Oséias 11

A ingratidão de Israel. Ameaças e promessas

1 Quando Israel era menino, eu o amei *Os 2.15;12.9,13;13.4e do Egito *Mt 2.15chamei a meu filho. 2 Como eles *2Rs 17.13-15o chamavam, assim se retiravam da sua presença; *Os 2.13;4.13ofereciam sacrifícios aos Baalins *Is 65.7;Jr 18.15e queimavam incenso às imagens esculpidas. 3 Todavia, eu *Os 7.15ensinava a Efraim a andar; *Dt 1.31;32.10-11levava-os nos meus braços, porém não conheceram que eu *Sl 107.20;Jr 30.17os curava. 4 Eu *Jr 31.2-3os atraía com cordas de homem, com laços de amor; eu era para com eles como quem tira o jugo de cima dos seus queixos *Êx 16.32e lhes punha diante o mantimento.

5 Ele não voltará para a terra do Egito, mas *Os 10.6Assur será o seu rei, porque *Os 7.16recusaram converter-se. 6 *Os 13.16A espada cairá sobre as suas cidades, *Lm 2.9e consumirá os seus ferrolhos, e os devorará, por causa *Os 4.16-17dos seus conselhos. 7 O meu povo inclina-se *Jr 8.5a apostatar de mim; ainda que o *Os 11.2chamem ao que está no alto, ninguém o poderá exaltar.

8 *Os 6.4;7.1Como poderei deixar-te, Efraim? Como poderei livrar-te, Israel? Como te farei como *Gn 14.8;Dt 29.23Admá? Como te porei como Zeboim? O meu coração está comovido dentro de mim, as minhas compaixões juntamente se acendem. 9 *Dt 13.17Não executarei o furor da minha ira, *Jr 26.3;30.11não me tornarei para destruir a Efraim, pois eu sou Deus e não homem, *Is 5.24;12.6;41.14,16o Santo no meio de ti. Não entrarei na cidade. 10 *Os 3.5;6.1-3Andarão após Jeová, que *Is 31.4;Jl 3.16;Am 1.2rugirá como um leão; pois ele rugirá, e os filhos virão apressadamente do Ocidente. 11 Virão apressadamente do *Is 11.11Egito como *Os 7.11;Is 60.8uma ave e da terra da Assíria, como uma pomba; e os farei *Ez 34.27-28habitar em suas casas, diz Jeová.

12 Efraim me cerca com *Os 4.2;7.3falsidade, e a casa de Israel, com engano; mas Judá ainda domina com Deus e é fiel com o Santo.

1 Když dítětem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svého. 2 Volali jich, oni tím více ucházeli před nimi, Bálům obětovali, a rytinám kadili, 3 Ješto jsem já na nohy stavěl Efraima, on pak bral je na lokty své; aniž znáti chtěli, že jsem já je uzdravoval. 4 Potahoval jsem jich provázky lidskými, provazy milování, a činil jsem jim tak jako ti, kteříž pozdvihují jha na čelistech hovádka, podávaje potravy jemu. 5 Nenavrátíť se do země Egyptské, ale Assur bude králem jeho, proto že se nechtěli obrátiti. 6 Nadto bude trvati meč v městech jeho, a zkazí závory jeho, a sžíře je pro rady jejich. 7 Nebo lid můj ustrnul na odvrácení se ode mne, a ač ho k Nejvyššímu volají, však žádný ho neoslavuje. 8 Jakž bych tě vydal, ó Efraime? Jakž bych tě vydal, ó Izraeli? Kterak bych tě položil jako Adamu, podvrátil jako Seboim? Zkormouceno jest ve mně srdce mé, ano i střeva slitování mých pohnula se. 9 Nevykonámť prchlivosti hněvu svého, nezkazím více Efraima; nebo jsem já Bůh silný, a ne člověk, u prostřed tebe svatý, aniž přitáhnu na město. 10 I půjdou za Hospodinem řvoucím jako lev; on zajisté řváti bude, tak že s strachem přiběhnou synové od moře. 11 S strachem poběhnou jako ptactvo z Egypta, a jako holubice z země Assyrské, i osadím je v domích jejich, dí Hospodin. 12 Obklíčili mne Efraimští lží, a dům Izraelský lstí, když ještě Juda panoval s Bohem silným, a s svatými věrný byl.