Mateus 10

A missão dos doze apóstolos

1 *Mc 3.13-15;6.7Depois de reunir Jesus os seus doze discípulos, deu-lhes poder sobre os espíritos imundos, para os expelirem e para *cp.Mt 9.35;Lc 9.1curarem todas as doenças e enfermidades.

Os seus nomes

2 *Mt 10.2-4;Mc 3.16-19;Lc 6.14-16;At 1.13Ora, os nomes dos doze apóstolos são estes: O primeiro, *vd.Mt 4.18Simão, que também se chama Pedro, e André, seu irmão; *Mt 4.21Tiago e João, filhos de Zebedeu; 3 *cp.Jo 1.45ss.Filipe e Bartolomeu; *Jo 11.16;14.5;20.24ss.;21.2Tomé e *vd.Mt 9.9Mateus, o publicano; *Mc 15.40Tiago, filho de Alfeu, e *Mc 3.18; cp.Lc 6.16;At 1.13Tadeu; 4 Simão, o zelote, e *Lc 22.3;Jo 6.71;13.2,26; cp.Mt 26.14Judas Iscariotes, que o traiu.

As instruções que Jesus lhes deu

5 *Mc 6.7;Lc 9.2A esses doze enviou Jesus, dando-lhes estas instruções: Não ireis aos gentios, nem entrareis nas cidades dos *2Rs 17.24ss.;Lc 9.52;10.33;17.16;Jo 4.9,39s.;8.48;At 8.25samaritanos; 6 mas ide, antes, *Mt 15.24às ovelhas perdidas da casa de Israel. 7 Pondo-vos a caminho, pregai que *vd.Mt 3.2está próximo o reino dos céus. 8 Curai os enfermos, ressuscitai os mortos, limpai os leprosos, expeli os demônios; de graça recebestes, de graça dai. 9 *Mt 10.9-15;Mc 6.8-11;Lc 9.3-5;10.4-12; cp.Mt 22.35Não vos provereis de ouro, nem de prata, nem de cobre nas vossas bolsas; 10 nem de alforje para o caminho, nem de duas túnicas, nem de calçado, nem de bordão; pois *1Co 9.14;1Tm 5.18digno é o trabalhador do seu alimento. 11 Em qualquer cidade ou aldeia em que entrardes, indagai quem nela é digno; e aí ficai até vos retirardes. 12 Ao entrardes na casa, *1Sm 25.6; cp.Sl 122.7-8saudai-a; 13 se ela for digna, desça sobre ela a vossa paz; mas, se o não for, torne para vós a vossa paz. 14 Se alguém não vos receber, nem ouvir as vossas palavras, ao sairdes daquela casa ou daquela cidade, *At 13.51sacudi o pó dos vossos pés. 15 Em verdade vos digo que, *Mt 11.22,24;12.36;At 17.31;2Pe 2.9;3.7;1Jo 4.17;Jd 6; cp.Mt 7.22;1Ts 5.4;Hb 10.25no dia de juízo, *Mt 11.22,24haverá menos rigor para a terra de *Mt 11.24;2Pe 2.6;Jd 7Sodoma e de Gomorra do que para aquela cidade.

As admoestações

16 *Lc 10.3Eu vos envio como ovelhas no meio de lobos; sede, pois, *Gn 3.1;Rm 16.19; cp.Mt 24.45prudentes como as serpentes *cp.Os 7.11e simples como as pombas. 17 Guardai-vos, porém, dos homens; porque vos entregarão aos *vd.Mt 5.22tribunais e vos açoitarão *Mt 23.34;Mc 13.9;At 5.40;22.19;26.11; cp.Lc 12.11nas suas sinagogas; 18 por minha causa sereis levados à presença dos governadores e dos reis, para lhes servir de testemunho, a eles e aos gentios. 19 Mas, *Mt 10.19-22;Mc 13.11-13;Lc 21.12-17quando vos entregarem, *cp.Mt 6.25não cuideis como ou o que haveis de falar, porque naquela hora vos será dado o que haveis de dizer. 20 Pois *Lc 12.12; cp.At 4.8;13.9;2Co 13.3não sois vós os que falais, mas é o Espírito de vosso Pai o que fala em vós. 21 *Mt 10.35-36Irmãos entregarão à morte a irmãos, e pais, a filhos; filhos se levantarão contra seus pais e os farão morrer. 22 *Mt 24.9; cp.Jo 15.18ss.Sereis odiados de todos por causa do meu nome; mas *Mt 24.13quem perseverar até o fim, esse será salvo. 23 Quando, porém, *Mt 23.34vos perseguirem numa cidade, fugi para outra; porque em verdade vos digo que não acabareis de percorrer as cidades de Israel, *vd.Mt 16.27s.antes que venha o Filho do Homem.

Os estímulos

24 *Lc 6.40;Jo 13.16;15.20Não é o discípulo mais que o seu mestre, nem o servo mais que o seu senhor. 25 Basta ao discípulo ser como o seu mestre, e ao servo, como o seu senhor. *cp.Mt 9.34Se chamaram *2Rs 1.2;Mt 12.24,27;Mc 3.22;Lc 11.15,18-19Belzebu ao dono da casa, quanto mais aos seus domésticos? 26 *Mt 10.26-33;Lc 12.2-9Portanto, não os temais; *Mc 4.22;Lc 8.17;12.2pois nada há encoberto que se não venha a descobrir; nem oculto, que se não venha a saber. 27 *Lc 12.3O que vos digo às escuras, dizei-o às claras; e o que se vos diz ao ouvido, proclamai-o *cp.Mt 24.17dos eirados. 28 Não temais aos que matam o corpo, mas não podem matar a alma; *Hb 10.31temei, antes, aquele que pode fazer perecer na *Mt 10.22Geena tanto a alma como o corpo. 29 *cp.Lc 12.6Não se vendem dois passarinhos por um asse*Moeda que valia cerca de 30 réis.? e nenhum deles cairá no chão senão pela vontade de vosso Pai. 30 Quanto a vós, *Lc 21.18; cp.1Sm 14.45;2Sm 14.11;1Rs 1.52;At 27.34até os cabelos da vossa cabeça estão todos contados. 31 Não temais, pois; *cp.Mt 12.12mais valeis vós que muitos passarinhos. 32 Portanto, todo aquele que me confessar diante dos homens, também *Ap 3.5; cp.Lc 12.8eu o confessarei diante de meu Pai, que está nos céus; 33 *2Tm 2.12; cp.Mc 8.38;Lc 9.26mas aquele que me negar diante dos homens, também eu o negarei diante de meu Pai, que está nos céus.

As dificuldades

34 *Mt 10.34-35;Lc 12.51-53Não penseis que vim trazer paz à terra; não vim trazer paz, mas espada. 35 Pois vim causar *Mt 10.21;Mq 7.6divisão entre o filho e seu pai, entre a filha e sua mãe e entre a nora e sua sogra. 36 Assim, os inimigos do homem serão os da sua própria casa. 37 *Lc 14.26Quem ama seu pai ou sua mãe mais do que a mim não é digno de mim; quem ama seu filho ou sua filha mais do que a mim, não é digno de mim; 38 *Mt 16.24;Mc 8.34;Lc 9.23;14.27e aquele que não toma a sua cruz e não me segue não é digno de mim. 39 *Mt 16.25;Mc 8.35;Lc 9.24;17.33;Jo 12.25O que acha a sua vida perdê-la-á; mas o que perde a sua vida por minha causa achá-la-á.

As recompensas

40 *Lc 10.16;Jo 13.20; cp.Mt 18.5;Gl 4.14Aquele que vos recebe a mim me recebe; e *Mc 9.37;Lc 9.48; cp.Jo 12.44aquele que me recebe recebe aquele que me enviou. 41 Quem recebe um profeta, por ser profeta, receberá a recompensa de profeta; e quem recebe um justo, por ser justo, receberá a recompensa de justo. 42 *Mc 9.41; cp.Mt 25.40Aquele que der de beber, ainda que seja um copo de água fria, a um destes pequeninos, por ser meu discípulo, em verdade vos digo que de modo algum perderá a sua recompensa.

1 A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh. 2 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho, 3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus, 4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho. 5 Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte. 6 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského. 7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. 8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte. 9 Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte, 10 Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého. 11 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud. 12 A vcházejíce do domu, pozdravtež ho. 13 A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám. 14 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich. 15 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu. 16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice. 17 Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati. 18 Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům. 19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti. 20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás. 21 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je. 22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. 23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka. 24 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého. 25 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho? 26 Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti. 27 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích. 28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. 29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho. 30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou. 31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy. 32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích. 33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. 34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč. 35 Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její. 36 A nepřátelé člověka budou domácí jeho. 37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden. 38 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden. 39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. 40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal. 41 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme. 42 A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.