Pular para o conteúdo
Publicidade

Lucas 14

BKR

A cura de um hidrópico

1 Tendo Jesus entrado um sábado na casa de um dos chefes dos fariseus para comer, Mc 3.2eles o estavam observando. 2 Achava-se diante dele um homem hidrópico. 3 Jesus, Mt 22.35dirigindo-se aos At 3.12doutores da lei e aos fariseus, perguntou: cp.Mt 12.2;Lc 13.14É lícito ou não curar no sábado? 4 Mas eles ficaram calados. Então, pegando no homem, curou-o e despediu-o. 5 Depois, lhes perguntou: Lc 13.15Qual de vós, se um filho ou um boi cair num poço, não o tirará logo, mesmo em dia de sábado? 6 Mt 22.46; cp.Lc 20.40A isso não puderam responder.

Os primeiros lugares

7 Ao notar como os convidados Mt 23.6escolhiam os primeiros lugares, propôs-lhes esta parábola: 8 Quando fores por alguém convidado para um casamento, cp.Pv 25.6-7não te sentes no primeiro lugar; para não suceder que seja por ele convidada uma pessoa mais considerada do que tu, e, 9 vindo o que te convidou a ti e a ele, te diga: o lugar a este. Então, irás, Lc 3.8envergonhado, ocupar o último lugar. 10 Pelo contrário quando fores convidado, vai tomar o último lugar; para que, quando vier o que te convidou, te diga: Amigo, senta-te mais para cima. Então, isto será para ti uma honra diante de todos os mais convivas. 11 Lc 18.14;Mt 23.12Pois todo o que se exalta será humilhado; mas todo o que se humilha será exaltado.

Os convidados

12 Disse também ao que o havia convidado: Quando deres algum almoço ou ceia, não convides nem teus amigos, nem teus irmãos, nem teus parentes, nem os vizinhos ricos; para não suceder que eles, por sua vez, te convidem, e sejas recompensado. 13 Pelo contrário, quando deres um festim, convida os pobres, os aleijados, os coxos e os cegos; 14 e serás bem-aventurado, por não terem eles com que te recompensar, pois serás recompensado na cp.Jo 5.29;At 24.15;Ap 20.4-5(?)ressurreição dos justos.

A parábola da grande ceia

15 Ao ouvir essas palavras, disse-lhe um dos convivas: cp.Ap 19.9Bem-aventurado aquele que comer pão no reino de Deus! 16 Mas Jesus disse-lhe: Lc 14.16-24; cp.Mt 22.2-14Um homem deu uma grande ceia e convidou a muitos; 17 e, à hora da ceia, enviou o seu servo para dizer aos convidados: Vinde, porque tudo está preparado. 18 Começaram todos, à uma, a escusar-se. Comprei um campo, disse um, e preciso ir vê-lo; rogo-te que me dês por escusado. 19 Comprei cinco juntas de bois, disse outro, e vou experimentá-las; rogo-te que me dês por escusado. 20 Dt 24.5; cp.1Co 7.33Casei-me, disse outro ainda e por isso não posso ir. 21 O servo voltou e contou isso ao seu senhor. Então, irado, o dono da casa disse ao seu servo: Sai depressa para as ruas e becos da cidade e traze para aqui os pobres, os aleijados, os cegos e os coxos. 22 Disse o servo: Senhor, feito está o que ordenaste, e ainda lugar. 23 Respondeu-lhe o senhor: Sai pelos caminhos e atalhos e obriga a todos a entrar, para que se encha minha casa; 24 porque vos declaro que nenhum daqueles homens que foram convidados provará a minha ceia.

O serviço de Cristo exige abnegação

25 Uma grande multidão o acompanhava, e, virando-se Jesus para ela, lhe disse: 26 Mt 10.37s.Se alguém vem a mim e não aborrece a seu pai, e mãe, e mulher, e filhos, e irmãos, e irmãs, e ainda a sua própria vida, não pode ser meu discípulo. 27 Quem não Mt 10.38carrega a sua cruz e não me segue não pode ser meu discípulo. 28 Pois qual de vós, querendo edificar uma torre, não se assenta primeiro a calcular a despesa, para ver se tem com que a acabar? 29 Para não suceder que, tendo lançado os alicerces e não a podendo acabar, todos os que a virem comecem a zombar dele, 30 dizendo: Este homem começou a edificar e não pôde acabar. 31 Ou qual é o rei que, indo entrar em guerra contra outro rei, não se assenta primeiro e consulta se, com dez mil homens, poderá enfrentar o que vem contra ele com vinte mil? 32 Se não, enquanto o outro ainda está longe, envia-lhe uma embaixada, pedindo-lhe condições de paz. 33 Assim, pois, todo aquele que, dentre vós, cp.Fp 3.7;Hb 11.26não renuncia a tudo o que possui não pode ser meu discípulo. 34 O sal, na verdade, é bom; Mt 5.13;Mc 9.50mas, se o sal se tiver tornado insípido, como se poderá restaurar-lhe o sabor? 35 Não é mais útil nem para a terra nem para o estrume; é lançado fora. Mt 11.15Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho. 2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním. 3 I odpověděv Ježíš, zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati? 4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil. 5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní? 6 I nemohli jemu na to odpovědíti. 7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim: 8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho. 9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti. 10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími. 11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. 12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu. 13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých, 14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých. 15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož chléb v království Božím. 16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých. 17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko. 18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati ; prosím tebe, vymluv mne. 19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne. 20 A jiný : Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti. 21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem. 22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest. 23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, se naplní dům můj. 24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře . 25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim: 26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i duše své, nemůž býti mým učedlníkem. 27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem. 28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla? 29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati, 30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati. 31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu? 32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji. 33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem. 34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena? 35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo uši k slyšení, slyš.

Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.

Veja também