Mateus 26

O plano para tirar a vida a Jesus

1 *vd.Mt 7.28Tendo Jesus acabado todo esse discurso, disse a seus discípulos: 2 *Mt 26.2-5;Mc 14.1-2;Lc 22.1-2Sabeis que, de hoje a dois dias, celebrar-se-á *Jo 11.55;13.1a Páscoa; e o Filho do Homem será entregue para ser crucificado. 3 *Jo 11.47Depois, se reuniram os principais sacerdotes e os anciãos do povo no *Mt 26.58,69;Mc 14.54,66;15.16;Lc 11.21;22.55;Jo 18.15; cp.Mt 27.27pátio da casa do sumo sacerdote, chamado *Mt 26.57;Lc 3.2;Jo 11.49;18.13-14,24,28;At 4.6Caifás, 4 e *vd.Mt 12.14deliberaram prender a Jesus à traição e tirar-lhe a vida. 5 Mas diziam: Durante a festa, não, *Mt 27.24para que não haja tumulto entre o povo.

Jesus ungido em Betânia

6 *Mt 26.6-13;Mc 14.3-9; cp.Jo 12.1-8;Lc 7.37-39Estando Jesus em *vd.Mt 21.7Betânia, na casa de Simão, o leproso, 7 chegou-se a ele uma mulher que trazia um vaso de alabastro com precioso perfume e lho derramou sobre a cabeça, quando ele estava à mesa. 8 Vendo isso, seus discípulos indignaram-se e disseram: 9 Para que este desperdício? Pois o perfume podia ser vendido por muito dinheiro e ser este dado aos pobres. 10 Mas Jesus, percebendo isso, disse-lhes: Por que molestais essa mulher? Ela me fez uma boa obra. 11 Pois *Mc 14.7;Jo 12.8;Dt 15.11os pobres, sempre os tendes convosco, mas a mim nem sempre me tendes; 12 derramando ela este perfume sobre o meu corpo, fê-lo *vd.Jo 19.40para a minha sepultura. 13 Em verdade vos digo *Mc 14.9que, onde quer que for pregado em todo o mundo este evangelho, será também contado para memória sua o que ela fez.

O pacto da traição

14 *Mt 26.14-16;Mc 14.10-11;Lc 22.3-6Então, um dos doze, chamado *Mt 10.4;26.25,47;Mt 27.3;Jo 6.71;12.4;13.26;At 1.16Judas Iscariotes, procurou os principais sacerdotes 15 e lhes disse: Que me quereis dar, e eu vo-lo entregarei? *cp.Zc 11.12;Êx 21.32Eles lhe pesaram trinta moedas de prata. 16 Desde então, Judas buscava oportunidade para o entregar.

Os discípulos preparam a Páscoa

17 *Mt 26.17-19;Mc 14.12-16;Lc 22.7-13No primeiro dia dos *Êx 12.18-20Pães Asmos, vieram os discípulos a Jesus perguntar-lhe: Onde queres que façamos os preparativos para comeres a Páscoa? 18 Respondeu-lhes: Ide à cidade ter com *Mc 14.13;Lc 22.10certo homem e dizei-lhe que o Mestre diz: *cp.Jo 7.6,8O meu tempo está próximo; em tua casa celebrarei a Páscoa com meus discípulos. 19 Eles fizeram como Jesus lhes havia ordenado, e prepararam a Páscoa.

O traidor é indicado

20 *Mt 26.20-24;Mc 14.17-21À tarde, estava ele sentado à mesa com os doze discípulos. 21 Enquanto comiam, declarou Jesus: *Lc 22.21-23;Jo 13.21s.Em verdade vos digo que um de vós me trairá. 22 Eles, muitíssimo contristados, começaram um por um a perguntar-lhe: Porventura sou eu, Senhor? 23 Ele respondeu: *Jo 13.26; cp.Mt 18O que põe comigo a mão no prato, este é o que me trairá. 24 O Filho do Homem vai-se, *Mt 26.31,54,56;Mc 9.12;Lc 24.25-27,46;At 17.2s.;26.22s.;1Co 15.3;1Pe 1.10s.segundo está escrito a seu respeito, mas ai daquele por quem o Filho do Homem é traído! *Mc 14.21; cp.Mt 18.7Melhor fora para esse homem se não houvesse nascido. 25 *Mt 26.14Judas, que o traiu, perguntou: Porventura sou eu, *vd.Mt 23.7,10Mestre? Respondeu-lhe Jesus: *Mt 26.64;Mt 27.11;Lc 22.70Tu o disseste.

A ceia do Senhor

26 *Mt 26.26-29;Mc 14.22-25;Lc 22.17-20;1Co 11.23-25; cp.1Co 10.16Estando eles comendo, tomou Jesus o pão e, *vd.Mt 14.19tendo dado graças, partiu-o e deu aos discípulos, dizendo: Tomai e comei; este é o meu corpo. 27 Tomando o cálice, rendeu graças e deu-lho, dizendo: Bebei dele todos; 28 porque *cp.Hb 9.20este é o meu sangue, o sangue da aliança, que é derramado por *vd.Mt 20.28muitos para remissão de pecados. 29 Mas digo-vos que, desta hora em diante, não beberei deste fruto da videira, até aquele dia em que o hei de beber, novo, convosco no reino de meu Pai.

30 *Mt 26.30-35;Mc 14.26,31;Lc 22.31-34Tendo cantado um hino, saíram para o *vd.Mt 21.1monte das Oliveiras.

Pedro é avisado

31 Então lhes disse Jesus: A todos vós *vd.Mt 11.6;Zc 13.7serei esta noite uma pedra de tropeço, pois está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho *cp.Jo 16.32ficarão dispersas; 32 mas, depois que eu ressuscitar, *Mt 28.7,10,16;Mc 16.7irei adiante de vós para a Galileia. 33 Disse-lhe Pedro: Ainda que sejas para todos uma pedra de tropeço, nunca o serás para mim. 34 Declarou-lhe Jesus: *Jo 13.38;Mt 26.75Em verdade te digo que *cp.Mc 14.30esta noite, antes de cantar o galo, três vezes me negarás. 35 Replicou-lhe Pedro: *Jo 13.37Ainda que me seja necessário morrer contigo, de nenhum modo te negarei. Todos os discípulos disseram o mesmo.

Jesus em Getsêmani

36 *Mt 26.36-46;Mc 14.32-42;Lc 22.40-46Em seguida, foi Jesus com eles a um lugar chamado *Mc 14.32; cp.Lc 22.39;Jo 18.1Getsêmani e disse a seus discípulos: Sentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar. 37 Levando consigo a *Mt 17.1;Mc 5.37; cp.Mt 4.21Pedro e aos dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e angustiar-se. 38 Então lhes disse: *Jo 12.27A minha alma está numa tristeza mortal; ficai aqui e *Mt 26.40-41vigiai comigo. 39 Adiantando-se um pouco, prostrou-se com o rosto em terra e orou: Pai meu, se é possível, passe de mim *vd.Mt 20.22este cálice; *Mt 26.42;Mc 14.36;Lc 22.42;Jo 6.38todavia, não seja como eu quero, mas como tu queres. 40 Depois, voltou para seus discípulos e, encontrando-os dormindo, perguntou a Pedro: Nem ao menos *Mt 26.38uma hora pudestes vigiar comigo? 41 Vigiai e orai, para que não entreis em tentação; o *Mc 14.38espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca. 42 Tornando a retirar-se, orou: Pai meu, se este cálice não pode passar sem que eu o beba, faça-se a tua vontade. 43 Voltando outra vez, encontrou-os dormindo, porque estavam com os olhos pesados. 44 Deixando-os novamente, foi orar pela terceira vez, repetindo as mesmas palavras. 45 Então, voltou para os discípulos, dizendo-lhes: Agora, dormi e descansai; *Mc 14.41;Jo 12.27;13.1está próxima a hora, e o Filho do Homem está sendo traído nas mãos de pecadores. 46 Levantai-vos, vamo-nos! Pois o que me trai se aproxima.

Jesus é preso

47 *Mt 26.47-56;Mc 14.43-50;Lc 22.47-53;Jo 18.3-11Enquanto ele ainda falava, chegou *Mt 26.14Judas, um dos doze, e, com ele, uma grande multidão armada de espadas e varapaus, enviada pelos principais sacerdotes e pelos anciãos do povo. 48 O traidor lhes havia dado um sinal, dizendo: Aquele a quem eu beijar, esse é que é; prendei-o. 49 No mesmo instante, chegou-se a Jesus e disse: Salve, *vd.Mt 23.7;26.25Mestre! E o beijou. 50 Jesus perguntou-lhe: *Mt 20.13;22.12Amigo, a que vieste? Nisto se aproximou a escolta e, pondo as mãos em Jesus, prendeu-o. 51 *cp.Jo 18.10;Mc 14.47;Lc 22.50Um dos que estavam com Jesus estendeu a mão, puxou da *Lc 22.38espada e, dando um golpe no servo do sumo sacerdote, decepou-lhe uma orelha. 52 Então, Jesus lhe disse: Embainha a tua espada *cp.Gn 9.6;Ap 13.10pois todos os que tomam a espada morrerão à espada. 53 Acaso pensas que não posso rogar a meu Pai, e que ele não me mandará neste momento mais de doze *cp.Mc 5.9,15;Lc 8.30legiões de *cp.Mt 4.11anjos? 54 Como, pois, *Mt 26.24se cumpririam as Escrituras, que dizem que assim deve acontecer? 55 Naquela hora, disse Jesus à multidão: Viestes armados de espadas e varapaus para me prender, como se eu fora salteador? Todos os dias, *cp.Mc 12.35;14.49;Lc 4.20;19.47;20.1;21.37;Jo 7.14,28;8.2,20;18.20sentado no templo, eu ensinava, e não me prendestes. 56 Mas tudo isso aconteceu para que se cumprissem as Escrituras dos profetas. Então, todos os discípulos o deixaram e fugiram.

Jesus perante o Sinédrio

57 *Mt 26.57-68;Mc 14.53-65;Jo 18.12-13,19-24Aqueles que tinham prendido a Jesus levaram-no à casa *Mt 26.3de Caifás, sumo sacerdote, onde se haviam reunido os escribas e os anciãos. 58 *cp.Jo 18.15Pedro, porém, o ia seguindo de longe até *Mt 26.3o pátio da casa do sumo sacerdote e, entrando, sentou-se entre *Mt 5.25;Jo 7.32,45s.;18.3, etc.;19.6;At 5.22,26os oficiais de justiça para ver o fim. 59 Os principais sacerdotes e todo o *vd.Mt 5.22Sinédrio buscavam algum falso testemunho contra Jesus, para o entregarem à morte; 60 e não o acharam, não obstante se terem apresentado muitas testemunhas falsas. Mas, afinal, compareceram *Dt 19.15duas, afirmando: 61 Ele disse: *Mt 27.40;Mc 14.53;15.29;Jo 2.19; cp.At 6.14Posso destruir o santuário de Deus e reedificá-lo em três dias. 62 Levantando-se o sumo sacerdote, perguntou: Nada respondes? Que é o que estes depõem contra ti? 63 Jesus, porém, *Mt 27.12,14;Jo 19.9conservou-se calado. *Mt 26.63-66; cp.Lc 22.67-71O sumo sacerdote disse-lhe: *Lv 5.1Eu te conjuro *vd.Mt 16.16pelo Deus vivo que nos digas se tu és o Cristo, *vd.Mt 4.3o Filho de Deus. 64 Respondeu Jesus: *Mt 26.25Tu o disseste; contudo, vos declaro que vereis mais tarde o Filho do Homem sentado à direita do Todo-Poderoso e *vd.Mt 16.27s.vindo sobre as nuvens do céu. 65 Então, o sumo sacerdote *Mc 14.63;Nm 14.6;At 14.14rasgou as suas vestes, dizendo: Blasfemou! Acabais de ouvir agora mesmo a blasfêmia. 66 Que vos parece? Responderam eles: *Lv 24.16;Jo 19.7É réu de morte. 67 *Mt 26.67-68; cp.Lc 22.63-65;Jo 18.22Então, uns lhe *Mt 27.30;Mc 10.34cuspiram no rosto e lhe deram punhadas, e outros o esbofetearam, 68 dizendo: *Mc 14.65;Lc 22.64Adivinha-nos, ó Cristo, quem é o que te deu?

Pedro nega a Jesus

69 *Mt 26.69-75;Mc 14.66-72;Lc 22.55-62;Jo 18.16-18,25-27Entretanto, Pedro estava sentado fora *Mt 26.3no pátio; e uma criada, aproximando-se, disse-lhe: Também tu estavas com Jesus, o galileu. 70 Mas ele o negou diante de todos, exclamando: Não sei o que dizes. 71 Saindo para o alpendre, uma outra viu-o e disse aos que ali se achavam: Este também estava com Jesus, o nazareno. 72 Outra vez, Pedro o negou com juramento: Não conheço esse homem. 73 Logo depois, se aproximaram de Pedro os que ali estavam e disseram-lhe: Também tu és, certamente, um deles, pois até *Mc 14.70;Lc 22.59; cp.Jo 18.26a tua fala o revela. 74 Então, começou a praguejar e a jurar: Não conheço esse homem. Imediatamente, cantou o galo. 75 Pedro lembrou-se das palavras que Jesus proferira: *Mt 26.34Antes de cantar o galo, três vezes me negarás; e, saindo dali, chorou amargamente.

1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým: 2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován. 3 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš. 4 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali. 5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu. 6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného, 7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem. 8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato? 9 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým. 10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou. 11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. 12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila. 13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její. 14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský, 15 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných. 16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil. 17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka? 18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Èas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými. 19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka. 20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti. 21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí. 22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane? 23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí. 24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten. 25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl. 26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. 27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni. 28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů. 29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého. 30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou. 31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda. 32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee. 33 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším. 34 Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. 35 Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili. 36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto. 37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti. 38 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou. 39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš. 40 I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou? 41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno. 42 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá. 43 I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy. 44 A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje. 45 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných. 46 Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje. 47 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu. 48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej. 49 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej. 50 I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho. 51 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho. 52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou. 53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů? 54 Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti? 55 V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. 56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli. 57 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli. 58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec. 59 Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali, 60 I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové, 61 A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti. 62 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí? 63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží? 64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských. 65 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho. 66 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti. 67 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili, 68 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil? 69 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským. 70 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš. 71 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským. 72 A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka. 73 A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí. 74 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval. 75 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.