1 Como a neve no verão e como a 1Sm 12.17chuva no tempo da ceifa,
assim a Pv 26.8honra não Pv 17.7convém ao tolo.
2 Como o Pv 27.8;Is 16.2pássaro no seu vaguear e como a andorinha no seu voar,
assim a Nm 23.8;Dt 23.5;2Sm 16.12maldição sem motivo não encontra pouso.
3 Sl 32.9O açoite para o cavalo, o freio para o jumento
Pv 10.13;19.29E a vara para as costas dos tolos.
4 Pv 23.9;29.9Não respondas ao louco segundo a sua loucura,
para que não te faças semelhante a ele.
5 Mt 16.1-4;21.24-27Responde ao louco segundo a sua loucura,
para que ele não seja Pv 3.7;28.11;Rm 12.16sábio aos seus olhos.
6 Os pés decepa, e o dano bebe
quem Pv 10.26envia mensageiros por intermédio dum tolo.
7 As pernas do coxo pendem frouxas,
assim é a Pv 26.9parábola na boca dos tolos.
8 Como o que ata a pedra na funda,
assim é quem dá Pv 26.1honra ao tolo.
9 Como o espinho que entra na mão do bêbado,
assim é a Pv 26.7parábola na boca do tolo.
10 Como o flecheiro que fere a todos,
assim é quem ajusta ao tolo e aos transeuntes.
11 Como o 2Pe 2.22cão que torna ao seu vômito,
assim é o tolo que Êx 8.15reitera a sua estultícia.
12 Vês a um homem que é Pv 3.7;26.5sábio aos seus olhos?
Pv 29.20maior esperança há para o tolo do que para ele.
13 Pv 22.13O preguiçoso diz: Há um leão no caminho,
um leão está nas ruas.
14 Como a porta se revolve sobre os seus gonzos,
assim o Pv 6.9preguiçoso sobre o seu leito.
15 Pv 19.24O preguiçoso mete a mão no prato;
difícil lhe é reconduzi-la à boca.
16 Pv 26.5,12Mais sábio é o preguiçoso aos seus olhos
do que sete homens que sabem Pv 27.11;1Pe 3.15responder bem.
17 Quem, ao passar, se intromete Pv 3.30numa rixa que não lhe toca
é como aquele que toma um cão pelas orelhas.
18 Como o louco que atira Is 50.11tições,
flechas e morte,
19 assim é o homem que Pv 24.28engana ao seu próximo
e diz: Não estou eu brincando?
20 Por falta de lenha, apaga-se o fogo;
e, onde não há Pv 16.28mexeriqueiro, Pv 22.10cessa a contenda.
21 Como os carvões para as brasas e a lenha para o fogo,
assim é o Pv 15.18;29.22;30.33homem contencioso para acender rixas.
22 Pv 18.8As palavras do mexeriqueiro são como doces bocados
que penetram até o fundo das entranhas.
23 Como um Mt 23.27;Lc 11.39vaso de barro, coberto Pv 25.4da escória da prata,
assim são os lábios ardentes e o coração mau.
24 Aquele que Pv 10.18;Sl 41.6aborrece dissimula com os lábios,
mas entesoura a Pv 12.20traição dentro de si.
25 Quando ele Pv 26.23;Sl 28.3;Jr 9.8te falar num tom suplicante, não o creias,
porque há sete abominações no seu coração.
26 Ainda que o seu ódio Mt 23.28se encubra com dissimulação,
a sua malícia será Lc 8.17abertamente revelada perante a congregação.
27 O que abre uma cova Pv 28.10cairá nela;
e a pedra voltará sobre quem a revolve.
28 A língua mentirosa aborrece aos que ela tem ferido;
e a Pv 29.5boca lisonjeira opera a ruína.
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest. 2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde. 3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.