Mateus 20

1 *vd.Mt 13.24Pois o reino dos céus é semelhante a um proprietário, que saiu de madrugada a assalariar trabalhadores para a sua *Mt 21.28,33vinha. 2 Feito com os trabalhadores o ajuste de um denário por dia, mandou-os para a sua vinha. 3 Tendo saído cerca da hora terceira, viu estarem outros na praça desocupados, 4 e disse-lhes: Ide também vós para a minha vinha, e vos darei o que for justo. Eles foram. 5 Saiu outra vez cerca da hora sexta e da nona, e fez o mesmo. 6 Cerca da undécima, saiu e achou outros que lá estavam, e perguntou-lhes: Por que estais aqui todo o dia desocupados? 7 Responderam-lhe: Porque ninguém nos assalariou. Disse-lhes: Ide também vós para a minha vinha. 8 *Lv 19.13À tarde disse o dono da vinha ao seu *cp.Lc 8.3administrador: Chama os trabalhadores e paga-lhes o salário, começando pelos últimos e acabando pelos primeiros. 9 Tendo chegado os que tinham sido assalariados cerca da undécima hora, receberam um denário cada um. 10 Vindo os primeiros, pensavam que haviam de receber mais; porém receberam igualmente um denário cada um. 11 Ao receberem-no, murmuravam contra o proprietário, 12 alegando: Estes últimos trabalharam somente uma hora, e os igualaste a nós, que suportamos o peso do dia e *cp.Jn 4.8;Lc 12.55;Tg 1.11o calor extremo. 13 Mas o proprietário disse a um deles: *Mt 22.12;26.50Meu amigo, não te faço injustiça; não ajustaste comigo um denário? 14 Toma o que é teu, e vai-te embora; pois quero dar a este último tanto como a ti. 15 Não me é lícito fazer o que me apraz do que é meu? Acaso o teu *vd.Mt 6.23;Mc 7.22; cp.Dt 15.9olho é mau, porque eu sou bom. 16 Assim os *vd.Mt 19.30últimos serão primeiros, e os primeiros serão últimos.

Jesus ainda outra vez prediz a sua morte e ressurreição

17 *Mt 19.17-19;Mc 10.32-34;Lc 18.31-33Estando Jesus para subir a Jerusalém, chamou à parte os doze e, em caminho lhes disse: 18 Eis que subimos a Jerusalém, e o Filho do Homem *vd.Mt 16.21será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas; eles o condenarão à morte 19 *Mt 27.2; cp.At 2.23;3.13;4.27;21.11e o entregarão aos gentios para ser escarnecido, açoitado e crucificado, e ao terceiro dia ressuscitará.

O pedido da mãe de Tiago e João

20 *Mt 19.20-28;Mc 10.35-45Então se chegou a ele a mulher *Mt 4.21;10.2de Zebedeu com seus filhos, *vd.Mt 8.2adorando-o e pedindo-lhe um favor. 21 Jesus perguntou-lhe: Que queres? Ela respondeu: Manda que estes meus dois filhos *cp.Mt 19.28se assentem, um à tua direita, e outro à tua esquerda, no teu reino. 22 Mas ele replicou: Não sabeis o que pedis. Podeis *Mt 26.39,42;Lc 22.42;Jo 18.11; cp.Is 51.17,22;Jr 49.12beber o cálice que eu estou para beber? Responderam eles: Podemos: 23 Ele lhes disse: *cp.At 12.2;Ap 1.9Na verdade, haveis de beber o meu cálice; mas o tomar assento à minha direita ou à minha esquerda não me pertence concedê-lo, *vd.Mt 13.11porém será dado àqueles para quem está *Mt 25.34destinado por meu Pai. 24 Ouvindo isso os dez, indignaram-se contra os dois irmãos. 25 *Mt 19.25-28; cp.Lc 22.25-27Mas Jesus chamou-os a si e disse: Sabeis que os governadores dos gentios dominam os seus vassalos, e sobre eles os grandes exercem autoridade. 26 Não é assim entre vós. *Mt 23.11;Mc 9.35;10.43Mas quem quiser tornar-se grande entre vós, será esse o que vos sirva; 27 e quem quiser ser o primeiro entre vós, será esse o vosso servo. 28 É assim que *vd.Mt 8.20o Filho do Homem *cp.Mt 26.28;Jo 13.13ss.;2Co 8.9;Fp 2.7;1Tm 2.6;Tt 2.14;Hb 9.28;Ap 1.5não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate de muitos.

A cura de dois cegos de Jericó

29 *Mt 20.29-34;Mc 10.46-52;Lc 18.35-43; cp.Mt 9.27-31Saindo eles de Jericó, acompanhou a Jesus uma grande multidão. 30 Dois cegos, sentados à beira do caminho, sabendo que Jesus passava, clamaram: Senhor, *vd.Mt 9.27filho de Davi, tem compaixão de nós! 31 A multidão mandou que se calassem, mas eles clamavam cada vez mais: Tem compaixão de nós, Senhor, *Mt 19.30filho de Davi! 32 Jesus, parando, chamou-os e perguntou-lhes: Que desejais que eu vos faça? 33 Responderam: Senhor, que se nos abram os olhos. 34 Jesus, condoído, tocou-lhes os olhos; no mesmo instante, recuperaram a vista e seguiram-no.

1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou. 2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou. 3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce. 4 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám. 5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též. 6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce? 7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete. 8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních. 9 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi. 10 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi. 11 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce: 12 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko. 13 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou. 14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě. 15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem? 16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. 17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim: 18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt. 19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane. 20 Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho. 21 Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém. 22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme. 23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého. 24 A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry. 25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi. 26 Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš. 27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník; 28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé. 29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký. 30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův. 31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův. 32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil? 33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše. 34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.