Apocalipse 18

A queda da Babilônia. O terror na terra, mas a alegria nos céus

1 Depois disso, vi *Ap 10.1descendo do céu *cp.Ap 17.1,7outro anjo, que tinha grande autoridade, e a terra ficou *Ez 43.2iluminada com a sua glória. 2 Clamou com voz forte, dizendo: *Ap 14.8Caiu, caiu a grande Babilônia; *cp.Is 13.21s.;34.11,13-15;Jr 50.39;51.37;Sf 2.14s.tem-se tornado uma morada de demônios, guarida de todos os *Ap 16.13espíritos impuros e guarida de aves imundas e detestáveis, 3 porque todas as nações têm bebido do *Ap 14.8vinho da ira da sua fornicação. *Ap 18.9;Ap 17.2Os reis da terra fornicaram com ela, e os *Ap 18.11,15; cp.18.23;Ez 27.9-25mercadores da terra se enriqueceram com a sua *cp.Ap 18.7,9;1Tm 5.11excessiva luxúria.

4 Ouvi outra voz do céu, dizendo: *Is 52.11;Jr 50.8;51.6,9,45;2Co 6.17Sai dela, povo meu, para não serdes participantes dos seus pecados, nem terdes parte nas suas pragas; 5 porque os seus pecados *Jr 51.9se acumularam até o céu, e Deus *Ap 16.19lembrou-se dos atos iníquos dela. 6 *Sl 137.8;Jr 50.15,29Retribuí-lhe também como ela retribuiu, pagai-lhe com dobro segundo as suas obras. No *cp.Ap 17.4cálice que ela preparou, preparai para ela o dobro. 7 *cp.Ez 28.2-8Quanto teve ela de glória e de luxúria, tanto lhe dai de tormento e de pranto. Pois diz no seu coração: *Is 47.7s.;Sf 2.15Estou sentada como rainha, e não sou viúva e não verei o pranto. 8 Por isso, *Is 47.9;Jr 50.31s.; cp.Ap 18.10num só dia, virão as suas pragas: a morte, e o pranto, e a fome, e ela será *Ap 17.16queimada no fogo; porque *cp.Jr 50.34;Ap 11.17s.forte é o Senhor Deus, que a julgou. 9 *Ap 18.9;Ap 17.2Os reis da terra, que fornicaram com ela e *cp.Ap 18.3,7;1Tm 5.11participaram da sua luxúria, *cp.Ez 26.16s.;27.35chorarão e se lamentarão sobre ela, *Ap 18.18; cp.Ap 14.11;19.3ao verem o fumo do seu incêndio, 10 *Ap 18.15,17estando de longe, por medo dos tormentos dela, dizendo: *Ap 18.16,19Ai! Ai da *Ap 18.16,18-19,21; vd.11.8;16.19grande cidade, da Babilônia, da cidade forte! Pois, em *Ap 18.17,19;Ap 17.12; cp.Ap 18.8uma só hora, veio a tua sentença. 11 Os *Ap 18.3,15; cp.18.23;Ez 27.9-25mercadores da terra *Ez 27.27-34chorarão e prantearão sobre ela, porque ninguém compra mais as suas mercadorias, 12 mercadorias de *cp.Ap 17.4;Ez 27.12-22ouro, e de prata, e de pedras preciosas, e de pérolas, e de linho finíssimo, e de púrpura, e de seda, e de escarlata, e de toda madeira de tuia, e de todos os móveis de marfim, e de todos os móveis de madeiras preciosíssimas, e de latão, e de ferro, e de mármore, 13 e de cinamomo, e de amomo, e de perfume, e de mirra, e de incenso, e de vinho, e de azeite, e de flor de farinha, e de trigo, e de gado, e de ovelhas, e de cavalos, e de carros, e de escravos, *cp.Ez 27.13;1Cr 5.21;1Tm 1.10e de almas de homens. 14 Os frutos que a tua alma cobiçou apartaram-se de ti, e todas as coisas delicadas e esplêndidas se perderam de ti, e não as acharão os homens jamais. 15 Os mercadores *Ap 18.12,13dessas coisas, que, por ela, se enriqueceram, *Ap 18.10ficarão de longe, por medo dos tormentos dela, chorando e pranteando, 16 dizendo: *Ap 18.10,19Ai! Ai da grande cidade, da que *Ap 17.4estava vestida de linho finíssimo, e de púrpura, e de escarlata, e que se adornava de ouro, e de pedras preciosas, e de pérolas! 17 Porque, *Ap 18.19;Ap 17.16numa só hora, se têm perecido tantas riquezas. *Ez 27.28s.Todos os comandantes, e todos os que navegam para qualquer porto, e os marinheiros, e todos os que vivem do mar estiveram ao longe 18 e, ao verem a fumaça do incêndio dela, *Ez 27.30clamavam, dizendo: *Ez 27.32; cp.Ap 13.4Que cidade é semelhante à grande cidade? 19 Lançavam *Js 7.6;Jó 2.12;Lm 2.10pó sobre as suas cabeças e clamavam, chorando e pranteando: Ai! Ai da grande cidade, onde, por sua opulência, *Ap 18.3,15se enriqueceram todos quantos tinham navios sobre o mar! Pois, em uma só hora, foi ela transformada em deserto. 20 *Jr 51.48;Ap 12.12Exulta sobre ela, ó céu, e vós santos, e *cp.Lc 11.49s.apóstolos, e profetas, porque *Ap 19.2; cp.Ap 18.6ss.; vd.6.10Deus julgou a vossa causa quanto a ela.

A ruína é completa

21 Um *Ap 5.2;10.1forte anjo *cp.Jr 51.63s.levantou uma pedra como uma grande pedra de moinho e lançou-a no mar, dizendo: Assim com violência será precipitada Babilônia, a grande cidade, e ela não será mais achada. 22 *Is 24.8;Ez 26.13;Mt 9.23O som dos harpistas, dos músicos, dos tocadores de flauta e de trombeta não se ouvirá mais em ti, nem se achará mais em ti artífice de qualquer arte que seja; *Ec 12.4;Jr 25.10o ruído do moinho não se ouvirá mais em ti, 23 nem a luz de candeeiro luzirá mais em ti; e jamais se ouvirá em ti *Jr 7.34;16.9a voz de noivo ou de noiva; pois os teus *Is 23.8; cp.Ap 18.3;Ap 6.15mercadores eram os príncipes da terra, porque, *Na 3.4;Ap 9.21por tua feitiçaria, foram seduzidas todas as nações, 24 e nela foi achado *Ap 16.6; cp.17.6o sangue dos profetas, dos santos e *cp.Mt 23.35de todos os que foram mortos sobre a terra.

1 Potom pak viděl jsem anděla sstupujícího s nebe, majícího moc velikou, a země osvícena byla od slávy jeho. 2 I zkřikl silně hlasem velikým, řka: Padl, padl Babylon ten veliký, a učiněn jest příbytkem ďáblů, a stráží každého ducha nečistého, a stráží všelikého ptactva nečistého a ohyzdného. 3 Nebo z vína hněvu smilstva jeho pili všickni národové, a králové zemští smilnili s ním, a kupci zemští z zboží rozkoší jeho zbohatli. 4 I slyšel jsem jiný hlas s nebe, řkoucí: Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nepřiúčastňovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran. 5 Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho. 6 Dejtež jemu, jakož i on dával vám, a dejte jemu dvénásob podle skutků jeho; v koflík, kterýž naléval vám, nalijte jemu to dvénásob. 7 Jakž se mnoho chlubil a zbujněl byl, tak mnoho dejte jemu muk a pláče. Neboť v srdci svém praví: Sedím královna, a nejsemť vdovou, a pláče neuzřím. 8 Protož v jeden den přijdouť rány jeho, smrt a pláč i hlad, a ohněm spáleno bude; nebo silný jest Pán, kterýž je odsoudí. 9 I plakati ho budou a kvíliti nad ním králové země, kteříž s ním smilnili a svou rozkoš měli, když uzří dým zapálení jeho, 10 Zdaleka stojíce, pro bázeň muk jeho, a řkouce: Běda, běda, veliké město Babylon, to město silné, že jest jedné hodiny přišel odsudek tvůj. 11 Ano i kupci zemští budou plakati a kvíliti nad ním; nebo koupí jejich žádný nebude kupovati více, 12 Koupě od zlata, a stříbra, a drahého kamene, i perel, i kmentu, šarlatu, i hedbáví, i brunátného roucha, i všelikého dřeva tyinového, a všech nádob z kostí slonových, i všelikého nádobí z nejdražšího dříví, i z mědi, i z železa, i z mramoru; 13 A kupectví skořice, i vonných věcí, a mastí, i kadidla, i vína, i oleje, i bělí, i pšenice, i dobytka, i ovec, i koní, a vozů, i služebníků, i duší lidských; 14 I ovoce žádostivá duši tvé odešla od tebe, a všecko tučné a krásné odešlo od tebe, a aniž toho již více nalezneš. 15 Ti, pravím, kupci, kteříž v tom kupčili a jím zbohatli, zdaleka stanou pro strach muk jeho, plačíce, a kvílíce, 16 A řkouce: Běda, běda, ó město veliké, kteréž odíno kmentem, a šarlatem, a brunátným rouchem, a ozdobeno bylo zlatem, a kamením drahým, i perlami! nebo v jednu hodinu zahynula tak veliká bohatství. 17 Ano i všeliký správce lodí mořských, i všecko množství lidí, kteříž jsou na lodech, i plavci, i ti, kteříž svou živnost na moři mají, zdaleka stanou, 18 A zkřiknou, vidouce dým zapálení jeho, řkouce: Které město bylo podobné tomuto velikému městu! 19 A sypouce prach na hlavy své, křičeti budou, plačíce, a kvílíce, a řkouce: Běda, běda, město veliké, v němžto zbohatli všickni, kteříž měli lodí na moři, ze mzdy jeho; nebo jedné hodiny zpustlo. 20 Ale raduj se nad ním nebe i svatí apoštolé i proroci; nebo pomstilť vás Bůh nad ním. 21 I zdvihl jeden silný anděl kámen jako žernov veliký a hodil jím do moře, řka: Tak prudce uvržen bude Babylon, to město veliké, a již více nebude nalezeno. 22 A hlas na harfy hrajících, a zpěváků, a pišťců, a trubačů nebude více v tobě slyšán, a žádný řemeslník žádného řemesla nebude v tobě více nalezen, a zvuk žernovu nebude v tobě více slyšán. 23 Ani světlo svíce nebude v tobě více svítiti, a hlas ženicha ani nevěsty nebude v tobě více slyšán, ješto kupci tvoji bývala knížata zemská, a tráveními tvými v blud uvedeni byli všickni národové. 24 Ale v něm nalezena jest krev proroků a svatých i všech zmordovaných na zemi.