.29;Ez 20.11,13,21;Rm 7.10viverá por ela. 6 Mas *Rm 9.30a justiça que vem da fé diz assim: Não digas no teu coração: *Dt 30.12s.Quem subirá ao céu (isto é, para trazer do alto a Cristo)? 7 Ou: Quem descerá ao *Lc 8.31abismo (isto é, *Hb 13.20para fazer subir a Cristo dentre os mortos)? 8 Mas que diz? *Dt 30.14A palavra está perto de ti, na tua boca e no teu coração, isto é, a palavra da fé, que pregamos. 9 *Mt 10.32;Lc 12.8; cp.Rm 14.9;1Co 12.3;Fp 2.11Se confessares com a tua boca a Jesus como Senhor *Rm 4.24; cp.At 16.31e creres no teu coração *At 2.24que Deus o ressuscitou dentre os mortos, serás salvo; 10 porque com o coração se crê para a justiça e com a boca se confessa para a salvação. 11 Pois a Escritura diz: *Rm 9.33;Is 28.16Todo o que nele crê não será envergonhado. 12 *Rm 3.22; cp.Rm 3.29Não há distinção entre judeu e grego pois o mesmo *At 10.36Senhor o é de *Rm 3.29todos, rico para com todos que o invocam; 13 porque: *Jl 2.32;At 2.21;7.59Todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo. 14 Como, pois, invocarão aquele em quem não têm crido? E como crerão naquele de *Ef 2.17;4.21quem não têm ouvido falar? 15 E como ouvirão sem *cp.At 8.31;Tt 1.3pregador? E como pregarão, se não forem enviados? Assim, como está escrito: *Is 52.7Quão formosos são os pés dos que *cp.Rm 1.15;15.20anunciam coisas boas!

Israel não pode alegar a falta de oportunidade

16 Mas nem *Rm 3.3todos deram ouvidos ao evangelho. Pois Isaías disse: *Jo 12.38;Is 53.1Senhor, quem creu a nossa mensagem? 17 Logo, a fé vem *cp.Gl 3.2,5pelo ouvir, e o ouvir vem *Cl 3.16pela palavra de Cristo. 18 Mas digo: Porventura, não ouviram? Sim, na verdade:

*Sl 19.4;Cl 1.6,23;1Ts 1.8; cp.Rm 1.8Por toda a terra saiu o som deles,

e as suas palavras, até os confins do mundo.

19 Mas digo: Porventura, Israel não o soube? *Dt 32.21Primeiro disse Moisés:

Eu vos *Rm 11.11,14porei em ciúme com a que não é nação;

eu vos provocarei à ira com uma nação insensata.

20 *Is 65.1Isaías foi muito ousado e disse:

*Rm 9.30Fui achado pelos que não me buscavam;

descobri-me aos que não perguntavam por mim.

21 Mas, quanto a Israel, disse: *Is 65.2Todo o dia estendi as minhas mãos a um povo desobediente e contradizente.

1 Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl. 2 Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění. 3 Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni. 4 Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu. 5 Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich. 6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti. 7 Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. 8 Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme, 9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. 10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. 11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben. 12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej. 13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele? 15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci. 16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu? 17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží. 18 Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich. 19 Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás. 20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali. 21 Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.