Lucas 17

Os tropeços

1 Disse Jesus aos seus discípulos: *Mt 18.7; cp.1Co 11.19;1Tm 4.1É impossível que não haja pedras de tropeço, mas ai daquele por quem elas vêm! 2 *Mt 18.6;Mc 9.42; cp.1Co 8.12Melhor seria para ele que se lhe pendurasse ao pescoço uma grande pedra de moinho e que fosse lançado no mar do que pôr uma pedra de tropeço no caminho de um destes pequeninos. 3 Tomai cuidado de vós. *Mt 18.15Se teu irmão pecar, repreende-o; e, se ele se arrepender, perdoa-lhe. 4 Se *Mt 18.21s.sete vezes no dia pecar contra ti e sete vezes no dia vier procurar-te, dizendo: Estou arrependido; perdoar-lhe-ás.

O poder da fé

5 Disseram *Mc 6.30os apóstolos ao *Lc 7.13Senhor: Aumenta-nos a fé. 6 *Lc 7.13O Senhor respondeu: Se tivésseis fé como *Mt 13.31;17.20;Mc 4.31;Lc 13.19um grão de mostarda, diríeis a este *cp.Lc 19.4(?)sicômoro: Arranca-te e transplanta-te no mar; e ele vos obedeceria. 7 Qual de vós, tendo um servo ocupado na lavoura ou guardando gado, lhe dirá, quando ele voltar do campo: Vem já sentar-te à mesa? 8 E que, antes, não lhe dirá: *cp.Lc 12.37Prepara-me a ceia, cinge-te e serve-me, enquanto eu como e bebo; e, depois, comerás tu e beberás? 9 Porventura, agradecerá ao servo por ter este feito o que lhe havia ordenado? 10 Assim também vós, depois de haverdes feito tudo o que vos foi ordenado, dizei: Somos servos inúteis, fizemos o que devíamos fazer.

A cura de dez leprosos

11 *Lc 9.51De caminho para Jerusalém, *cp.Lc 9.52ss.;Jo 4.3s.passava Jesus pela divisa entre a Samaria e a Galileia. 12 Ao entrar ele numa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez leprosos, 13 *Lv 13.45s.que ficaram de longe e levantaram a voz, dizendo: 14 Jesus, *Lc 5.5Mestre, tem compaixão de nós! Jesus, logo que os viu, disse-lhes: *Lc 5.14;Mt 8.4Ide mostrar-vos aos sacerdotes. Em caminho, ficaram limpos. 15 Um deles, vendo-se curado, voltou, *Mt 9.8dando glória a Deus em alta voz, 16 e prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, agradecendo-lhe; este era *Mt 10.5samaritano. 17 Perguntou Jesus: Não ficaram limpos os dez? Onde estão os outros nove? 18 Não se achou quem voltasse para dar glória a Deus, senão este estrangeiro? 19 Disse ao homem: Levanta-te e vai; *Mt 9.22;Lc 18.42a tua fé te curou.

A vinda do reino de Deus

20 Tendo os fariseus perguntado a Jesus *Lc 19.11;At 1.6quando viria o reino de Deus, ele respondeu: O reino de Deus não vem *cp.Lc 14.1(Gr.)visivelmente, 21 nem *Lc 17.23dirão: Ei-lo aqui! Ou: Ei-lo acolá! Porque o reino de Deus está no meio de vós.

22 Então, disse aos discípulos: *Mt 9.15;Mc 2.20;Lc 5.35Virá tempo em que desejareis ver um dos dias do Filho do Homem, e não o vereis. 23 *Mt 24.23;Mc 13.21; cp.Lc 21.8Dir-vos-ão: Ei-lo acolá! Ei-lo aqui! Não vades, nem os sigais; 24 *Mt 24.27pois, assim como o relâmpago, fuzilando em uma extremidade do céu, brilha até a outra, assim será no seu dia o Filho do Homem. 25 *cp.Mt 16.21;Lc 9.22Mas é necessário primeiro que ele padeça muitas coisas e que seja rejeitado por esta geração. 26 *Lc 17.26-27;Mt 24.37-39Assim como foi nos *Gn 7dias de Noé, assim será também nos dias do Filho do Homem: 27 comiam, bebiam, casavam-se e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca, e veio o dilúvio e destruiu todos. 28 Como também foi *Gn 19nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam; 29 mas, no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e destruiu todos. 30 Assim será no dia em que o Filho do Homem *1Co 1.7;2Ts 1.7;1Pe 1.7; cp.Cl 3.4;1Jo 2.28;1Pe 4.13;Mt 16.27se manifestar. 31 Naquele dia, quem estiver *Mt 24.17-18;Mc 13.15s.; cp.Lc 21.21no eirado e tiver os seus bens em casa não desça para tirá-los; e, do mesmo modo, quem estiver no campo não volte atrás. 32 *Gn 19.26Lembrai-vos da mulher de Ló. 33 *Mt 10.39Quem procurar preservar a sua vida perdê-la-á; mas quem perder a sua vida conservá-la-á. 34 Digo-vos que, naquela noite, dois homens estarão numa cama; um será tomado, e o outro, deixado; 35 *Mt 24.41duas mulheres estarão moendo juntas; uma será tomada, e a outra, deixada*Alguns manuscritos inserem v. 36: dois homens estarão no campo, um será tomado e o outro deixado.. 36 [dois homens estarão no campo, um será tomado e o outro deixado.] 37 Perguntaram-lhe os discípulos: *Mt 24.28Onde será isso, Senhor? Respondeu ele: Onde estiver o corpo, aí se juntarão também os corvos.

1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí. 2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých. 3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu. 4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu. 5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry. 6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás. 7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl? 8 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij? 9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se. 10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme. 11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei. 12 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka. 13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi. 14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou. 15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha. 16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán. 17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět? 18 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento? 19 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila. 20 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně. 21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi. 22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte. 23 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte. 24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém. 25 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto. 26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. 27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky. 28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli. 29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky. 30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví. 31 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase. 32 Pomněte na Lotovu ženu. 33 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej. 34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. 35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna. 36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. 37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.