Provérbios 17

1 *Pv 15.17Melhor é um bocado de pão seco com tranquilidade

do que uma casa cheia de festins com rixas.

2 O servo que procede sabiamente dominará sobre *Pv 10.5;19.26o filho que causa vergonha;

e entre os irmãos repartirá a herança.

3 *Pv 27.21O crisol é para a prata, e o forno, para o ouro;

mas *Pv 15.11;1Cr 29.17;Sl 26.2;Jr 17.10;Ml 3.3Jeová prova os corações.

4 *Pv 14.15O malfeitor atende aos lábios perversos,

e o mentiroso dá ouvidos à língua maligna.

5 Quem zomba do *Pv 14.31pobre ultraja ao seu Criador;

e o que *Pv 24.17;Jó 31.29;Ob 12se alegra com a calamidade não ficará impune.

6 *Pv 13.22;Gn 48.11Os filhos dos filhos são a coroa dos velhos,

e a *Êx 20.12;Ml 1.6glória dos filhos são seus pais.

7 Não convém ao tolo o *Pv 24.7lábio excelente,

muito menos, ao príncipe, *Pv 12.22;Sl 31.18o lábio mentiroso.

8 Como pedra preciosa é o *Pv 21.14;Is 1.23;Am 5.12presente aos olhos de quem o recebe;

para onde quer que se volver, prosperará.

9 Quem *Pv 10.12;Tg 5.20;1Pe 4.8encobre a transgressão busca o amor;

mas quem a faz lembrar, *Pv 16.28separa amigos íntimos.

10 *Pv 9.9Uma repreensão entra mais profundamente no inteligente

do que cem açoites no insensato.

11 O homem mau só procura a rebelião.

Portanto, um mensageiro cruel será enviado contra ele.

12 É melhor encontrar-se uma *2Sm 17.8;Os 13.8ursa roubada dos filhos

do que o *Pv 29.9insensato enquanto está louco.

13 Quanto àquele que *Sl 35.12;109.5;Jr 18.20torna mal por bem,

*Pv 13.21;2Sm 12.10;1Rs 21.22não se apartará da sua casa o mal.

14 O princípio de contendas é como quando se dá saída às águas represadas.

Portanto, *Pv 20.3;25.8deixa a disputa, antes que haja rixas.

15 Quem *Pv 18.5;24.24;Êx 23.7;Is 5.23justifica ao perverso condena ao justo;

são ambos, tanto um como outro, abominação a Jeová.

16 De que serve na mão do tolo o preço para *Pv 23.23comprar a sabedoria,

visto que ele não tem entendimento?

17 *Pv 18.24;Rt 1.16O amigo ama em todo o tempo,

e para a angústia nasce o irmão.

18 O homem falto de entendimento *Pv 6.1;11.15;22.26compromete-se

e torna-se fiador na presença do seu vizinho.

19 *Pv 29.22Quem ama a contenda ama a transgressão;

aquele que *Pv 11.2;16.18;29.23faz alta a sua porta busca a destruição.

20 O perverso de coração *Pv 24.20não achará o bem;

e o que tem a *Tg 3.8língua dobre cairá no mal.

21 Aquele que *Pv 17.25;10.1;19.13gera a um estulto, para sua tristeza, o faz;

e o pai dum tolo não se alegra.

22 *Pv 15.13O coração alegre é bom remédio,

mas o espírito abatido *Sl 22.15seca os ossos.

23 O perverso recebe do regaço *Pv 17.8o presente,

*Êx 23.8;Mq 3.11;7.3para perverter as veredas da justiça.

24 *Pv 14.6A sabedoria é o alvo do inteligente,

mas os *Ec 2.14olhos do insensato estão nas extremidades da terra.

25 *Pv 19.13O filho insensato é a tristeza do pai

e a *Pv 10.1amargura da que o deu à luz.

26 Ao justo *Pv 17.15;18.5não é bom punir,

nem ferir aos nobres por causa da sua retidão.

27 Quem é *Pv 10.19;Tg 1.19moderado nas suas palavras tem conhecimento;

e o que tem *Pv 14.29espírito sereno é homem de inteligência.

28 Até o insensato, *Jó 13.5estando calado, é tido por sábio;

quando cerrar os seus lábios, é considerado prudente.

1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem. 2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví. 3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin. 4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. 5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.