Provérbios 29

1 Aquele que, sendo *Pv 1.24-31;1Sm 2.25;2Cr 36.16muitas vezes repreendido, endurece a sua cerviz

será, *Pv 6.15de repente, quebrantado, sem que haja remédio.

2 Quando se multiplicam *Pv 11.10;28.12;Et 8.15os justos, regozija-se o povo;

mas, *Pv 28.15quando o perverso toma o governo, o povo geme.

3 O homem que *Pv 10.1;15.20;27.11;28.7ama a sabedoria alegra a seu pai;

mas quem *Pv 5.10;6.26;Lc 15.30frequenta a companhia das prostitutas disperdiça a sua fazenda.

4 *Pv 29.14;8.15;2Cr 9.8O rei pela justiça estabelece a terra,

mas o *Pv 15.27amigo de impostos a transtorna.

5 O homem que *Sl 5.9lisonjeia ao seu próximo

arma-lhe uma rede aos passos.

6 Na transgressão do homem mau, há *Pv 22.5;Ec 9.12laço,

mas o justo *Êx 15.1jubila e se regozija.

7 *Pv 31.8-9;Jó 29.16;Sl 41.1O justo toma conhecimento da causa dos pobres;

o perverso não tem conhecimento para a conhecer.

8 Os homens escarnecedores *Pv 11.11abrasam a cidade,

mas os *Pv 16.14sábios desviam a ira.

9 Se o homem sábio disputar com o insensato,

quer se agaste, quer se ria, não haverá descanso.

10 *Gn 4.5-8;1Jo 3.12Os sanguinolentos aborrecem o íntegro;

e, quanto ao reto, procuram tirar-lhe a vida.

11 *Pv 12.16;14.33O tolo derrama toda a sua ira,

mas *Pv 19.11o sábio a reprime e aplaca.

12 Se *1Rs 12.14o governador atende às mentiras,

todos os seus servos são perversos.

13 *Pv 22.2O pobre e o opressor se encontram;

Jeová *Ed 9.8;Sl 13.3alumia os olhos de ambos.

14 *Sl 72.4;Is 11.4O rei que julga fielmente os pobres

terá *Pv 16.12;25.5o seu trono estabelecido para sempre.

15 *Pv 13.24;22.15A vara e a repreensão dão sabedoria,

mas a criança deixada a si *Pv 10.1;17.25envergonha a sua mãe.

16 Quando os perversos se multiplicam, multiplicam-se as transgressões;

mas os *Pv 21.12;Sl 37.34,36;58.10;91.8;92.11justos verão a queda deles.

17 *Pv 29.15Corrige o teu filho, e ele te fará descansar;

ele *Pv 10.1trará delícias à tua alma.

18 Onde não há *1Sm 3.1;Sl 74.9;Am 8.11-12revelação, o povo fica *Êx 32.25sem freio;

mas aquele *Pv 8.32;Sl 1.1-2;106.3;119.2;Jo 13.17que guarda a lei, este é feliz.

19 O servo se não emendará com palavras,

porque, ainda que entenda, não obedecerá.

20 Vês tu um homem *Tg 1.19precipitado no falar?

*Pv 26.12Mais esperança há para o tolo do que para ele.

21 Aquele que cria delicadamente ao seu servo desde a meninice,

nele, terá por fim *Pv 30.23um filho.

22 *Pv 15.18;26.21O homem irascível excita rixas,

*Pv 17.19e o furioso multiplica transgressão.

23 *Pv 11.2;16.18;2Sm 22.28;Dn 4.30-31;Mt 23.12;Tg 4.6A soberba do homem o abaterá,

mas o *Pv 15.33;18.12;22.4;Is 66.2;Lc 14.11;18.14;Tg 4.10humilde de espírito receberá honra.

24 Aquele que é sócio dum ladrão *Pv 15.32aborrece a sua alma;

*Lv 5.1ouve-o sob juramento e nada denuncia.

25 *Gn 12.12;20.2;Lc 12.4;Jo 12.42-43O medo do homem traz um laço,

mas quem *Pv 18.10;28.25;Sl 91.1-16confia em Jeová está seguro.

26 *Pv 19.6Muitos procuram o favor do governador,

mas a *Is 49.4;1Co 4.4sentença de cada um vem de Jeová.

27 *Pv 12.8;Sl 6.8;139.21-22O homem injusto é abominação aos justos,

*Pv 29.10;Sl 69.4;Mt 10.22;24.9;Jo 15.18;17.14;1Jo 3.13e o reto no seu caminho é abominação ao perverso.

1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.