Provérbios 19

1 *Pv 28.6Melhor é o pobre que *Pv 14.2;20.7;Sl 26.11anda na sua integridade

do que aquele que é perverso de lábios e tolo.

2 Não é bom *Pv 19.8proceder sem refletir,

e erra o alvo *Pv 21.5;28.20;29.20quem é precipitado.

3 A *Pv 11.3estultícia do homem subverte os seus caminhos

e é contra Jeová que o seu coração *Sl 37.7;Is 8.21se irrita.

4 *Pv 14.20As riquezas multiplicam muito os amigos,

mas *Pv 19.7o pobre está separado do seu amigo.

5 *Pv 19.9;21.28;Êx 23.1;Dt 19.16-19A testemunha falsa não ficará impune,

e quem *Pv 6.19profere mentira não escapará.

6 *Pv 29.26Muitos procurarão o favor do homem liberal,

e todos são amigos de quem *Pv 18.16;21.14espalha dádivas.

7 Todos os *Pv 19.4irmãos do pobre o aborrecem;

quanto mais se afastam dele *Sl 38.11os seus amigos!

*Pv 18.23Persegue-os com súplicas, mas eles já desapareceram.

8 Quem adquire a *Pv 19.2sabedoria ama a sua alma,

e quem guarda o entendimento *Pv 16.20achará o bem.

9 *Pv 19.5A testemunha falsa não ficará impune,

e quem profere mentiras perecerá.

10 O luxo *Pv 17.7;26.1;Ec 10.6-7não convém ao tolo,

muito menos, *Pv 30.22ao servo, dominar os príncipes.

11 *Pv 14.29;16.32A discrição do homem fá-lo tardio em irar-se,

e é a sua glória *Mt 5.44;Ef 4.32;Cl 3.13esquecer ofensas.

12 Como o bramido do leão, é *Pv 16.14;20.2a indignação do rei,

mas o seu *Pv 14.35favor é como o *Gn 27.28;Dt 33.28;Sl 133.3;Os 14.5;Mq 5.7orvalho sobre a erva.

13 *Pv 17.25O filho insensato é a calamidade do pai,

*Pv 21.9,19;27.15e as rixas da mulher são uma goteira contínua.

14 Casa e riquezas são *2Co 12.14herdadas dos pais,

mas a *Pv 18.22mulher sábia vem de Jeová.

15 *Pv 6.9-10;24.33A preguiça faz cair em profundo sono,

e a *Pv 10.4;20.4,13;23.21alma remissa padecerá fome.

16 Quem *Pv 16.17;Lc 10.28;11.28guarda os mandamentos guarda a sua alma,

mas aquele que *Pv 13.13;15.10não faz caso dos seus caminhos morrerá.

17 Quem *Pv 14.31;28.27;Dt 15.7-8;Ec 11.1-2;Mt 10.42;25.40;2Co 9.6-8;Hb 6.10se compadece do pobre empresta a Jeová,

que lhe retribuirá *Pv 12.14;Lc 6.38o seu benefício.

18 *Pv 13.24;23.13;29.15,17Castiga a teu filho, porque ainda há esperança,

e não consintas na sua destruição.

19 Quem se deixa levar pela cólera deve sofrer-lhe a pena,

porque, se o livrares, terás de o fazer de novo.

20 *Pv 4.1;8.33;12.15Ouve o conselho e recebe a instrução,

Para que sejas sábio nos teus últimos dias.

21 Muitos são os *Pv 16.1,9projetos no coração do homem,

mas o *Sl 33.10-11;Is 14.26-27desígnio de Jeová permanecerá.

22 O que faz um homem desejável é a sua benignidade.

Mais vale o pobre do que o mentiroso.

23 *Pv 14.27;1Tm 4.8O temor de Jeová conduz à vida;

aquele que a tem *Sl 25.13ficará satisfeito,

e mal nenhum *Pv 12.21;Sl 91.10o visitará.

24 *Pv 26.15O preguiçoso mete a mão *Mt 26.23;Mc 14.20no prato

e nem ao menos quer levá-la à boca.

25 *Pv 21.11Fere ao escarnecedor, e o simples aprenderá a prudência;

*Pv 9.8e repreende ao que tem entendimento, e crescerá na ciência.

26 Aquele que *Pv 28.24aflige a seu pai e faz fugir a sua mãe

*Pv 10.5;17.2é filho que causa vergonha e desonra.

27 Cessa, filho meu, de ouvir a instrução,

se é para te *Pv 10.17desviares das palavras do conhecimento.

28 A testemunha vil zomba da justiça,

e a boca dos perversos *Jó 15.16;20.12-13;34.7engole a iniquidade.

29 Aparelhados estão os juízos para os *Pv 9.12;Sl 1.1escarnecedores,

e os *Pv 10.13;18.6;26.3açoites, para as costas dos tolos.

1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen. 2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší. 3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho. 4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá. 5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče. 6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému. 7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich. 8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré. 9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne. 10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval. 11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění. 12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu. 13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá. 14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná. 15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude. 16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne. 17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu. 18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá. 19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš. 20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl. 21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí. 22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý. 23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá. 24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne. 25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění. 26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku. 27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje. 28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost. 29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.