Provérbios 25

Vários símiles e lições morais

1 Estes também são *Pv 1.1provérbios de Salomão, os quais transcreveram os homens de Ezequias, rei de Judá.

2 É a glória de Deus *Dt 29.29;Rm 11.33encobrir as coisas,

mas a glória dos *Ed 6.1reis, esquadrinhá-las.

3 O céu na sua altura, a terra na sua profundidade

e o coração dos reis são inescrutáveis.

4 Tirai da prata a *Pv 26.23;Ez 22.18escória,

e dela o *Ml 3.2-3ourives tirará um vaso.

5 Tirai de diante do rei *Pv 20.8o perverso,

e o seu *Pv 16.12trono será estabelecido na justiça.

6 Não te engrandeças na presença do rei,

nem te ponhas no lugar dos grandes,

7 porque *Lc 14.7-11melhor é que te digam: Sobe para cá

do que seres humilhado perante o príncipe,

a quem os teus olhos veem.

8 Não saias *Pv 17.14;Mt 5.25depressa a contender,

para que, no fim, não saibas que fazer,

quando o teu próximo te houver envergonhado.

9 *Mt 18.15Discute a tua causa a sós com o teu próximo

*Pv 11.13e não reveles o segredo de outro,

10 Para que aquele que te ouvir não te vitupere,

e não se te apegue a tua infâmia.

11 *Pv 15.23A palavra proferida a seu tempo

é como maçãs de ouro em cestos de prata.

12 Como *Êx 32.2;35.22;Ez 16.12pendentes de ouro e *2Sm 1.24joias de *Jó 28.17ouro puro,

assim é o sábio repreensor para o *Pv 15.31;20.12ouvido obediente.

13 Como o *Pv 25.25frescor da neve no tempo da ceifa,

assim é o *Pv 13.17mensageiro fiel para os que o enviam,

porque ele refrigera a alma dos seus amos.

14 Como *Jd 12nuvens e *Jr 5.13;Mq 2.11ventos sem chuva,

assim é o que *Pv 20.6se gaba de dádivas que não fez.

15 Pela *Pv 16.14;Gn 32.4;1Sm 25.24;Ec 10.4longanimidade se abranda o príncipe,

e a *Pv 15.1língua suave quebranta ossos.

16 *Jz 14.8;1Sm 14.25Achaste mel? Come *Pv 25.27só o que te basta,

para que não te fartes dele e não o vomites.

17 Entra raras vezes na casa do teu próximo,

para que se não enfade de ti e te aborreça.

18 O homem que diz *Pv 24.28;Êx 20.16falso testemunho contra o seu próximo

é um malho, *Pv 12.18;Sl 57.4uma espada e uma *Jr 9.8flecha aguda.

19 Confiança num *Jó 6.15homem desleal no tempo da angústia

é como dente quebrado e pé desconjuntado.

20 Como aquele que despe o vestido num dia de frio e como vinagre sobre salitre,

assim é aquele que canta canções ao coração triste.

21 *Êx 23.4-5;2Rs 6.22;2Cr 28.15;Mt 5.44;Rm 12.20Se o teu inimigo tiver fome, dá-lhe de comer;

e, se tiver sede, dá-lhe de beber.

22 Porque lhe amontoarás brasas vivas sobre a cabeça,

*Mt 6.4,6e Jeová te recompensará.

23 O vento do norte traz chuva,

*Sl 101.5e a língua caluniadora, o rosto irado.

24 *Pv 21.9Melhor é morar no canto do eirado

do que com uma mulher de contendas numa casa espaçosa.

25 *Pv 25.13Como água fria a quem tem sede,

tais são as *Pv 15.30boas notícias vindas dum país remoto.

26 Como a *Ez 32.2;34.18-19fonte turvada e o manancial corrompido,

assim é o justo que se abate perante o perverso.

27 Comer muito mel *Pv 25.16não é bom.

Assim, *Pv 27.2esquadrinhar a própria glória não é glória.

28 Aquele que não pode conter *Pv 16.32o seu espírito

é como uma *2Cr 32.5;Ne 1.3cidade derrubada, que não tem muros.

1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského: 2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc. 3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení. 4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá: 5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho. 6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj. 7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé. 8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj. 9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj, 10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět. 11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně. 12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá. 13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje. 14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým. 15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti. 16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho. 17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti. 18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému. 19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti. 20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému. 21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou. 22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě. 23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající. 24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném. 25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké. 26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený. 27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné. 28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.