Mateus 12

Jesus é senhor do sábado

1 *Mt 12.1-8;Mc 2.23-28;Lc 6.1-5Naquele tempo, em um sábado, passou Jesus pelas searas; e seus discípulos, tendo fome, começaram a *Dt 23.25colher espigas e a comer. 2 Os fariseus, vendo isso, disseram-lhe: Teus discípulos estão fazendo o que *cp.Mt 12.10;Lc 13.14;14.3;Jo 5.10;7.23;9.16não é lícito fazer nos sábados. 3 Ele, porém, lhes disse: *1Sm 21.6Não lestes o que fez Davi, quando ele e seus companheiros tiveram fome? 4 Como entrou na Casa de Deus, e como eles comeram os pães da proposição, os quais não lhe era lícito comer, nem aos seus companheiros, mas somente aos sacerdotes? 5 *Nm 28.9-10Ou não lestes na Lei que aos sábados os sacerdotes no templo violam o sábado e ficam sem culpa? 6 Digo-vos, porém: Aqui está o que é *Mt 12.41-42maior que o templo. 7 *Os 6.6Mas, se vós tivésseis conhecido o que significa: Misericórdia quero e não holocaustos, não teríeis condenado os inocentes. 8 Pois *vd.Mt 8.20;12.32,40o Filho do Homem é senhor do sábado.

A cura de um homem que tinha seca uma das mãos. Trama contra a vida de Jesus

9 *Mt 12.9-14;Mc 3.1-6;Lc 6.6-11Tendo Jesus partido daquele lugar, entrou na sinagoga deles. 10 Achava-se ali um homem que tinha seca uma das mãos. Para poderem acusar a Jesus, perguntaram-lhe: *cp.Mt 12.2;Lc 13.14;14.3;Jo 5.10;7.23;9.16É lícito curar nos sábados? 11 Ele respondeu: Qual de vós, tendo uma ovelha, se ela, ao sábado, cair em uma cova, não lançará mão dela para tirá-la? 12 *cp.Mt 10.31Ora, quanto mais vale um homem que uma ovelha? Logo, é lícito fazer o bem nos sábados. 13 Então, disse ao homem: Estende a mão. Ele a estendeu, e a mão ficou sã como a outra. 14 Mas os fariseus saíram dali *Mt 26.4;Mc 14.1;Lc 22.2; cp.Jo 7.30,44;8.59;10.31,39;11.53e tramaram o modo de tirar-lhe a vida.

Jesus retira-se

15 Jesus, sabendo isso, retirou-se daquele lugar. Muitos o acompanharam; 16 e ele *vd.Mt 4.23curou a todos, *vd.Mt 8.4advertindo-lhes que não o dessem a conhecer;

17 para se cumprir o que foi dito, pelo profeta Isaías:

18 *Is 42.1ss.Eis aqui o meu servo que escolhi,

*Mt 3.17;17.5o meu amado em quem a minha alma se agrada

*Lc 4.18;Jo 3.34Sobre ele porei o meu Espírito,

e ele anunciará o juízo aos gentios.

19 Não contenderá, nem clamará,

nem ouvirá alguém a sua voz nas ruas.

20 Não esmagará a cana quebrada,

nem apagará a torcida que fumega,

até que faça triunfar o juízo.

21 *Rm 15.12Em seu nome, esperarão os gentios.

A cura de um endemoninhado, cego e mudo. A blasfêmia dos fariseus. Jesus defende-se

22 *Mt 12.22,24;Lc 11.14-15; cp.Mt 9.32,34Então lhe trouxeram um *vd.Mt 4.24endemoninhado, cego e mudo; e ele o curou, de modo que o mudo falava e via. 23 Toda a multidão, admirada, dizia: É este, porventura, *vd.Mt 9.27o filho de Davi? 24 Mas os fariseus, ouvindo isso, disseram: Este não expele os demônios senão *vd.Mt 9.34por *vd.Mt 10.25Belzebu, chefe dos demônios. 25 *Mt 12.25-29;Mc 3.23-27;Lc 11.17-22Jesus, *vd.Mt 9.4porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Todo reino dividido contra si mesmo será desolado, e toda cidade ou casa dividida contra si mesma não subsistirá. 26 *vd.Mt 4.10Se Satanás expele a Satanás, está dividido contra si mesmo; como, então, subsistirá o seu reino? 27 Se eu expulso os demônios *vd.Mt 9.34por *vd.Mt 10.25Belzebu, *cp.At 19.13por quem os expelem vossos filhos? Por isso, eles mesmos serão os vossos juízes. 28 Mas, se pelo Espírito de Deus eu expulso os demônios, logo é chegado a vós o reino de Deus. 29 Como pode alguém entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens, sem primeiro amarrá-lo? E então lhe saqueará a casa. 30 *Lc 11.23; cp.Mc 9.40;Lc 9.50Quem não é comigo é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha. 31 *Mt 12.31-32; cp.Mc 3.28-30;Lc 12.10Por isso, vos declaro: todo pecado e blasfêmia serão perdoados aos homens, mas a blasfêmia contra o Espírito não lhes será perdoada. 32 Ao que disser alguma palavra contra o Filho do Homem, isso lhe será perdoado; porém ao que falar contra o Espírito Santo, não lhe será perdoado, nem *Mc 10.30;Lc 16.8;18.30;20.34-35;Ef 1.21;1Tm 6.17;2Tm 4.10;Tt 2.12;Hb 6.5; vd.Mt 13.22,39neste mundo, nem no vindouro. 33 Reconhecei que a árvore é boa, e o seu fruto, bom ou que a árvore é má, e o seu fruto, mau; porque *vd.Mt 7.16pelo fruto se conhece a árvore. 34 *Mt 3.7;23.33Raça de víboras, como podeis falar coisas boas, sendo maus? *Mt 12.34-35; cp.Lc 6.45;Mt 15.18;Ef 4.29;Tg 3.2-12;1Sm 24.13Porque a boca fala o de que está cheio o coração. 35 O homem bom tira boas coisas do seu bom tesouro, e o homem mau tira más coisas do seu mau tesouro. 36 Digo-vos que de toda palavra ociosa que falarem os homens, dela darão conta *vd.Mt 10.15no dia de juízo; 37 porque pelas tuas palavras serás justificado e pelas tuas palavras serás condenado.

Os escribas e fariseus pedem um sinal

38 Então, alguns escribas e fariseus disseram: Mestre, *Mt 16.1;Mc 8.11-12;Lc 11.16;Jo 2.18;6.30; cp.1Co 1.22queremos ver algum milagre feito por ti. 39 Ele, porém, replicou: *Mt 12.39-42;Lc 11.29-32; cp.Mt 16.4Uma geração má e adúltera pede um sinal; e nenhum sinal se lhe dará, senão o do profeta Jonas. 40 Pois assim como *Jn 1.17Jonas esteve três dias e três noites no ventre do grande peixe, assim *vd.Mt 8.20o Filho do Homem estará *vd.Mt 16.21três dias e três noites no coração da terra. 41 Os *Jn 1.2ninivitas se levantarão no juízo juntamente com esta geração e a condenarão, porque *Jn 3.5se arrependeram com a pregação de Jonas; e aqui está quem é *Mt 12.6,42maior do que Jonas. 42 A *1Rs 10.1;2Cr 9.1rainha do Sul se levantará no juízo juntamente com esta geração e a condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão; e aqui está quem é *Mt 12.6,41maior do que Salomão. 43 *Mt 12.43-45;Lc 11.24-26Mas, quando o espírito imundo tiver saído de um homem, anda por lugares áridos, buscando repouso, e não o acha. 44 Então, diz: Voltarei para minha casa donde saí; e, ao chegar, acha-a desocupada, varrida e ornada. 45 Depois, vai e leva consigo mais sete espíritos piores do que ele, e ali entram e habitam; *2Pe 2.20e o último estado daquele homem fica sendo pior do que o primeiro. Assim também acontecerá a esta geração perversa.

A família de Jesus

46 *Mt 12.46-50;Mc 3.31-35;Lc 8.19-21Enquanto ele ainda falava à multidão, achavam-se da parte de fora *Mt 1.18;2.11ss.;13.55;Lc 1.43;2.33-34,48,51;Jo 2.1,5,12;19.25s.;At 1.14sua mãe e *Mt 13.55;Mc 6.3;Jo 2.12;7.3,5,10;At 1.14;1Co 9.5; cp.Gl 1.19seus irmãos, procurando falar-lhe. 47 Alguém lhe disse: Tua mãe e teus irmãos estão lá fora e procuram falar-te. 48 Mas ele respondeu ao que lhe falava: Quem é minha mãe e quem são meus irmãos? 49 Estendendo a mão para seus discípulos, exclamou: Eis minha mãe e meus irmãos! 50 Pois aquele que fizer a vontade de meu Pai que está nos céus, esse é meu irmão, irmã e mãe.

1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti. 2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční. 3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? 4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím? 5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu? 6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám. 7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných. 8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního. 9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich. 10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali. 11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí? 12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti. 13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá. 14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili. 15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky. 16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali, 17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: 18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. 19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho. 20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství. 21 A ve jménu jeho národové doufati budou. 22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl. 23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův? 24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským. 25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane. 26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho? 27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou. 28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží. 29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl? 30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť. 31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem. 32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. 33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán. 34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví. 35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. 36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný. 37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen. 38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti. 39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka. 40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. 41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto. 42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun. 43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí: 44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený. 45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení. 46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti. 47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti. 48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji? 49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji. 50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.