Mateus 21

A entrada triunfal de Jesus em Jerusalém

1 *Mt 21.1-9;Mc 11.1-10;Lc 19.29-38Quando se aproximaram de Jerusalém e chegaram a Betfagé, *Mt 24.3;26.30;Mc 11.1;13.3;14.26;Lc 19.37;22.39;Jo 8.1; cp.Lc 19.29;21.37;At 1.12ao monte das Oliveiras, enviou Jesus dois discípulos, 2 dizendo-lhes: Ide à aldeia que está em frente de vós e achareis logo uma jumenta presa e, com ela, um jumentinho; desprendei-a e trazei-mos. 3 Se alguém vos disser alguma coisa, respondei-lhe que o Senhor precisa deles; e logo deixará trazê-los. 4 *Mt 21.4-9;Jo 12.12-15Ora isto aconteceu para se cumprir o que foi dito pelo profeta:

5 *Is 62.11;Zc 9.9Dizei à filha de Sião:

eis que vem a ti o teu Rei,

manso e montado em uma jumenta,

e em um jumentinho, filho de jumenta.

6 Indo os discípulos, fizeram como Jesus lhes ordenara; 7 trouxeram a jumenta e o jumentinho, puseram sobre eles as capas e fizeram-no montar. 8 A maior parte da multidão *cp.2Rs 9.13estendia as suas capas pela estrada, e outros cortavam ramos de árvores e os espalhavam no caminho. 9 As turbas que lhe precediam e as que o seguiam clamavam: *cp.Sl 118.26s.Hosana ao *vd.Mt 9.27filho de Davi! Bendito aquele que vem em nome do Senhor! Hosana *cp.Lc 2.14nas maiores alturas! 10 Ao entrar ele em Jerusalém, agitou-se a cidade inteira, perguntando: Quem é este? 11 A multidão respondia: Este é Jesus, *Jo 1.21,25;6.14;7.40;At 3.22s.;7.37; cp.Mt 21.26;Mc 6.15;Lc 7.16,39;13.33;24.19;Jo 4.19;9.17o profeta de *Mt 2.23Nazaré da Galileia.

A purificação do templo

12 *Mt 21.12-16;Mc 11.15-18;Lc 19.45-47;Mt 21.12-13;Jo 2.13-16Jesus entrou no templo, expulsou todos os que ali vendiam e compravam, derribou as mesas dos *cp.Êx 30.13cambistas e as cadeiras dos que vendiam as *Lv 1.14;5.7;12.8pombas 13 e disse-lhes: Está escrito: *Is 56.7A minha casa será chamada casa de oração; *Jr 7.11vós, porém, a fazeis covil de salteadores. 14 No templo, cegos e coxos o procuraram, *vd.Mt 4.23e ele os curou. 15 Mas, vendo os principais sacerdotes e os escribas as maravilhas que ele fez e os meninos que clamavam no templo: Hosana ao filho de Davi!, indignaram-se 16 e perguntaram-lhe: Ouves o que estes estão dizendo? Respondeu-lhes Jesus: Sim; nunca lestes: *Sl 8.2Da boca de pequeninos e crianças de peito tiraste perfeito louvor? 17 Tendo-os deixado, saiu da cidade para *Mt 26.6;Mc 11.1,11-12;14.3;Lc 19.29;24.50;Jo 11.1,18;12.1Betânia, onde passou a noite.

A figueira sem fruto

18 *Mt 21.18-22;Mc 11.12-14,20-24Pela manhã, ao voltar à cidade, teve fome. 19 Vendo uma figueira à beira do caminho, dela se aproximou e não achou nela senão folhas; e disse-lhe: Nunca jamais nasça fruto de ti. No mesmo instante, secou a figueira. 20 Vendo isso os discípulos, maravilharam-se e perguntaram: Como é que repentinamente secou a figueira? 21 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade vos digo que, *Mt 17.20;Mc 11.23;Lc 17.6;Tg 1.6se tiverdes fé e não duvidardes, fareis não só o que foi feito à figueira, mas até se disserdes a este monte: Levanta-te e lança-te no mar, isso será feito; 22 *vd.Mt 7.7e tudo o que, com fé, pedirdes em vossas orações haveis de receber.

A controvérsia acerca da autoridade de Jesus. O batismo de João. A parábola dos dois filhos

23 *Mt 21.23-27;Mc 11.27-33;Lc 20.1-8Tendo Jesus entrado no templo, quando estava ensinando, vieram a ele os principais sacerdotes e os anciãos do povo, perguntando: Com que autoridade fazes essas coisas? Quem te deu tal autoridade? 24 Respondeu-lhes Jesus: Também eu vos farei uma só pergunta; se me responderdes, então vos direi com que autoridade faço essas coisas. 25 Donde era o batismo de João? Do céu ou dos homens? Eles discorriam entre si: Se dissermos: Do céu, dir-nos-á: Por que, então, não lhe destes crédito? 26 Mas, se dissermos: Dos homens, tememos o povo; porque todos consideram João como *vd.Mt 11.9; cp.Mc 6.20profeta. 27 Responderam a Jesus: Não sabemos. Ele, por sua vez, lhes declarou: Nem eu vos digo com que autoridade faço essas coisas. 28 Mas que vos parece? Um homem tinha dois filhos; chegando ao primeiro, disse: Filho, vai trabalhar hoje *Mt 21.33;Mt 20.1na minha vinha. 29 Ele respondeu: Irei, senhor; e não foi. 30 Chegando ao segundo, disse-lhe o mesmo. Porém este respondeu: Não quero; mais tarde, tocado de arrependimento, foi. 31 Qual dos dois fez a vontade do pai? Responderam eles: O segundo. Declarou-lhes Jesus: Em verdade vos digo que os *Lc 7.29,37-50publicanos e as meretrizes entrarão primeiro do que vós no reino de Deus. 32 Pois João veio a vós no caminho da justiça, e não lhe destes crédito, mas os *Lc 3.12publicanos e as meretrizes lho deram; e vós, vendo isso, nem vos arrependestes depois, para lhe dardes crédito.

A parábola dos lavradores maus

33 Ouvi outra parábola. *Mt 21.33-46;Mc 12.1-12;Lc 20.9-19Havia um proprietário que *Sl 80.8;Is 5.1ss.plantou uma *Mt 21.28;Mt 20.1vinha, cercou-a com uma sebe, cavou ali um *Is 5.2lagar, edificou uma torre, arrendou-a a uns lavradores *Mt 25.14e partiu para outro país. 34 Ao aproximar-se o tempo dos frutos, *Mt 22.3enviou os seus servos aos lavradores, para receber os frutos que lhe tocavam. 35 Estes, agarrando os servos, feriram um, mataram outro e a outro apedrejaram. 36 *Mt 22.4Enviou ainda outros servos em maior número; e trataram-nos do mesmo modo. 37 Por último, enviou-lhes seu filho, dizendo: Terão respeito a meu filho. 38 Mas os lavradores, vendo-o, disseram entre si: Este é o herdeiro; vinde, matemo-lo e apoderemo-nos da sua herança; 39 e, agarrando-o, lançaram-no fora da vinha e mataram-no. 40 Quando, pois, vier o senhor da vinha, que fará àqueles lavradores? 41 Responderam-lhe: Fará perecer horrivelmente a esses malvados *cp.Mt 8.11s.;At 13.46;18.6;28.28e arrendará a vinha a outros, que lhe darão os frutos no tempo próprio. 42 Perguntou-lhes Jesus: Nunca lestes nas Escrituras:

*Sl 118.22s.;At 4.11;1Pe 2.7; cp.Rm 9.33A pedra que os edificadores rejeitaram,

essa foi posta como a pedra angular;

isso foi feito pelo Senhor

e é maravilhoso aos nossos olhos?

43 Portanto, vos declaro que o reino de Deus vos será tirado e oferecido a uma nação que dará os frutos dele. 44 O que cair sobre essa pedra far-se-á em pedaços; mas aquele sobre quem ela cair será reduzido a pó. 45 Os principais sacerdotes e os fariseus, ouvindo essas parábolas, perceberam que era deles que Jesus falava; 46 e ainda que procurassem prendê-lo, *Mt 21.26temeram o povo, porque este o considerava como *Mt 21.11profeta.

1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své, 2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně. 3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je. 4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: 5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené. 6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš, 7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili. 8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu. 9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech. 10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento? 11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského. 12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel, 13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou. 14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je. 15 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se. 16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu? 17 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal. 18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl. 19 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. 20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten! 21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se. 22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete. 23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal? 24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím. 25 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu? 26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka. 27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím. 28 Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej. 29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel. 30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel. 31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího. 32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu. 33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole. 34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její. 35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali. 36 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též. 37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého. 38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho. 39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili. 40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm? 41 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými. 42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. 43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho. 44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej. 45 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil. 46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.