Provérbios 14

1 A mulher *Pv 9.1;24.3sábia edifica a sua casa,

mas a insensata a derruba com as suas mãos.

2 Quem *Pv 19.1;28.6anda na retidão teme a Jeová,

mas aquele que é *Pv 2.15perverso nos seus caminhos o despreza.

3 Na *Pv 10.14boca do insensato, está o rebento da soberba,

mas os *Pv 12.6lábios dos sábios os conservarão.

4 Onde não há bois, vazia está a manjedoura;

mas, pela força do boi, há abundância de novidades.

5 *Ap 1.5;3.14A testemunha fiel não mentirá,

mas *Pv 6.19;12.17;Êx 23.1;Dt 19.16a testemunha falsa *Pv 19.5profere mentiras.

6 *Pv 24.7O escarnecedor busca a sabedoria e não a acha;

mas para o inteligente o *Pv 8.9;10.23;17.24conhecimento é fácil.

7 Afasta-te da *Pv 23.9presença do homem insensato;

não é nos seus lábios que acharás a ciência.

8 *Pv 15.21A sabedoria do prudente é entender o seu caminho,

mas a *Pv 14.24estultícia dos loucos é engano.

9 A culpa *Is 1.11;Os 4.19zomba dos insensatos,

mas *Pv 3.34;11.20os retos têm o favor de Deus.

10 O coração conhece *1Sm 1.10;Jó 21.25a sua própria amargura,

e o estranho não participa da sua alegria.

11 *Pv 3.33;12.7;15.25A casa dos perversos será destruída,

mas a tenda dos retos florescerá.

12 *Pv 12.15;16.25Há um caminho que ao homem parece direito,

mas, no *Rm 6.21fim, guia para a morte.

13 Até no riso o coração pode ter a dor,

e a *Ec 2.1-2alegria pode acabar em tristeza.

14 Quem erra de coração *Pv 1.31;12.21se encherá dos seus caminhos,

mas a *Pv 12.14;18.20plenitude do homem de bem vem de si mesmo.

15 O simples *Pv 17.4dá crédito a tudo o que se lhe diz,

mas o *Pv 27.12prudente considera os seus passos.

16 O sábio teme e *Pv 3.7;22.3;Jó 28.28;Sl 34.14desvia-se do mal,

mas o tolo é arrogante e dá-se por seguro.

17 Quem *Pv 14.29se encoleriza facilmente fará loucuras,

e o homem de desígnios perversos é odiado.

18 Os simples herdarão a estultícia,

mas os *Pv 18.15prudentes serão coroados de conhecimento.

19 *Pv 11.29;1Sm 2.36Os maus prostram-se perante os bons,

e os perversos, junto às portas dos justos.

20 *Pv 19.7O pobre é odiado até pelo seu vizinho,

mas o *Pv 19.4rico tem muitos amigos.

21 Quem *Pv 11.12despreza ao seu vizinho peca,

mas *Pv 19.17;28.8;Sl 41.1aquele que se compadece dos pobres, esse é feliz.

22 Porventura, não erram os que *Pv 3.29;12.2;Sl 36.4;Mq 2.1maquinam o mal?

Mas haverá *Pv 3.3benignidade e verdade para os que planejam o bem.

23 Há proveito *Pv 13.11em todo trabalho;

meras palavras, porém, só levam à penúria.

24 *Pv 10.22;13.8;21.20A riqueza dos sábios é uma coroa para eles,

mas *Pv 14.8a estultícia dos loucos não passa de estultícia.

25 A testemunha verdadeira livra almas,

mas quem *Pv 14.5profere mentiras causa engano.

26 *Pv 18.10;19.23;Is 33.6Quem teme a Jeová tem seguro apoio,

e os seus filhos terão um lugar de refúgio.

27 O temor de Jeová é *Pv 10.11;13.14fonte de vida,

para desviar dos laços da morte.

28 Na *1Rs 4.20multidão do povo, está a glória do rei,

mas, na falta do povo, está a destruição do príncipe.

29 Quem é *Pv 16.32;19.11;Ec 7.9;Tg 1.19tardio em irar-se é grande em entendimento,

mas o que tem *Pv 29.20espírito impaciente exalta a estultícia.

30 *Pv 15.13O ânimo tranquilo é a vida da carne,

mas a inveja é a *Pv 12.4;Hc 3.16podridão dos ossos.

31 Quem *Pv 17.5oprime ao pobre ultraja ao seu Criador,

mas honra-o aquele *Pv 14.21que se compadece do necessitado.

32 O perverso *Pv 6.15;24.16é derrubado pela sua malícia,

mas o *Gn 49.18;Sl 16.11;17.15;37.37;73.24;2Co 1.9;5.8;2Tm 4.18justo, ainda morrendo, tem esperança.

33 A sabedoria *Pv 2.10repousa no coração do inteligente,

mas o que está *Pv 12.16;18.2;29.11no interior dos loucos vem a lume.

34 A justiça *Pv 11.11exalta as nações,

mas o pecado é o opróbrio dos povos.

35 *Pv 16.13O favor do rei é concedido ao servo que procede sabiamente,

mas a sua ira manifesta-se contra aquele que causa vergonha.

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej. 2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím. 3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich. 4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů. 5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež. 6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest. 7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění. 8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti. 9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle. 10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí. 11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne. 12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti. 13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. 14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. 15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého. 16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest. 17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. 18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním. 19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. 20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. 21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. 22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. 23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. 24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. 25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. 26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. 27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. 29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství. 30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. 31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. 32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. 33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. 34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. 35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.