Sobre a guarda da língua
1 cp.Mt 23.8;Rm 2.20s.;1Tm 1.7Não vos torneis, muitos de vós, mestres, vd.Tg 1.16;Tg 3.10meus irmãos, sabendo que receberemos um juízo mais severo. 2 Pois todos nós vd.Tg 2.10tropeçamos em muitas coisas; Tg 3.2-12; cp.Mt 12.34-37se alguém não tropeça em sua palavra, é Tg 1.4um homem perfeito, capaz de cp.Tg 1.26refrear também todo o seu corpo. 3 Ora, Sl 32.9se pomos freios nas bocas dos cavalos, para que nos obedeçam, também governamos todo o seu corpo. 4 Vede também os navios, ainda que sejam grandes e levados por impetuosos ventos, entretanto, com um pequenino leme, se voltam para onde quer o impulso do timoneiro. 5 Assim, a língua também é um pequeno membro, mas cp.Sl 12.3s.;73.8s.se gaba de grandes coisas. cp.Pv 26.20s.Vede como um pouco de fogo abrasa um grande bosque! 6 E Sl 120.3-4;Pv 16.27a língua é um fogo. Como um mundo de iniquidade, está colocada entre os nossos membros a língua que Mt 15.11,18s.; cp.12.36s.contamina o corpo todo, e incendeia o curso da vida, e é incendiada pelo fogo da vd.Mt 5.22Geena. 7 Pois toda espécie de feras, e de aves, e de répteis, e de peixes se doma e tem sido domada pela espécie humana; 8 porém a língua, não há homem que a possa domar; é um mal irrequieto, está cheia de Sl 140.3;Rm 3.13;Ec 10.11veneno mortífero. 9 Com ela, bendizemos ao cp.Tg 1.27Senhor e Pai; e, com ela, amaldiçoamos aos homens, vd.1Co 11.7que foram criados à imagem de Deus. 10 Da mesma boca procede bênção e maldição. Não convém, meus irmãos, que isso assim seja. 11 Porventura, a fonte lança por uma mesma abertura água doce e água amargosa? 12 cp.Mt 7.16Acaso, meus irmãos, pode uma figueira dar azeitonas ou uma videira figos? Nem tampouco pouco pode uma fonte de água salgada dar água doce.
A sabedoria que vem lá do alto
13 Quem entre vós é sábio e instruído? cp.Tg 2.18Mostre, por seu cp.1Pe 2.12bom procedimento, as suas obras em mansidão de sabedoria. 14 Mas, se tendes Tg 3.16; vd.Rm 2.8; cp.2Co 12.20zelo amargo e o espírito de contenda nos vossos corações, não vos glorieis e não mintais contra Tg 5.19; cp.1.18; vd.1Tm 2.4a verdade. 15 Essa sabedoria não é a sabedoria que vem vd.Tg 1.17de cima, mas é cp.1Co 2.6;3.19terrena, cp.2Co 1.12;Jd 19animal e cp.2Ts 2.9s.;1Tm 4.1;Ap 2.24diabólica; 16 porque, onde há zelo e espírito de contenda, ali também há confusão e toda obra má. 17 Mas a sabedoria que vem lá de cima é primeiramente cp.Tg 4.8;2Co 7.11pura; depois, cp.Mt 5.9;Hb 12.11pacífica, vd.Tt 3.2;Fp 4.5moderada, fácil de se conciliar, Lc 6.36; cp.Tg 2.13cheia de misericórdia e de bons frutos, Tg 2.4sem parcialidade, Rm 12.9;2Co 6.6sem hipocrisia. 18 Ora, o Pv 11.18;Is 32.17;Os 10.12;Am 6.12;Fp 1.11;Gl 6.8fruto da justiça é semeado em paz para aqueles que são pacificadores.
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali. 2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo. 3 An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme. 4 An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje. 5 Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí! 6 A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. 7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí; 8 Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného. 9 Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným. 10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji. 11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu? 12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže. 13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti. 14 Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě. 15 Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská. 16 Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé. 17 Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství. 18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.