Provérbios 8

A excelência e justiça dos preceitos da Sabedoria

1 Não clama, porventura, *Pv 8.1-3;1.20-21a Sabedoria,

e não eleva o Entendimento a sua voz?

2 No cume *Pv 9.3,14das alturas, junto ao caminho,

nas encruzilhadas, ela se coloca;

3 junto às *Jó 29.7portas, à entrada da cidade,

à entrada das portas ela grita:

4 A vós, ó homens, clamo.

E a minha voz dirige-se aos filhos dos homens.

5 Entendei, *Pv 1.4ó estúpidos, a prudência;

entendei, *Pv 1.22,32;3.35, etc.ó loucos, a sabedoria.

6 Ouvi, pois falarei *Pv 22.20coisas excelentes;

e proferirão os meus lábios *Pv 23.16coisas retas.

7 *Sl 37.30A minha boca pronunciará a verdade,

e os meus lábios abominam a perversidade.

8 Justas são todas as palavras da minha boca;

nelas, não há coisa *Pv 2.15;Dt 32.5;Fp 2.15torta ou perversa.

9 Todas elas são *Pv 14.6claras para os que entendem

e retas para os que *Pv 3.13acham o conhecimento.

10 Recebei a *Pv 8.19;3.14-15minha instrução e não a prata;

e o conhecimento, antes do que o ouro escolhido.

11 Pois a sabedoria é *Jó 28.18melhor do que os corais;

e *Pv 3.15tudo o que se pode desejar não é para ser comparado com ela.

12 Eu, a Sabedoria, tenho a *Pv 8.5prudência por morada

e possuo o *Pv 1.4conhecimento e a discrição.

13 *Pv 3.7;16.6O temor de Jeová é odiar o mal.

*Pv 16.18;1Sm 2.3;Is 13.11A soberba, e a arrogância, e *Pv 15.9o mau caminho,

*Pv 6.12e a boca perversa, eu os odeio.

14 *Pv 1.25;19.20;Is 28.29;Jr 32.19Meu é o conselho e *Pv 2.7;3.21;18.1a verdadeira sabedoria;

eu sou o Entendimento, *Ec 7.19;9.16minha é a fortaleza.

15 Por meio de mim, *Pv 29.4;2Cr 1.10reinam os reis,

e os governadores decretam o que é justo.

16 Por meio de mim, governam os príncipes,

e os nobres, todos os juízes da terra.

17 Eu *Pv 4.6;1Sm 2.30;Jo 14.21amo os que me amam;

*Pv 2.4-5;Tg 1.5e os que me procuram diligentemente me acharão.

18 *Pv 3.16Riquezas e honra estão comigo,

*Sl 112.3;Mt 6.33bens duráveis e justiça.

19 *Pv 3.14Melhor é o meu fruto do que o ouro, do que o ouro fino;

e a minha renda, do que a *Pv 10.20prata escolhida.

20 Ando pelo caminho da justiça,

no meio das veredas do juízo,

21 para dotar de bens os que me amam

e *Pv 24.4encher os seus tesouros.

A Sabedoria existiu desde a eternidade

22 Jeová me possuiu *Pv 3.19;Jó 28.26-28;Sl 104.24no princípio dos seus caminhos,

antes das suas obras da antiguidade.

23 Desde a antiguidade, fui constituída, desde o princípio,

*Jo 17.5antes de existir a terra.

24 Quando ainda não havia *Pv 3.20;Gn 1.2;Êx 15.5;Jó 38.16abismos, fui dada à luz;

quando ainda não havia fontes cheias de água.

25 *Sl 90.2Antes de serem firmados os montes,

antes de haver outeiros, fui dada à luz.

26 Quando ele ainda não tinha feito a terra, nem os campos,

nem o princípio do pó do mundo.

27 *Pv 3.19Quando ele preparava os céus, lá estava eu;

*Jó 26.10quando traçava um círculo sobre a face do abismo,

28 quando estabelecia o firmamento lá em cima,

quando as fontes do abismo eram firmadas.

29 *Jó 38.10;Sl 104.9quando fixava ao mar o seu termo,

para que as águas não transgredissem o seu mando.

Quando lançava os *Jó 38.6;Sl 104.5alicerces da terra,

30 então, *Jo 1.2-3estava eu ao seu lado como arquiteto

e enchia-me de gozo dia após dia,

regozijando-me sempre diante dele;

31 regozijando-me na sua terra habitável

e achando as minhas delícias com os filhos dos homens.

32 Agora, pois, filhos, *Pv 5.7;7.24ouvi-me;

pois *Pv 29.18;Sl 119.1-2;128.1;Lc 11.28felizes são os que observam os meus caminhos.

33 *Pv 4.1Ouvi a instrução, e sede sábios,

e não a rejeiteis.

34 *Pv 3.13,18Feliz é o homem que me ouve,

velando todos os dias às minhas entradas,

esperando junto às ombreiras das minhas portas;

35 pois *Pv 4.22;Jo 17.3quem me achar achará a vida

e *Pv 3.4;12.2alcançará o favor de Jeová.

36 Aquele, porém, que pecar contra mim *Pv 1.31-32;15.32faz o mal à sua própria alma.

Todos os que me *Pv 5.12;12.1odeiam *Pv 21.6amam a morte.

1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého? 2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí, 3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci: 4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským. 5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem. 6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu. 7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost. 8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného. 9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění. 10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější. 11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou. 12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám. 13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím. 14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla. 15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé. 16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští. 17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne. 18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost. 19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné. 20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu, 21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila. 22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy. 23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země. 24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami. 25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem; 26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského. 27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí; 28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti; 29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země: 30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času; 31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými. 32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých. 33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se. 34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých. 35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina. 36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.