Provérbios 27

1 Não te glories do dia de amanhã,

porque *Lc 12.19-20;Tg 4.14não sabes o que um dia pode dar à luz.

2 *Pv 25.27;2Co 10.12,18;12.11Seja outro o que te louve, e não a tua boca;

seja um estrangeiro, e não os teus lábios.

3 A pedra é pesada, e a areia é carregada;

mas a *Pv 12.16cólera de um insensato é mais pesada do que ambas elas.

4 Cruel é o furor, e impetuosa é a ira;

mas quem pode resistir a *Pv 6.34inveja?

5 Melhor é *Pv 28.23;Gl 2.14a repreensão aberta

do que o amor escondido.

6 Fiéis são *Pv 20.30;Sl 141.5as feridas dum amigo,

mas os *Mt 26.49beijos dum inimigo são enganadores.

7 *Pv 25.16A alma farta pisa ao favo de mel,

mas para o faminto todo amargo é doce.

8 Como o *Pv 26.2;Is 16.2pássaro que vagueia do seu ninho,

assim é o homem *Gn 21.14que vagueia do seu lugar.

9 *Sl 23.5;141.5O óleo e o perfume alegram o coração;

O mesmo fazem os doces conselhos dum amigo afetuoso.

10 Não abandones o teu amigo ou *1Rs 12.6-8;2Cr 10.6-8o amigo de teu pai;

e não entres na casa de teu irmão no dia da tua calamidade.

Mais vale um *Pv 17.17;18.24vizinho que está perto do que um irmão que está longe.

11 Filho meu, *Pv 10.1;23.15;29.3sê sábio e alegra ao meu coração,

para que eu *Sl 119.42responda àquele que me vitupera.

12 *Pv 22.3O homem prudente vê o mal e esconde-se;

mas os simples passam adiante e recebem dano.

13 *Pv 20.16Deve-se tirar o vestido àquele que é fiador por outro

e tomar como penhor quem se obriga por uma mulher estranha.

14 Quem bendiz ao seu amigo em alta voz, levantando-se de manhã cedo,

isso lhe será contado como maldição.

15 *Pv 19.13A goteira contínua num dia chuvoso

e a mulher contenciosa são semelhantes.

16 Aquele que quer retê-la retém o vento,

e a sua direita pega em óleo.

17 O ferro com o ferro se aguça,

assim o homem aguça o rosto do seu amigo.

18 Quem guarda a *2Rs 18.31;Ct 8.12;Is 36.16;1Co 3.8;9.7;2Tm 2.6figueira comerá do fruto dela;

e aquele que *Lc 12.42-44;19.17ministra ao seu senhor será honrado.

19 Como na água o rosto corresponde ao rosto,

assim o coração do homem, ao homem.

20 *Pv 15.11;Jó 26.6Sheol e Abadom *Pv 30.15-16;Hc 2.5nunca se fartam;

e os *Ec 1.8;4.8olhos do homem nunca se saciam.

21 *Pv 17.3O crisol é para a prata, e o forno, para o ouro;

e o homem é *Lc 6.26provado pelos louvores que recebe.

22 Ainda que *Pv 23.35;26.11;Jr 5.3pises num gral o insensato entre grãos pilados,

contudo, dele não se apartará a sua estultícia.

23 *Jr 31.10;Ez 34.12;Jo 10.3Procura conhecer o estado dos teus rebanhos,

atende bem aos teus gados,

24 porque as *Pv 23.5riquezas não duram para sempre.

Acaso, permanece a *Jó 19.9;Sl 89.39;Jr 13.18;Lm 5.16;Ez 21.26coroa para todas as gerações?

25 O feno é removido, aparece a erva verde,

*Is 17.5;Jr 40.10,12e recolhem-se as ervas dos montes.

26 Os cordeiros são para te vestires,

e os cabritos, para o preço do campo.

27 Bastará o leite das cabras para o teu alimento, para o alimento da tua casa

e para o sustento das tuas escravas.

1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese. 2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji. 3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé. 4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí? 5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné. 6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího. 7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká. 8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého. 9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní. 10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký. 11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá. 12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí. 13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho. 14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude. 15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě; 16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude. 17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého. 18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude. 19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku. 20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. 21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho. 22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho. 23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá. 24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu. 25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor. 26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci. 27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.