1 Pv 23.29-30;Gn 9.21;Is 28.7;Os 4.11O vinho é escarnecedor, e a Pv 31.4;Is 5.22;56.12bebida forte, turbulenta;
e todo aquele que é vencido por eles não é sábio.
2 Como o bramido do leão, é Pv 19.12o terror do rei;
quem o irrita Pv 8.36;Nm 16.38;1Rs 2.23;Hc 2.10peca contra a sua vida.
3 O Pv 17.14abster-se de contendas é honra para o homem,
mas todo insensato mete-se em rixas.
4 Pv 13.4;19.24;21.25O preguiçoso não lavra por causa do inverno;
por isso, na ceifa procura e nada tem.
5 Como Pv 18.4águas profundas, é o conselho no coração do homem,
mas o homem inteligente o tirará para fora.
6 Muitos Pv 25.14;Mt 6.2;Lc 18.11proclamam a sua benignidade,
mas o Sl 12.1;Lc 18.8homem fidedigno, quem o poderá achar?
7 O justo Pv 19.1anda na sua integridade;
Sl 37.26;112.2felizes são seus filhos depois dele.
8 Pv 20.26;16.10;25.5O rei que está sentado no trono do juízo
dissipa todo mal com os seus olhos.
9 1Rs 8.46;2Cr 6.36;Jó 14.4;Ec 7.20;Rm 3.9;1Jo 1.8Quem pode dizer: Purifiquei o meu coração,
limpo estou do meu pecado?
10 Pv 20.23;11.1, ref.Pesos diversos e medidas diversas,
ambos são igualmente abominação a Jeová.
11 Até a criança dá-se a Mt 7.16conhecer pelos seus atos,
se a sua conduta é pura, se é reta.
12 Êx 4.11;Sl 94.9O ouvido que ouve e o olho que vê,
é Jeová que fez tanto um como outro.
13 Pv 6.9-10;19.15;24.33Não ames o sono, para que não empobreças;
abre os teus olhos, e te fartarás de pão.
14 Pv 21.6Ruim, ruim, diz o comprador;
mas, depois de se retirar, felicita-se.
15 Há ouro e abundância de Pv 3.15corais,
mas, os lábios sábios são joia preciosa.
16 Pv 27.13Deve-se tirar o vestido àquele que fica fiador por outro
e tomar como penhor quem se obriga por estrangeiros.
17 Suave é ao homem Pv 9.17o pão de mentira,
mas, depois, a sua boca se encherá de cascalho.
18 Pv 11.14;15.22Os projetos confirmam-se pelos conselhos;
Lc 14.31faze a guerra Pv 24.6com prudência.
19 Pv 11.13O mexeriqueiro revela os segredos.
Portanto, não te metas com Pv 13.3quem muito abre os seus lábios.
20 Quem Pv 30.11;Êx 21.17;Lv 20.9;Mt 15.4amaldiçoa a seu pai ou a sua mãe,
apagar-se-lhe-á a Pv 13.9;24.20;Jó 18.5lâmpada nas mais densas trevas.
21 A herança adquirida a princípio Pv 28.20apressadamente,
no fim, não será abençoada.
22 Pv 24.29;Mt 5.39;Rm 12.17,19;1Ts 5.15;1Pe 3.9Não digas: Vingar-me-ei do mal;
Sl 27.14espera por Jeová, e ele te salvará.
23 Pv 20.10Pesos diversos são abominação a Jeová,
Pv 11.1e a balança falsa não é boa.
24 Pv 16.9Os passos do homem são dirigidos por Jeová;
como, pois, Jr 10.23poderá o homem entender o seu caminho?
25 Laço é para o homem o dizer temerariamente: É santo,
e não refletir Ec 5.4-5senão depois de fazer o voto.
26 Pv 20.8O rei sábio joeira os perversos
e faz passar a Is 28.27roda sobre eles.
27 1Co 2.11O espírito do homem é a lâmpada de Jeová,
a qual esquadrinha todas as câmaras secretas da alma.
28 A benignidade e a Pv 29.14verdade preservam o rei,
e o seu trono firma-se com a benignidade.
29 A glória dos mancebos é a sua força,
Pv 16.31e a beleza dos velhos são as suas cãs.
30 Pv 22.15;Sl 89.32Os açoites que ferem purificam o mal,
e as feridas alcançam o mais íntimo do corpo.
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý. 2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému. 3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. 4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého? 10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.