Lucas 23

Jesus perante Pilatos

1 Toda a assembleia levantou-se e *Mt 27.2;Mc 15.1;Jo 18.28conduziu Jesus a Pilatos. 2 *Lc 23.2-3;Mt 27.11-14;Mc 15.2-5;Jo 18.29-37Começaram a acusá-lo, dizendo: Achamos este homem *Lc 23.14pervertendo a nossa nação, *cp.Lc 20.22;Jo 18.33ss.;19.12;At 17.7vedando pagar tributo a César e dizendo ser ele Cristo, Rei. 3 Pilatos perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus? Respondeu-lhe Jesus: *Lc 22.70Tu o dizes. 4 Disse Pilatos aos principais sacerdotes e à multidão: *Lc 23.14,22;Mt 27.23;Mc 15.14;Jo 18.38;19.4,6Não acho culpa alguma neste homem. 5 Mas eles instavam ainda mais, dizendo: Ele agita o povo, ensinando por toda a Judeia, *Mt 4.12desde a Galileia, onde começou, até aqui. 6 Pilatos, ouvindo isso, perguntou se o homem era galileu. 7 Quando soube que era da jurisdição de Herodes, o enviou ao mesmo *Mt 14.1;Mc 6.14; cp.Lc 3.1;9.7;13.31Herodes, que, naqueles dias, se achava em Jerusalém.

Jesus perante Herodes

8 Herodes, vendo a Jesus, ficou muito contente; pois, *Lc 9.9de longo tempo, queria vê-lo, porque tinha ouvido falar a respeito dele; e esperava vê-lo fazer um milagre. 9 Fez-lhe muitas perguntas; *cp.Mt 27.12,14;Mc 15.5;Jo 19.9mas Jesus nada lhe respondeu. 10 Os principais sacerdotes e os escribas estavam ali, acusando-o com veemência. 11 Herodes, com a sua guarda, desprezou-o, e escarneceu dele e, *cp.Mt 27.28vestindo-o com um manto resplandecente, tornou a enviá-lo a Pilatos. 12 Naquele dia, *cp.At 4.27Herodes e Pilatos vieram a ser amigos; pois, antes, eram inimigos um do outro.

Jesus outra vez perante Pilatos

13 Reunindo Pilatos os principais sacerdotes, *Lc 23.35;Jo 7.26,48;12.42;At 3.17;4.5,8;13.27as autoridades e o povo, 14 disse-lhes: Apresentastes-me este homem *Lc 23.2como agitador do povo, e eis que, interrogando-o eu diante de vós, *Lc 23.4não achei nele nenhuma culpa das que o acusais. 15 Nem tampouco *Mt 14.1;Mc 6.14; cp.Lc 3.1;9.7;13.31Herodes, pois no-lo tornou a enviar; nada tem feito ele digno de morte. 16 Portanto, depois de o *cp.Mt 27.26;Mc 15.15;Jo 19.1;At 16.37;Lc 23.22castigar, soltá-lo-ei*Alguns manuscritos inserem v. 17: E era-lhe necessário soltar-lhes um pela festa.. 17 [E era-lhe necessário soltar-lhes um pela festa.] 18 Todos, à uma, começaram a gritar: *Lc 23.18-25;Mt 27.15-26;Mc 15.6-15; cp. Jo 18.39—19.16Seja morto este, e solta-nos Barrabás — 19 o qual tinha sido preso por causa de uma sedição na cidade e por um homicídio. 20 Pilatos, querendo soltar a Jesus, falou-lhes de novo. 21 Mas eles gritavam: Crucifica-o! Crucifica-o! 22 Falou-lhes ainda pela terceira vez: Pois que mal fez ele? Não achei nele causa alguma de morte; portanto, depois de o *Lc 23.16castigar, soltá-lo-ei. 23 Mas eles insistiam em altas vozes, pedindo que fosse crucificado. E o seu clamor prevaleceu. 24 Decidiu Pilatos que se fizesse o que eles pediam; 25 soltou aquele que havia sido preso por causa da sedição e do homicídio, a quem eles pediam, mas entregou a Jesus à vontade deles.

Simão leva a cruz de Jesus

26 *Lc 23.26;Mt 27.33;Mc 15.21; cp.Jo 19.17Quando o conduziram, pegaram num certo Simão, *Mt 27.32cireneu, que vinha do campo, e puseram a cruz sobre ele, para que a levasse após Jesus.

Jesus no caminho do Calvário

27 Seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, as quais o *Lc 8.52pranteavam e lamentavam. 28 Porém Jesus, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; mas chorai por vós mesmas e por vossos filhos, 29 porque dias virão em que se dirá: *Mt 24.19;Lc 21.23; cp.Lc 11.27Bem-aventuradas as estéreis, e os ventres que nunca geraram, e os peitos que nunca amamentaram! 30 Então, começarão a *Os 10.8;Ap 6.16; cp.Is 2.19-20dizer aos montes: Caí sobre nós; e aos outeiros: Cobri-nos. 31 Porque, se isso se faz no lenho verde, que se fará no seco?

32 *Mt 27.38;Mc 15.27;Jo 19.18Eram também levados dois outros, que eram malfeitores, para serem mortos com ele.

A crucificação

33 *Lc 23.33-43;Mt 27.33-44;Mc 15.22-32;Jo 19.17-24Quando chegaram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram a ele, e também aos malfeitores, um à direita, e outro à esquerda. 34 Disse Jesus: *Mt 11.25;Lc 22.42Pai, perdoa-lhes, pois não sabem o que fazem. Então, repartindo as vestes dele, *Jo 19.24deitaram sortes sobre elas. 35 O povo estava ali presenciando tudo. *Lc 23.13As autoridades zombavam dele, dizendo: Aos outros salvou; *cp.Mt 27.43salve-se a si mesmo, se é o Cristo de Deus, seu escolhido. 36 Os soldados também o escarneciam, chegando-se a ele, *Mt 27.48oferecendo-lhe vinagre 37 e dizendo: Se tu és o rei dos judeus, salva-te a ti mesmo. 38 Estava também sobre ele esta inscrição: *cp.Mt 27.37;Mc 15.26;Jo 19.19ESTE É O REI DOS JUDEUS.

Os dois malfeitores

39 *Lc 23.39-43; cp.Mt 27.44;Mc 15.32Um dos malfeitores que estavam pendurados blasfemava contra ele, dizendo: Não és tu o Cristo? *Lc 23.35,37Salva-te a ti mesmo e a nós também. 40 Mas o outro, repreendendo-o, disse: Nem ao menos temes a Deus, estando debaixo da mesma condenação? 41 Nós, certamente, com justiça, porque recebemos o castigo que merecem os nossos atos; mas este nenhum mal fez. 42 E disse: Jesus, lembra-te de mim quando entrares no teu reino. 43 Ele lhe respondeu: Em verdade te digo que hoje estarás comigo *2Co 12.4;Ap 2.7; cp.Gn 2.8, etc. (LXX)no paraíso.

A morte de Jesus

44 *Lc 23.44-49;Mt 27.45-56;Mc 15.33-41Era já quase *cp.Jo 19.14a hora sexta, e, escurecendo-se o sol, houve trevas sobre toda a terra até a hora nona; 45 e rasgou-se pelo meio *Mt 27.51o véu do santuário. 46 Jesus, *Mt 27.50;Mc 15.37;Jo 19.30clamando em alta voz, disse: Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito. Tendo dito isso, expirou. 47 *Mt 27.54;Mc 15.39Vendo o centurião o que acontecera, *Mt 9.8deu glória a Deus, dizendo: Realmente, este homem era justo. 48 Toda a multidão que se reunira para presenciar este espetáculo, vendo o que acontecera, retirava-se, *Lc 18.13; cp.8.52batendo nos peitos. 49 *cp.Mt 27.55s.;Mc 15.40s.;Lc 8.2;Jo 19.25Mas todos os conhecidos de Jesus e *Lc 23.50-56;Mt 27.57-61;Mc 15.42-47;Jo 19.38-42as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia conservavam-se de longe, contemplando essas coisas.

O enterro de Jesus. A ressurreição

50 *Mc 15.43Um homem chamado José, *Mc 15.43;Lc 2.25membro do Sinédrio, homem bom e justo 51 (que não anuíra ao propósito e ato dos outros), de Arimateia, cidade dos judeus, o qual esperava o reino de Deus, 52 foi ter com Pilatos e pediu o corpo de Jesus; 53 e, tirando-o da cruz, envolveu-o em um pano de linho e o depositou num túmulo aberto em rocha, onde ninguém havia sido sepultado. 54 Era o dia da *Mc 15.42;Mt 27.62Parasceve, e ia começar o sábado. 55 *Lc 23.49As mulheres que tinham vindo da Galileia com ele, seguindo a José, viram o túmulo e como o corpo de Jesus fora nele posto; 56 voltando depois, *Mc 16.1;Lc 24.1prepararam aromas e bálsamos.

No sábado, descansaram segundo *Êx 20.10o mandamento;

1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi. 2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem. 3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku. 5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem. 6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský. 7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni. 8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří. 9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal. 10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce. 11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi. 12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek. 13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid, 14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete. 15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu. 16 Protož potresce ho, propustím jej. 17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně. 18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše. 19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře. 20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše. 21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj! 22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím. 23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží. 24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich. 25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich. 26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem. 27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho. 28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi. 29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily. 30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás! 31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém? 32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. 33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. 34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los. 35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený. 36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu, 37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě. 38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský. 39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám. 40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení? 41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil. 42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého. 43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji. 44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly. 46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. 47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl. 48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se. 49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to. 50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý, 51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího, 52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo, 53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován. 54 A byl den připravování, a sobota se začínala. 55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho. 56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.